Loď Cygnus XL opustila ISS, NASA vysílala odpojení naživo, zánik nastane v neděli
Nákladní kosmická loď Cygnus XL společnosti Northrop Grumman dnes, v pátek 9. října 2026, opouští Mezinárodní vesmírnou stanici po...
09. 10. 2026
Nákladní kosmická loď Cygnus XL společnosti Northrop Grumman dnes, v pátek 9. října 2026, opouští Mezinárodní vesmírnou stanici po...
09. 10. 2026
Google DeepMind představil novou verzi svého otevřeného embedding modelu s názvem EmbeddingGemma 2. Model vyšel 6. října 2026 a navazuje na...
09. 10. 2026
Útočníci stojící za kampaněmi typu ClickFix dál zdokonalují své techniky a bezpečnostní experti upozorňují na novou vlnu metod, kterými...
09. 10. 2026
Mezinárodní tým astronomů objevil v naší galaxii objekt, který vědci označují za první známý mikroblazar – zcela nový typ kosmického...
09. 10. 2026
Miloslava Konvalinková stojí v čele redakce časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině s jasnou vizí: zpřístupnit vědecké poznání širokému spektru českých čtenářů a ukázat, že věda není vzdálenou abstrakcí, ale živou a fascinující součástí našeho každodenního života. Její přístup k popularizaci vědy vychází z přesvědčení, že kvalitní vědecká žurnalistika musí kombinovat odbornou přesnost s čtivostью a srozumitelností.
Po studiu molekulární biologie a následném magisterském programu v oboru vědecké komunikace získala Miloslava unikátní perspektivu, která jí umožňuje překlenout propast mezi akademickým světem a širokou veřejností. Její kariéra začínala v laboratořích, kde se přímo podílela na výzkumných projektech zaměřených na buněčnou biologii. Tato praktická zkušenost s vědeckou metodologií se stala neocenitelným základem pro její pozdější editorskou práci.
Během své desetileté praxe v oblasti vědecké žurnalistiky Miloslava vybudovala rozsáhlou síť kontaktů napříč českými i zahraničními vědeckými institucemi. Spolupracuje s předními výzkumnými centry, univerzitami a vědeckými ústavy, což časopisu zajišťuje přístup k exkluzivním informacím o nejnovějších objevech a výzkumných projektech ještě před jejich oficiální publikací v odborných periodikách.
Její editorská filozofie spočívá v důsledném ověřování faktů a kritickém přístupu ke všem publikovaným materiálům. V době, kdy se internet hemží pseudovědeckými teoriemi a dezinformacemi, považuje Miloslava za prioritu poskytovat čtenářům objektivní a vědecky podložené informace. Každý článek prochází důkladnou faktickou kontrolou a odbornou recenzí, přičemž redakce spolupracuje s externými experty z příslušných vědeckých oborů.
Pod jejím vedením se časopis zaměřuje na široké spektrum vědeckých disciplín - od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po technologie, ekologii a společenské vědy. Miloslava věří v interdisciplinární přístup a často podporuje články, které ukazují propojení různých vědeckých oblastí a jejich praktické aplikace v běžném životě.
Zvláštní pozornost věnuje podpoře mladých vědeckých talentů a popularizaci české vědy. Časopis pravidelně přináší rozhovory s českými vědci, reportáže z domácích laboratoří a informace o úspěších českého výzkumu na mezinárodním poli. Miloslava aktivně podporuje ženy ve vědě a snaží se bourat stereotypy spojené s vědeckými profesemi.
Její vize pro budoucnost časopisu zahrnuje rozšíření multimediálního obsahu, včetně podcastů, videoreportáží z laboratoří a interaktivních vzdělávacích materiálů. Zároveň si udržuje tradiční hodnoty důkladné investigativní žurnalistiky a hloubkové analýzy vědeckých témat.
Miloslava Konvalinková věří, že informovaná společnost je základem demokratického rozhodování o klíčových otázkách, které ovlivňují naši budoucnost - od klimatických změn po etické aspekty nových technologií. Svou editorskou prací přispívá k budování vědecké gramotnosti české populace a k posílení důvěry ve vědecké metody a poznání.
Útočníci stojící za kampaněmi typu ClickFix dál zdokonalují své techniky a bezpečnostní experti upozorňují na novou vlnu metod, kterými se snaží zakrýt první fáze svých útoků před detekčními systémy. Jde o techniku, při níž je oběť přesvědčena, aby si sama spustila škodlivý kód – typicky pod záminkou opravy...
09. 10. 2026
Vědecký tým publikoval 6. října 2026 na platformě Plantae Community studii, která posouvá poznání o tom, jak rostliny řídí vývoj svých květních orgánů. Práce s názvem A hierarchically organized ARF–MADS module integrates auxin signaling into floral organ identity networks se zaměřuje na mechanismy, které propojují dva...
