Vědci zkoumají nové poznatky o hromadném hrobu spoutaných mužů u Athén
Archeologové v roce 2016 oznámili objev pozoruhodného nálezu na pohřebišti Phaleron Burial Ground v starověké Attice, poblíž dnešních...
20. 08. 2026
Archeologové v roce 2016 oznámili objev pozoruhodného nálezu na pohřebišti Phaleron Burial Ground v starověké Attice, poblíž dnešních...
20. 08. 2026
Výzkumníci z Univerzity v Minnesotě Twin Cities poprvé demonstrovali, že z nízkopuritní železné rudy lze vyrobit železný sulfid v kvalitě...
20. 08. 2026
Senát Spojených států 5. srpna 2026 potvrdil Ericu Schwartzovou do funkce ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Hlasování...
20. 08. 2026
Čtyři lemuři v soukromém vlastnictví v USA uhynuli během osmi let na následky infekce lidským herpesvirem HSV-1, ukazuje studie zveřejněná...
20. 08. 2026
Miloslava Konvalinková stojí v čele redakce časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině s jasnou vizí: zpřístupnit vědecké poznání širokému spektru českých čtenářů a ukázat, že věda není vzdálenou abstrakcí, ale živou a fascinující součástí našeho každodenního života. Její přístup k popularizaci vědy vychází z přesvědčení, že kvalitní vědecká žurnalistika musí kombinovat odbornou přesnost s čtivostью a srozumitelností.
Po studiu molekulární biologie a následném magisterském programu v oboru vědecké komunikace získala Miloslava unikátní perspektivu, která jí umožňuje překlenout propast mezi akademickým světem a širokou veřejností. Její kariéra začínala v laboratořích, kde se přímo podílela na výzkumných projektech zaměřených na buněčnou biologii. Tato praktická zkušenost s vědeckou metodologií se stala neocenitelným základem pro její pozdější editorskou práci.
Během své desetileté praxe v oblasti vědecké žurnalistiky Miloslava vybudovala rozsáhlou síť kontaktů napříč českými i zahraničními vědeckými institucemi. Spolupracuje s předními výzkumnými centry, univerzitami a vědeckými ústavy, což časopisu zajišťuje přístup k exkluzivním informacím o nejnovějších objevech a výzkumných projektech ještě před jejich oficiální publikací v odborných periodikách.
Její editorská filozofie spočívá v důsledném ověřování faktů a kritickém přístupu ke všem publikovaným materiálům. V době, kdy se internet hemží pseudovědeckými teoriemi a dezinformacemi, považuje Miloslava za prioritu poskytovat čtenářům objektivní a vědecky podložené informace. Každý článek prochází důkladnou faktickou kontrolou a odbornou recenzí, přičemž redakce spolupracuje s externými experty z příslušných vědeckých oborů.
Pod jejím vedením se časopis zaměřuje na široké spektrum vědeckých disciplín - od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po technologie, ekologii a společenské vědy. Miloslava věří v interdisciplinární přístup a často podporuje články, které ukazují propojení různých vědeckých oblastí a jejich praktické aplikace v běžném životě.
Zvláštní pozornost věnuje podpoře mladých vědeckých talentů a popularizaci české vědy. Časopis pravidelně přináší rozhovory s českými vědci, reportáže z domácích laboratoří a informace o úspěších českého výzkumu na mezinárodním poli. Miloslava aktivně podporuje ženy ve vědě a snaží se bourat stereotypy spojené s vědeckými profesemi.
Její vize pro budoucnost časopisu zahrnuje rozšíření multimediálního obsahu, včetně podcastů, videoreportáží z laboratoří a interaktivních vzdělávacích materiálů. Zároveň si udržuje tradiční hodnoty důkladné investigativní žurnalistiky a hloubkové analýzy vědeckých témat.
Miloslava Konvalinková věří, že informovaná společnost je základem demokratického rozhodování o klíčových otázkách, které ovlivňují naši budoucnost - od klimatických změn po etické aspekty nových technologií. Svou editorskou prací přispívá k budování vědecké gramotnosti české populace a k posílení důvěry ve vědecké metody a poznání.
Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se podle nové australské studie mohou podepisovat i na lidském těle, konkrétně na složení krve. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnil The Kids Research Institute Australia dne 15. srpna 2026 v odborném časopise Air Quality, Atmosphere and Health. Tým vědců pod vedením A/Prof...
20. 08. 2026
Antarktida, jeden z nejodlehlejších a téměř neobydlených koutů planety, uvolňuje rtuť rychlejším tempem než kdykoli předtím. Vyplývá to z nové studie publikované 14. srpna 2026 v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. Autorem výzkumu je Maodian Liu, environmentální vědec z Pekingské...
20. 08. 2026
Tým archeologů pod vedením biologického antropologa Patricka Randolpha-Quinneyho z Uppsala University představil 5. srpna 2026 nová zjištění o povaze zranění, která utrpěli vojáci padlí v bitvě u Visby na švédském ostrově Gotland. Výzkum se zaměřil na charakteristické čtvercové otvory nalezené v lebkách několika...
