Studie odhalila, proč muži jako oběti domácího násilí málokdy hledají pomoc
Nová studie amerických vědců přináší podrobný pohled na to, proč muži, kteří se stali obětí domácího násilí, jen zřídka...
17. 08. 2026
Nová studie amerických vědců přináší podrobný pohled na to, proč muži, kteří se stali obětí domácího násilí, jen zřídka...
17. 08. 2026
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) objevili neobvyklý objekt, který nazvali „černá díra hvězda a označili jej...
17. 08. 2026
Astronomové zachytili unikátní snímek umírající hvězdy, který podle odborníků nabízí ojedinělý pohled na proces, jenž se v kosmickém...
17. 08. 2026
Mezinárodní tým archeologů oznámil objev dosud neznámé starověké hrobky v Thebanské nekropoli na západním břehu Nilu naproti dnešnímu...
17. 08. 2026
Editorem časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině je Pravoslav Tománek, zkušený novinář a popularizátor vědy s dlouholetou praxí v oblasti vědecké komunikace. Jeho profesní dráha je spjata s neustálým úsilím zpřístupnit složité vědecké koncepty široké veřejnosti srozumitelnou a poutavou formou.
Pravoslav Tománek vystudoval molekulární biologii a biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získal pevné základy pro porozumění vědeckým metodám a výzkumným procesům. Během studií se aktivně zapojoval do laboratorního výzkumu a publikoval několik odborných článků v mezinárodních časopisech. Právě tato zkušenost mu umožnila pochopit specifika vědecké práce a výzvy, kterým čelí výzkumníci v současném akademickém prostředí.
Po dokončení magisterského studia se rozhodl věnovat popularizaci vědy. Absolvoval postgraduální kurz vědecké žurnalistiky a začal spolupracovat s různými médii zaměřenými na vědu a technologie. Jeho schopnost překládat odbornou terminologii do běžného jazyka rychle vzbudila pozornost a jeho články se staly oblíbenými mezi čtenáři hledajícími kvalitní informace o vědeckých objevech.
V pozici editora časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině Pravoslav Tománek uplatňuje své bohaté zkušenosti a hluboké znalosti. Jeho redakční filozofie je založena na třech základních pilířích: objektivitě, srozumitelnosti a relevanci. Každý článek procházející jeho rukama musí splňovat přísná kritéria faktické správnosti a zároveň být napsán způsobem, který zaujme jak laickou veřejnost, tak odborníky z příbuzných oborů.
Tománek je přesvědčen, že kvalitní vědecká žurnalistika má zásadní význam pro fungování moderní společnosti. V době, kdy se setkáváme s dezinformacemi a pseudovědeckými teoriemi, považuje za svou misi poskytovat čtenářům ověřené a důvěryhodné informace. Pod jeho vedením se časopis stal respektovaným zdrojem informací o aktuálním dění ve vědě a výzkumu.
Kromě redakční práce se Pravoslav Tománek pravidelně účastní vědeckých konferencí a seminářů, kde navazuje kontakty s výzkumníky a sleduje nejnovější trendy v různých vědeckých disciplínách. Tato aktivní účast mu umožňuje udržovat časopis na špici aktuálního dění a přinášet čtenářům exkluzivní rozhovory s předními vědci.
Jeho editorial policy zahrnuje široké spektrum vědeckých oborů – od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po společenské vědy a technologické inovace. Tománek věří v interdisciplinární přístup a často podporuje články, které propojují různé vědecké oblasti a ukazují komplexnost moderního výzkumu.
Pod jeho vedením časopis zavedl nové rubriky věnované mladým vědcům, experimentům, které lze provádět doma, a etickým otázkám spojeným s vědeckým pokrokem. Pravoslav Tománek také inicioval spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, což přineslo časopisu přístup k exkluzivním informacím o probíhajících výzkumných projektech.
Jeho práce je oceňována jak čtenáři, tak vědeckou komunitou. Pravoslav Tománek je členem České asociace vědeckých novinářů a pravidelně přispívá do diskusí o budoucnosti vědecké komunikace v českém prostředí.
Fyzik z University of Kansas vedl studii realizovanou v CERNu, která přináší možnost experimentálně rozlišit dvě soupeřící teorie o chování gluonů uvnitř atomových jader. Jde o otázku, která už delší dobu rozděluje odbornou komunitu zabývající se jaderní a částicovou fyzikou, a nová práce nabízí cestu, jak spor...
17. 08. 2026
Záchranáři na japonském ostrově Kjúšú v uplynulých dnech pokračovali v pátrání po přeživších poté, co oblast zasáhlo silné zemětřesení. Práce jim výrazně komplikuje extrémní letní horko, které v posledních dnech panuje nad velkou částí jižního Japonska a stěžuje jak fyzickou náročnost záchranných prací,...