09. 10. 2026
Dvacetiletá studie z kanadské oblasti Nunavik přináší jeden z nejucelenějších pohledů na to, jak se v posledních desetiletích mění permafrost v subarktických podmínkách. Výzkum probíhal v letech 2004 až 2024 poblíž vesnice Umiujaq, v zóně přerušovaného permafrostu, kde se zmrzlá a nezmrzlá půda vzájemně prolínají...
08. 10. 2026
V bahnitých vodách Amazonky žije tvor, který na první pohled působí spíš jako nepovedený experiment přírody než jako dokonale přizpůsobený lovec. Surinamská žába má ploché, téměř zploštělé tělo a nápadně malé oči, kvůli nimž ji mnozí considerují za jednu z nejpodivnějších žab vůbec. Její vzhled je natolik...
08. 10. 2026
Vozítko Curiosity z mise NASA Mars Science Laboratory pokračuje v analýze vzorku horniny z vrtu nazvaného „Basque Lakes“, který se nachází v oblasti, jíž rover v současnosti zkoumá. Podle posledních dat, zaznamenaných v sol 5024 (24. září letošního roku) a aktualizovaných 5. října, tým dokončil analýzu vzorku pomocí...
08. 10. 2026
Světlo, které projde silně rozptylujícím materiálem, jako je biologická tkáň nebo jiné neuspořádané neprůhledné médium, se na první pohled chová zcela chaoticky. Fotony při průchodu takovým prostředím narážejí na nespočet mikroskopických nehomogenit, odrážejí se, lámou se a sledují tisíce různých drah, než se...
07. 10. 2026
Friedrich Engels patří k nejvýznamnějším postavám, které formovaly moderní socialistickou politiku. Narodil se 28. listopadu 1820 v pruském městě Barmen do rodiny textilního podnikatele. Jeho otec byl partnerem v úspěšné výrobní firmě, která působila i v Anglii, což mladému Engelsovi později umožnilo přímý vhled do...
06. 10. 2026
Vědci objevili první známý supravodič typu I, který narušuje takzvanou časovou inverzní symetrii – fyzikální princip, podle něhož by se děje v mikrosvětě měly chovat stejně, ať už čas plyne vpřed, nebo vzad. Tento objev otevírá nové otázky o chování materiálů za extrémních podmínek a může posunout dosavadní...
05. 10. 2026
Nová studie naznačuje, že první zvířata na Zemi se mohla objevit o zhruba 200 milionů let dříve, než dosud ukazoval fosilní záznam. Práci zveřejnil 2. října 2026 časopis Science Advances, hlavním autorem je Orin M. Lole Durbin z Virginia Tech, na výzkumu se podílel také Dr. Ross Anderson z Oxford University Museum of Natural...
05. 10. 2026
Více než čtvrt století po svém objevu zůstávají takzvané Děti z Llullaillaco předmětem vědeckého zájmu i citlivých debat o tom, jak nakládat s pozůstatky předků domorodých obyvatel Jižní Ameriky. Tři dětské mumie, které v roce 1999 na vrcholu sopky Llullaillaco na hranici Argentiny a Chile objevili horolezec a antropolog...
05. 10. 2026
Nová rozsáhlá recenze publikovaná v časopise Science shrnuje narůstající množství vědeckých důkazů o tom, že pohlavní chromozomy X a Y hrají mnohem větší roli ve fungování lidského těla, než se dosud předpokládalo. Podle autorů studie ovlivňují nejen biologické pohlaví jedince, ale zasahují i do základních...
05. 10. 2026
Sloni africcí při vzájemné komunikaci používají zvuky, jejichž akustické vlastnosti se v klíčových okamžicích přibližují jeden druhému, naznačuje nová studie publikovaná v časopise Scientific Reports. Výzkumníci se zaměřili na takzvané hromadné zvuky, tedy vokalizace, které sloni vydávají ve skupině, a sledovali,...
04. 10. 2026
Fyzikům z Univerzity v Oldenburgu se podařilo vytvořit trojrozměrná světelná pole, která umožňují posunout elektrony do kvantových stavů dosud mimo dosah experimentů. Vědecký tým k tomu využil superpozici dvou ultrakrátkých laserových pulsů, které se sbíhají z různých směrů a vzájemně se překrývají v prostoru a...
04. 10. 2026
Hlas může prozradit biologický věk člověka i riziko demence – k tomuto závěru dospěla rozsáhlá mezinárodní studie, kterou 30. září 2026 zveřejnil časopis Science Advances. Výzkum vedl Global Brain Health Institute ve spolupráci s Trinity College Dublin a zapojil téměř 3 000 lidí z Latinské Ameriky. Do studie bylo...
04. 10. 2026
Švýcarské ledovce zažily v roce 2026 další výrazný úbytek ledu, který potvrzuje dlouhodobý trend jejich ústupu v důsledku klimatických změn. Podle nejnovějších dat organizace GLAMOS—Glacier Monitoring Switzerland, která se systematickým sledováním alpských ledovců zabývá dlouhodobě, ztratily švýcarské ledovce více...
03. 10. 2026