Proaction díky nasazení AI nástrojů zvýšil prodej o 60 procent a ušetřil klientům desítky hodin práce
Společnost Proaction, která se zaměřuje na moderní správu flotil, zaznamenala výrazný posun díky nasazení nových technologií umělé...
29. 09. 2026
Společnost Proaction, která se zaměřuje na moderní správu flotil, zaznamenala výrazný posun díky nasazení nových technologií umělé...
29. 09. 2026
Zapomenutá technologie, kterou většina z nás odepsala už na přelomu tisíciletí, se v poslední době vrací do diskusí jako možná...
29. 09. 2026
Nová recenzní studie zaměřená na kvantovou fotoniku upozorňuje na klíčový problém, který dosud brání širšímu praktickému využití...
29. 09. 2026
Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu (UC San Francisco) identifikovali 16 molekul v krvi, jejichž hladiny se mění během menopauzy a...
29. 09. 2026
Editorem časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině je Pravoslav Tománek, zkušený novinář a popularizátor vědy s dlouholetou praxí v oblasti vědecké komunikace. Jeho profesní dráha je spjata s neustálým úsilím zpřístupnit složité vědecké koncepty široké veřejnosti srozumitelnou a poutavou formou.
Pravoslav Tománek vystudoval molekulární biologii a biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získal pevné základy pro porozumění vědeckým metodám a výzkumným procesům. Během studií se aktivně zapojoval do laboratorního výzkumu a publikoval několik odborných článků v mezinárodních časopisech. Právě tato zkušenost mu umožnila pochopit specifika vědecké práce a výzvy, kterým čelí výzkumníci v současném akademickém prostředí.
Po dokončení magisterského studia se rozhodl věnovat popularizaci vědy. Absolvoval postgraduální kurz vědecké žurnalistiky a začal spolupracovat s různými médii zaměřenými na vědu a technologie. Jeho schopnost překládat odbornou terminologii do běžného jazyka rychle vzbudila pozornost a jeho články se staly oblíbenými mezi čtenáři hledajícími kvalitní informace o vědeckých objevech.
V pozici editora časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině Pravoslav Tománek uplatňuje své bohaté zkušenosti a hluboké znalosti. Jeho redakční filozofie je založena na třech základních pilířích: objektivitě, srozumitelnosti a relevanci. Každý článek procházející jeho rukama musí splňovat přísná kritéria faktické správnosti a zároveň být napsán způsobem, který zaujme jak laickou veřejnost, tak odborníky z příbuzných oborů.
Tománek je přesvědčen, že kvalitní vědecká žurnalistika má zásadní význam pro fungování moderní společnosti. V době, kdy se setkáváme s dezinformacemi a pseudovědeckými teoriemi, považuje za svou misi poskytovat čtenářům ověřené a důvěryhodné informace. Pod jeho vedením se časopis stal respektovaným zdrojem informací o aktuálním dění ve vědě a výzkumu.
Kromě redakční práce se Pravoslav Tománek pravidelně účastní vědeckých konferencí a seminářů, kde navazuje kontakty s výzkumníky a sleduje nejnovější trendy v různých vědeckých disciplínách. Tato aktivní účast mu umožňuje udržovat časopis na špici aktuálního dění a přinášet čtenářům exkluzivní rozhovory s předními vědci.
Jeho editorial policy zahrnuje široké spektrum vědeckých oborů – od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po společenské vědy a technologické inovace. Tománek věří v interdisciplinární přístup a často podporuje články, které propojují různé vědecké oblasti a ukazují komplexnost moderního výzkumu.
Pod jeho vedením časopis zavedl nové rubriky věnované mladým vědcům, experimentům, které lze provádět doma, a etickým otázkám spojeným s vědeckým pokrokem. Pravoslav Tománek také inicioval spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, což přineslo časopisu přístup k exkluzivním informacím o probíhajících výzkumných projektech.
Jeho práce je oceňována jak čtenáři, tak vědeckou komunitou. Pravoslav Tománek je členem České asociace vědeckých novinářů a pravidelně přispívá do diskusí o budoucnosti vědecké komunikace v českém prostředí.
Prezident Donald Trump oznámil 25. září zrušení téměř miliardy dolarů, kterou předtím schválil Kongres. Krok, o němž informoval Bílý dům z Washingtonu, se dotýká především programů Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) určených pro uprchlíky a nezletilé bez doprovodu. Jako důvod administrativa uvedla...
28. 09. 2026
Vědecký tým pod vedením Dr. Johariho Yapa Abdullaha z Universiti Sains Malaysia a Saveetha University vytvořil digitální obličejovou rekonstrukci nejstaršího známého zástupce druhu Homo sapiens. Studie, kterou zveřejnil autor Enrico de Lazaro 13. září 2026, vychází z fosilie objevené v marocké lokalitě Jebel Irhoud a byla...
