Vědci vyvinuli miniaturní čipový gyroskop s citlivostí blízkou rotaci Země
Vědci vyvinuli miniaturní optický kroužkový laserový gyroskop, který by mohl v budoucnu nahradit objemné a drahé navigační systémy...
17. 10. 2026
Vědci vyvinuli miniaturní optický kroužkový laserový gyroskop, který by mohl v budoucnu nahradit objemné a drahé navigační systémy...
17. 10. 2026
Vědci z Friedrich Schiller University Jena a University of Regensburg vyvinuli novou metodu, která umožňuje přímo určit důležitou kvantovou...
16. 10. 2026
Nový výzkum přináší další důkazy o tom, že gravitace a kvantová informace jsou spolu mnohem úžeji propojeny, než se dosud...
15. 10. 2026
Fyzikové se dlouhodobě zabývají otázkou, jak moc si fyzikální systém „pamatuje“ své počáteční podmínky poté, co uplyne...
14. 10. 2026
Vědci vyvinuli miniaturní optický kroužkový laserový gyroskop, který by mohl v budoucnu nahradit objemné a drahé navigační systémy používané v letectví, lodní dopravě i kosmickém průmyslu. Celé zařízení je umístěno na čipu, což z něj činí výrazně menší a levnější alternativu ke klasickým gyroskopům, které...
17. 10. 2026
Vědci z Friedrich Schiller University Jena a University of Regensburg vyvinuli novou metodu, která umožňuje přímo určit důležitou kvantovou vlastnost elektronů v pevných látkách – takzvané Berryho zakřivení. Jde o veličinu, která popisuje, jak se mění kvantový stav elektronu při jeho pohybu krystalovou mřížkou, a má...
16. 10. 2026
Nový výzkum přináší další důkazy o tom, že gravitace a kvantová informace jsou spolu mnohem úžeji propojeny, než se dosud předpokládalo. Podle výsledků, které se v posledních měsících objevily v odborné literatuře, lze tvar prostoročasu odvodit ze způsobu, jakým jsou informace uloženy v kvantových polích. Jinými...
15. 10. 2026
Fyzikové se dlouhodobě zabývají otázkou, jak moc si fyzikální systém „pamatuje“ své počáteční podmínky poté, co uplyne dostatečně dlouhý čas. Klasická statistická fyzika na tuto otázku nabízí poměrně jasnou odpověď prostřednictvím konceptu ergodicity. Ergodický systém je takový, který se v průběhu svého...
14. 10. 2026
Obecná teorie relativity, kterou Albert Einstein formuloval před více než stoletím, dodnes patří k nejúspěšnějším fyzikálním teoriím vůbec. Popisuje gravitaci jako zakřivení časoprostoru a její předpovědi byly opakovaně potvrzeny experimenty i pozorováním – od ohybu světla kolem hmotných objektů až po detekci...
12. 10. 2026
Belgický fyzik Francis Halzen, jeden z hlavních architektů observatoře IceCube na jižním pólu, promluvil ve středu s hrdostí o svém celoživotním výzkumu neutrin poté, co se jeho jméno ocitlo ve spojení s letošním Nobelovou cenou za fyziku. Halzen patří mezi vědce, kteří desítky let prosazovali myšlenku, že obrovské...
10. 10. 2026
Americký fyzik belgického původu Francis Halzen, jeden z předních světových odborníků na neutrinovou astronomii, pravidelně přiznává, že měsíc říjen pro něj znamená období nepříjemného napětí. Právě v tomto měsíci totiž Nobelův výbor každoročně oznamuje laureáty cen za fyziku, chemii, medicínu a další obory,...
09. 10. 2026
Vědci z Institute of Science Tokyo zveřejnili studii o takzvaném bulkovém fotovoltaickém efektu (BPVE), která zpochybňuje dosavadní chápání tohoto jevu. Výzkumný tým se zaměřil na van der Waalský materiál CuCrP2S6 a zjistil, že fotovoltaický efekt může přetrvávat i v situaci, kterou klasická fyzika pevných látek dlouho...
08. 10. 2026
Vědci z Ohio State University a dalších institucí se pokusili ve zrychleném čase a v miniaturním měřítku zopakovat podmínky, které vládly vesmíru bezprostředně po Velkém třesku. Místo kosmických rozměrů ale použili srážky atomů zlata v Relativistickém těžkém iontovém urychlovači (RHIC) v Brookhaven National...
07. 10. 2026
Světlo, které projde silně rozptylujícím materiálem, jako je biologická tkáň nebo jiné neuspořádané neprůhledné médium, se na první pohled chová zcela chaoticky. Fotony při průchodu takovým prostředím narážejí na nespočet mikroskopických nehomogenit, odrážejí se, lámou se a sledují tisíce různých drah, než se...
07. 10. 2026
Fyzici a materiáloví vědci se stále častěji opírají o koncept, který donedávna patřil spíše do matematiky než do praktického inženýrství – topologii. Tento obor zkoumá vlastnosti, které zůstávají zachované i při deformaci objektu, pokud ho nepřetrhneme nebo nerozřízneme. Právě tato odolnost vůči drobným změnám...
06. 10. 2026
Meteorologové a klimatologové se stále intenzivněji věnují zkoumání drobných částic rozptýlených v atmosféře, které zásadně ovlivňují kvalitu ovzduší i přesnost předpovědí počasí. Řeč je o aerosolech – mikroskopických částicích pevného nebo kapalného skupenství, které se vznášejí ve vzduchu a jejichž...
06. 10. 2026
Vědci objevili první známý supravodič typu I, který narušuje takzvanou časovou inverzní symetrii – fyzikální princip, podle něhož by se děje v mikrosvětě měly chovat stejně, ať už čas plyne vpřed, nebo vzad. Tento objev otevírá nové otázky o chování materiálů za extrémních podmínek a může posunout dosavadní...
05. 10. 2026
Fyzikům z Univerzity v Oldenburgu se podařilo vytvořit trojrozměrná světelná pole, která umožňují posunout elektrony do kvantových stavů dosud mimo dosah experimentů. Vědecký tým k tomu využil superpozici dvou ultrakrátkých laserových pulsů, které se sbíhají z různých směrů a vzájemně se překrývají v prostoru a...
04. 10. 2026
Tým vědců z Xiamen University v Číně pod vedením Jun-lianga Duana vytvořil dvourozměrné kvazikrystaly na hladině mělké vody, čímž otevřel nový pohled na to, jak se v tekutinách mohou objevovat uspořádané, ale neperiodické struktury. Výsledky práce, provedené 29. září 2026, popsali ve studii nazvané „Quasicrystal...
03. 10. 2026