16. 08. 2026
Španělský lokalitou Gran Dolina v pohoří Sierra de Atapuerca se opět zabývají vědci zkoumající druh Homo antecessor, jehož první fosilie zde byly objeveny už v roce 1994. Nová analýza, kterou provedl Rafael Gallareto-Sande s kolegy z Národního výzkumného centra pro evoluci člověka (CENIEH), přinesla poznatek, že lebka...
16. 08. 2026
Dubový list, na první pohled obyčejná součást stromové koruny, představuje pro mikroskopický život rozsáhlou a rozmanitou krajinu. Vědci, kteří se zabývají výzkumem mikrobiálních společenstev, list dubu popisují jako prostředí srovnatelné svou strukturní komplexností s celou krajinou v mnohem větším měřítku – s...
15. 08. 2026
Univerzita v Kalifornii v Berkeley hledá nového asistenta profesora, který se bude zabývat výzkumem reakcí rostlin na environmentální změny. Inzerát na pozici byl zveřejněn 10. srpna 2026 a spadá pod Oddělení rostlinné a mikrobiální biologie, jedno z výzkumných pracovišť univerzity zaměřených na biologické vědy. Podle...
15. 08. 2026
Archeologové možná objevili pozůstatky ubikací, které v antickém Římě sloužily příslušníkům hasičského sboru. Nález pochází z lokality na Caeliánském pahorku, jedné ze sedmi legendárních pahorků, na nichž bylo starověké město vystavěno. Informaci přinesl magazín Archaeology Magazine, který se odborným...
15. 08. 2026
Vědci z Oregon State University zjistili, že lidé, kteří konopí užívají často, mají při probuzení zvýšené hladiny kortizolu, hormonu spojovaného se stresovou reakcí organismu. Výzkum, publikovaný 9. srpna 2026 v odborném časopise Cannabis, naznačuje, že pravidelné užívání konopí může narušovat přirozené rytmy,...
15. 08. 2026
Tým vědců pod vedením Davida Dunskyho z New York University přišel s novým přístupem k jednomu z nejstarších otevřených problémů moderní fyziky – hledání temné hmoty. Studie, kterou výzkumníci publikovali v prestižním časopise Physical Review D, navrhuje netradiční metodu detekce založenou na hypotetickém rozpadu...
15. 08. 2026
Region Sahelu, pás polopouštní krajiny táhnoucí se přes africký kontinent od Senegalu po Etiopii v šíři přibližně 800 kilometrů, po desetiletích sucha znovu zelená. Podle vědců k tomu paradoxně přispívá i celosvětový pokles spalování uhlí, který ovlivňuje atmosférické podmínky nad regionem. O trendu informoval 9....
14. 08. 2026
Neandrtálci vymřeli přibližně před 42 000 lety, ale část jejich genetického dědictví přežívá v těle některých dnešních lidí – a nová studie ukazuje, že toto dědictví ovlivňuje nejen vzhled, ale i tělesnou stavbu. Podle výzkumu vědců z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology, publikovaného 7. srpna 2026 v...
14. 08. 2026
Vědci z oboru atmosférické fyziky se dlouhodobě potýkají s otázkou, která na první pohled zní jednoduše, ale ve skutečnosti patří k nejsložitějším problémům meteorologie: jak vlastně vzniká déšť v oblacích, kde chybí ledové krystaly. Zatímco proces srážek v tzv. studených oblacích, tedy v oblacích s teplotami pod...
14. 08. 2026
Lékařské publikování se v roce 2026 potýká s narůstající kritikou za praktiky, které podle mnoha odborníků připomínají spíše obchodní model založený na vykořisťování vědců než skutečnou podporu šíření vědeckého poznání. Britský lékař Edzard Ernst ve svém textu z 8. srpna upozorňuje, že odvětví...
14. 08. 2026
Umělá inteligence se v posledních letech stala běžnou součástí každodenního života – od vyhledávání informací přes psaní textů až po generování obrázků. Málokdo si však uvědomuje, jaký dopad má tato technologie na životní prostředí. Podle analýzy publikované 8. srpna 2026 novinářkou Katarinou Zimmer,...
14. 08. 2026
Rozsáhlá analýza publikovaná v odborném časopise Nature Ecology & Evolution přináší jeden z dosud nejucelenějších pohledů na to, jak klimatické změny ovlivňují areály motýlů po celém světě. Vědci se zaměřili na 1 758 druhů, což představuje zhruba 10 procent všech dosud popsaných druhů motýlů, a zkoumali,...
13. 08. 2026
Společnost SpaceX vypustila 8. srpna 2026 dalších 24 satelitů Starlink, čímž pokračuje v rozšiřování své globální sítě pro poskytování internetového připojení. Raketa Falcon 9 odstartovala z kosmodromu Vandenberg Space Force Base v Kalifornii v 12:35 odpoledne východního amerického času, což odpovídalo 16:35 GMT a 9:35...
13. 08. 2026