Nová teorie popisuje srážku protonu s jádrem jako proudy barevných nábojů
Nová teoretická práce se věnuje popisu srážek protonu s atomovým jádrem, tedy procesů, při nichž se na krátký okamžik uvolňuje energie...
06. 11. 2026
Nová teoretická práce se věnuje popisu srážek protonu s atomovým jádrem, tedy procesů, při nichž se na krátký okamžik uvolňuje energie...
06. 11. 2026
Fyzikové zabývající se kvantovými systémy se potýkají s otázkou, jak odlišit to, co vzniká záměrnou náhodností, od toho, co do...
05. 11. 2026
Světlo uvězněné mezi zrcadly může změnit vlastnosti materiálu, který se v takové dutině nachází. Nový výzkum se zaměřil na jeden z...
04. 11. 2026
Fyzici popsali zařízení, které ke komunikaci se supravodivými qubity využívá záření v milimetrových vlnách. Podle článku Sophie Chen,...
03. 11. 2026
Nová teoretická práce se věnuje popisu srážek protonu s atomovým jádrem, tedy procesů, při nichž se na krátký okamžik uvolňuje energie dostatečná k tomu, aby bylo možné nahlédnout do nitra hmoty. Autoři se nesnaží o nový experiment, ale o rozpracování způsobu, jakým lze takovou srážku matematicky uchopit a z jakých...
06. 11. 2026
Fyzikové zabývající se kvantovými systémy se potýkají s otázkou, jak odlišit to, co vzniká záměrnou náhodností, od toho, co do systému vnáší nežádoucí šum z okolí. Odborný text s názvem „Finding the fingerprints of noisy distributions in random quantum systems“, česky Hledání otisků šumových rozdělení v...
05. 11. 2026
Světlo uvězněné mezi zrcadly může změnit vlastnosti materiálu, který se v takové dutině nachází. Nový výzkum se zaměřil na jeden z nejjednodušších modelů, na kterých lze tento jev zkoumat, a ukazuje, že přítomnost světla dokáže přeskupit vzájemné působení mezi částicemi natolik, že vyvolá fázový...
04. 11. 2026
Fyzici popsali zařízení, které ke komunikaci se supravodivými qubity využívá záření v milimetrových vlnách. Podle článku Sophie Chen, který 30. října vyšel v časopise Physics (ročník 19, s140) pod názvem „Talking to Superconducting Qubits with Millimeter Waves, slouží přístroj k přesnému odečítání stavů těchto...
03. 11. 2026
Vědci podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications realizovali takzvaný anti-spin ice, tedy anti-spinový led. Jde o systém, který se chová opačně než konvenční spinové ledy, protože porušuje pravidlo ledu, jímž se tyto materiály běžně řídí. Dostupné informace o práci jsou přitom omezené: nejsou z nich...
03. 11. 2026
Kvantová elektrodynamika, ve fyzice běžně zkracovaná jako QED, patří k nejpřesněji ověřeným teoriím současné vědy. Popisuje, jak se světlo vzájemně ovlivňuje s elektricky nabitými částicemi, a vysvětluje tak široké spektrum jevů od chování elektronů v atomech až po vlastnosti záření. Právě z ní vyplývá jeden...
02. 11. 2026
Urychlovače částic patří k nejdražším vědeckým zařízením, jaké lidstvo staví. Náklady ale nekončí u jejich výstavby a provozu. Podle článku s názvem „How a 'tropical' shortcut could help particle collider experiments“ je drahé i něco, co by se na první pohled mohlo zdát levnější: předpovídání výsledků...
01. 11. 2026
Neutrina patří mezi nejzáhadnější stavební kameny vesmíru. Jde o mimořádně lehké částice, které se zároveň řadí k těm nejobtížněji zachytitelným. Fyzikové je proto často označují jako „duchovní částice“, protože většina z nich proudí kosmem a prochází i celou Zemí, aniž by s hmotou jakkoli interagovala....
01. 11. 2026
Výzkumníci z Kjúšúské univerzity v Japonsku zjistili, že ultratenká vrstva slitiny iridia a manganu, označované zkratkou IrMn, dokáže zlepšit dva signály související se spinem. Zlepšení se projevuje ve struktuře složené z magnetického izolantu a platinového filmu. Poznatky by podle týmu mohly pomoci při vývoji zařízení...
30. 10. 2026
Hula hoop patří k těm hrám, které většina lidí zná z hodin tělesné výchovy nebo z dětství. Plastová obruč, kterou stačí rozpohybovat v pase a udržet v pohybu kroužením boků, působí na první pohled jako banální záležitost. Ukazuje se ale, že právě za touto jednoduchou zábavou se skrývá fyzika překvapivě...
29. 10. 2026
Zobrazovat živé struktury hluboko uvnitř těla je pro optické mikroskopy dlouhodobý problém. Konvenční přístroje totiž potíže s tím, aby ostře zachytily současně útvary ležící v různých hloubkách. Nový přístup založený na metalenzi, jejíž ohnisko se mění elektrickým napětím, se tomuto omezení snaží vyhnout...
28. 10. 2026
Laboratorní experimenty přinášejí nové poznatky o tom, jak se přenáší elektrický náboj v oblacích sopečného popela i v dalších souborech drobných částic. Informuje o tom časopis Physics (ročník 19, číslo 143) v článku autora Marka Buchanana, který vyšel v pátek 23. října. Text nese název „Tiny Particles Charge...
28. 10. 2026
Jednou z nejzásadnějších překážek, s nimiž se vývoj kvantových počítačů potýká, není samotné vytvoření kvantového bitu, ale získání informace, kterou v sobě nese. Zatímco klasický počítač pracuje s bity, jejichž hodnotu lze přečíst kdykoli a bez rizika, qubit se chová zásadně jinak. Právě tento rozdíl...
27. 10. 2026
Nestability a turbulence patří mezi největší výzvy, s nimiž se dnes potýká výzkum plazmatu. Týká se to hned několika oborů, které se na první pohled liší měřítkem i cíli: jaderné fúze, astrofyziky a fyziky interakce laseru s plazmatem. Společné je jim to, že chování ionizovaného plynu se jen málokdy řídí...
26. 10. 2026
Japonští výzkumníci z Národního institutu pro pokročilou průmyslovou vědu a technologii (AIST) poprvé přímo pozorovali, jak v supravodiči po pohlcení fotonů vznikají magnetická kvanta toku. Na tomto jevu pak postavili nový způsob detekce světla, který určuje počet dopadajících fotonů podle počtu vzniklých kvant...
25. 10. 2026