20. 08. 2026
Vědci vyvinuli novou metodu, která umožňuje přímé dodávání cukrů do buněk, aniž by bylo nutné spoléhat na dosavadní postupy zatížené řadou technických omezení. Jde o pokrok, který by mohl otevřít cestu k lepšímu porozumění procesům, jež stojí za vznikem řady onemocnění, včetně rakoviny. Cukry, odborně...
20. 08. 2026
Úřad pro správu a rozpočet Bílého domu (OMB) zveřejnil 13. srpna 2026 výzvu s názvem „Call to Action: Protect Merit-Based Federal Research Funding, jejíž autorkou je Sarah Black. Text se týká navrhovaných změn v takzvaném Uniform Guidance, souboru pravidel upravujících poskytování federální finanční pomoci, včetně...
19. 08. 2026
Vědci vyvinuli novou technologii založenou na nabíjecím niklovém redoxovém rezervoáru, který dokáže v organických rozpouštědlech umožnit spontánní syntézu nitrilů – sloučenin, jež patří k základním stavebním kamenům v chemickém a farmaceutickém průmyslu. Princip celého systému je přitom inspirován konceptem,...
19. 08. 2026
Vědci z Okinawa Institute of Science and Technology zveřejnili 13. srpna 2026 v časopise Science studii, která přináší nový pohled na to, jak mozek uchovává dlouhodobé vzpomínky. Výzkum vedl Kazumasa Tanaka, vedoucí jednotky výzkumu paměti na tomto institutu, a jeho tým se zaměřil na myši v umělé hibernaci, aby zjistil, co...
19. 08. 2026
Princetonská univerzita otevřela nabídku na obsazení pozice Assistant Professor v oboru molekulární biologie. Jedná se o místo typu tenure-track, tedy s dlouhodobou perspektivou získání stabilizovaného akademického postavení, které je na amerických univerzitách standardní cestou k profesuře. Pracoviště se nachází v...
18. 08. 2026
Astronomové zachytili unikátní snímek umírající hvězdy, který podle odborníků nabízí ojedinělý pohled na proces, jenž se v kosmickém měřítku odehrává neustále, ale jen zřídka jej lze pozorovat s takovou přesností. Zachycený obraz zobrazuje závěrečnou fázi života hvězdy, kdy dochází k rozpadu její struktury a...
17. 08. 2026
Microsoft v srpnu 2026 vydal pravidelnou dávku bezpečnostních aktualizací v rámci takzvaného Patch Tuesday, tedy měsíčního cyklu záplat, který firma dodržuje již řadu let. Stejně jako v předchozích měsících se i tentokrát objevila řada oprav pro operační systém Windows a další produkty společnosti, přičemž...
17. 08. 2026
Tým paleontoložky Dr. Erin Maxwell ze Staatliches Museum für Naturkunde Stuttgart popsal nový druh jurského ichtyosaura, kterému dal jméno Jabalisaurus tethyensis. Vědci k identifikaci využili vzorky uložené v muzejních sbírkách, mimo jiné malý, nedospělý skelet z Bavorského státního muzea paleontologie a geologie v Mnichově....
17. 08. 2026
Elon Musk, zakladatel a generální ředitel společnosti SpaceX, předpovídá, že jeho vesmírná firma by mohla do roku 2028 dosáhnout ročního příjmu až 500 miliard dolarů. Podle jeho slov by k tomuto obratu měla výrazně přispět expanze do oblasti umělé inteligence, která se podle Muska stane klíčovou součástí budoucího...
16. 08. 2026
Tým DESI Legacy Imaging Surveys zveřejnil doposud největší dvourozměrnou barevnou mapu vesmíru, kterou si může prohlédnout kdokoliv s přístupem k internetu. Snímek dosahuje rozlišení 5,6 bilionu pixelů a zachycuje téměř 4 miliardy objektů – převážně hvězd a galaxií. Mapa je volně dostupná prostřednictvím nástroje...
16. 08. 2026
Japonský tým vědců identifikoval gen PRDM16 jako klíčový regulační prvek, který rozhoduje o tom, zda se lidská srdeční svalová buňka bude dále dělit, nebo zda přejde do stavu zralosti potřebného pro dlouhodobou funkci srdce. Výzkum vedli docent Yoshinori Yoshida z Centra pro výzkum a aplikaci iPS buněk (CiRA) na Kjótské...
15. 08. 2026
Francouzský myslitel Michel de Montaigne, autor slavných Esejí, zůstává i téměř čtyři a půl století po své smrti jednou z nejvlivnějších postaven evropského myšlení. Jeho dílo, které kladlo důraz na svobodné zkoumání, kritické myšlení a pochybnost o vlastní jistotě, dodnes patří k základním textům západní...
15. 08. 2026