27. 09. 2026
Pracovní skupina zabývající se zdravím astronautů zveřejnila 22. září 2026 hodnocení rizik dekompresní nemoci a venózní tromboembolie během vesmírných letů, které se podrobně věnuje i otázce patentního foramen ovale. Studii s názvem „Risks of Decompression Sickness and Venous Thromboembolism during Spaceflight and Patent...
26. 09. 2026
Vědci z několika výzkumných pracovišť se v posledních letech čím dál intenzivněji věnují otázce, zda štěkání psa, mňoukání kočky nebo volání ptáků skrývá mnohem více informací, než dokážeme lidským uchem rozpoznat. Klíčovým nástrojem, který má tuto záhadu pomoci rozlousknout, je umělá inteligence....
26. 09. 2026
Americký lékař a popularizátor vědy Steven Novella zveřejnil 21. září 2026 komentář, v němž ostře kritizuje článek novinářky Sarah Wildman, publikovaný v New York Times. Wildman v něm popsala svou osobní zkušenost s návštěvou média poté, co jí rok předtím ve čtrnácti letech zemřela dcera. Novella ve svém textu...
25. 09. 2026
Nový průzkum mezi seniorními vedoucími pracovníky v oblasti umělé inteligence odhaluje rozpor mezi tempem, jakým firmy nasazují autonomní AI systémy, a rychlostí, jakou budují mechanismy pro jejich kontrolu. Podle dotazovaných manažerů se v posledních měsících výrazně zrychlilo zavádění AI nástrojů schopných samostatně...
24. 09. 2026
Snímek pořízený 20. září 2026 u prehistorického kamenného kruhu Callanish Stones na skotských Vnějších Hebridách zachycuje takzvanou analemmu – vizuální záznam pozice Slunce na obloze v průběhu celého roku, pozorovanou vždy ve stejnou denní dobu ze stejného místa. Výsledný útvar má charakteristický tvar číslice osm...
24. 09. 2026
Archeologové v Rakousku analyzovali unikátní kolekci 500 železných tyčí, které se podle jejich závěrů pravděpodobně ocitly na dně Dunaje při potopení lodi před 2 200 lety. Jde o dosud největší soubor starověkého železa nalezený v Evropě – množství kovu, které by podle odborníků stačilo na vybavení celé...
24. 09. 2026
Vědci zkoumající obranné mechanismy rostlin popsali nový mechanismus, který pomáhá vysvětlit, jak rostlinné buňky koordinují aktivaci imunitní odpovědi na molekulární úrovni. Výzkum se zaměřil na modelovou rostlinu Arabidopsis a na skupinu takzvaných pomocných NLR receptorů typu ADR1, které hrají klíčovou roli v obraně...
23. 09. 2026
Po celá desetiletí se v populárně-naučné literatuře i v akademických textech objevovala myšlenka, že původní obyvatelé jižní Afriky, konkrétně skupiny San a Basotho, znali dinosaury dávno předtím, než je popsala moderní paleontologie. Tvrdilo se, že stopy a kosti dinosaurů, na které tito lidé v krajině narazili, se...
23. 09. 2026
Vědci z oblasti rostlinné biologie se dlouhodobě zabývají otázkou, jak buňky rostlin koordinují své vnitřní procesy během vývoje pylu. Klíčovou roli v tomto ději hrají malé GTPázy, bílkoviny fungující jako molekulární spínače, které se přepínají mezi aktivním a neaktivním stavem a tím řídí celou řadu...
23. 09. 2026
Tyrannosaurus rex měl podle nové studie tělesnou teplotu přibližně 36,3 stupně Celsia, což se blíží teplotám dnešních slonů. Práci publikoval 18. září 2026 časopis Science Advances a vrhá tak nové světlo na dávnou debatu o tom, zda byli tito obří dravci teplokrevní, nebo se jejich metabolismus podobal spíše...
22. 09. 2026
Minerální prach unášený větrem nad oceány hraje mnohem větší roli v atmosférické chemii, než se dosud předpokládalo. Podle nové studie, kterou 17. září publikovala Vaishali Naik, prach aktivuje halogenovou chemii v mořské atmosféře a tím výrazně přispívá k rozkladu troposférického ozonu. Zjištění mají dopad na...
21. 09. 2026
NASA vybrala společnost SpaceX k vypuštění vědeckého satelitu StarBurst, jehož cílem bude zkoumat sloučení neutronových hvězd a původ krátkých gama záblesků, jednoho z nejzáhadnějších a energeticky nejsilnějších jevů ve vesmíru. Start je naplánován nejdříve na rok 2028 z Cape Canaveral Space Force Station na...
21. 09. 2026
Organizátoři připravují virtuální akci s názvem Cybersecurity Outlook 2027, která se zaměří na oblast kybernetické bezpečnosti a na to, jaké výzvy a změny čekají firmy i jednotlivce v souvislosti s ochranou dat a digitální infrastruktury v následujících letech. Konkrétní datum konání, místo ani organizátor akce zatím...
21. 09. 2026