Vědci objevili fotovoltaický efekt i v materiálu s centrosymetrickou strukturou
Vědci z Institute of Science Tokyo zveřejnili studii o takzvaném bulkovém fotovoltaickém efektu (BPVE), která zpochybňuje dosavadní...
08. 10. 2026
Vědci z Institute of Science Tokyo zveřejnili studii o takzvaném bulkovém fotovoltaickém efektu (BPVE), která zpochybňuje dosavadní...
08. 10. 2026
Vědci z Ohio State University a dalších institucí se pokusili ve zrychleném čase a v miniaturním měřítku zopakovat podmínky, které...
07. 10. 2026
Světlo, které projde silně rozptylujícím materiálem, jako je biologická tkáň nebo jiné neuspořádané neprůhledné médium, se na první...
07. 10. 2026
Fyzici a materiáloví vědci se stále častěji opírají o koncept, který donedávna patřil spíše do matematiky než do praktického...
06. 10. 2026
Vědci z Institute of Science Tokyo zveřejnili studii o takzvaném bulkovém fotovoltaickém efektu (BPVE), která zpochybňuje dosavadní chápání tohoto jevu. Výzkumný tým se zaměřil na van der Waalský materiál CuCrP2S6 a zjistil, že fotovoltaický efekt může přetrvávat i v situaci, kterou klasická fyzika pevných látek dlouho...
08. 10. 2026
Vědci z Ohio State University a dalších institucí se pokusili ve zrychleném čase a v miniaturním měřítku zopakovat podmínky, které vládly vesmíru bezprostředně po Velkém třesku. Místo kosmických rozměrů ale použili srážky atomů zlata v Relativistickém těžkém iontovém urychlovači (RHIC) v Brookhaven National...
07. 10. 2026
Světlo, které projde silně rozptylujícím materiálem, jako je biologická tkáň nebo jiné neuspořádané neprůhledné médium, se na první pohled chová zcela chaoticky. Fotony při průchodu takovým prostředím narážejí na nespočet mikroskopických nehomogenit, odrážejí se, lámou se a sledují tisíce různých drah, než se...
07. 10. 2026
Fyzici a materiáloví vědci se stále častěji opírají o koncept, který donedávna patřil spíše do matematiky než do praktického inženýrství – topologii. Tento obor zkoumá vlastnosti, které zůstávají zachované i při deformaci objektu, pokud ho nepřetrhneme nebo nerozřízneme. Právě tato odolnost vůči drobným změnám...
06. 10. 2026
Meteorologové a klimatologové se stále intenzivněji věnují zkoumání drobných částic rozptýlených v atmosféře, které zásadně ovlivňují kvalitu ovzduší i přesnost předpovědí počasí. Řeč je o aerosolech – mikroskopických částicích pevného nebo kapalného skupenství, které se vznášejí ve vzduchu a jejichž...
06. 10. 2026
Vědci objevili první známý supravodič typu I, který narušuje takzvanou časovou inverzní symetrii – fyzikální princip, podle něhož by se děje v mikrosvětě měly chovat stejně, ať už čas plyne vpřed, nebo vzad. Tento objev otevírá nové otázky o chování materiálů za extrémních podmínek a může posunout dosavadní...
05. 10. 2026
Fyzikům z Univerzity v Oldenburgu se podařilo vytvořit trojrozměrná světelná pole, která umožňují posunout elektrony do kvantových stavů dosud mimo dosah experimentů. Vědecký tým k tomu využil superpozici dvou ultrakrátkých laserových pulsů, které se sbíhají z různých směrů a vzájemně se překrývají v prostoru a...
04. 10. 2026
Tým vědců z Xiamen University v Číně pod vedením Jun-lianga Duana vytvořil dvourozměrné kvazikrystaly na hladině mělké vody, čímž otevřel nový pohled na to, jak se v tekutinách mohou objevovat uspořádané, ale neperiodické struktury. Výsledky práce, provedené 29. září 2026, popsali ve studii nazvané „Quasicrystal...
03. 10. 2026
Vědci se stále více zaměřují na altermagnetismus ve vrstevnatých materiálech jako na jev, který by mohl otevřít cestu k výrazně rychlejší počítačové technice. Podstatou výzkumu je snaha nahradit dosavadní principy fungování elektroniky novým fyzikálním mechanismem, který by dokázal přenášet informace v obvodu...
01. 10. 2026
Tým vědců spojených se Sejong University v Jižní Koreji publikoval studii, která testuje předpovědi Verlindeho emergentní gravitace na pozorovaných vlastnostech temné hmoty v galaxiích. Práce vyšla 20. září v časopise Physics of the Dark Universe a zabývá se otázkou, zda centrální plošná hustota temné hmoty odpovídá...
27. 09. 2026
Teoretický fyzik Corentin Laudicina se ve svém výzkumu věnuje jednomu z nejobtížněji uchopitelných jevů kondenzované hmoty – takzvanému skleněnému přechodu. Jde o proces, při němž se kapalina ochlazuje natolik rychle, že se její molekuly nestihnou uspořádat do pravidelné krystalické mřížky, jak by tomu bylo u...
24. 09. 2026
Vědci zabývající se fyzikou kondenzovaných látek se v posledních letech intenzivně věnují otázce, jak lze elektronické vlastnosti materiálů měnit pomocí světla. Ukazuje se, že grafen, tenká vrstva uhlíku silná pouhý jeden atom, patří mezi nejzajímavější testovací materiály pro tento typ výzkumu. Jeho jedinečná...
23. 09. 2026
Fyzikové z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře rozšířili hledání důkazů o existenci mikroskopických černých děr, které by mohly vznikat při srážkách částic ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN. Cílem výzkumu je přispět k řešení dlouhotrvajících anomálií v...
22. 09. 2026
Mezinárodní tým vědců poprvé experimentálně prozkoumal jadernou reakci, která hraje klíčovou roli při vzniku prvku stroncium ve hvězdách. Výsledky studie byly publikovány 8. června v odborném časopise Communications Physics a přinášejí nový pohled na procesy, které probíhají v nitru hvězd během takzvaného pomalého...
21. 09. 2026
Vědci z University of Warwick zjistili, že materiál, který byl po čtyři desetiletí považován za jednotný a homogenní supravodič, ve skutečnosti tvoří mozaika několika odlišných krystalových struktur. Objev, který zpochybňuje dosavadní chápání jednoho z nejdéle zkoumaných supravodivých materiálů, přinesla až aplikace...
21. 09. 2026