Vědci objevili šest neobvyklých struktur na hranici zemského jádra a pláště
Tým vědců identifikoval šest neobvyklých struktur na hranici mezi zemským jádrem a hlubokým pláštěm, tedy v oblasti ležící přibližně...
10. 09. 2026
Tým vědců identifikoval šest neobvyklých struktur na hranici mezi zemským jádrem a hlubokým pláštěm, tedy v oblasti ležící přibližně...
10. 09. 2026
Vědci, kteří zkoumají chemické složení starověkých hornin, dlouhodobě sledují jeden konkrétní prvek – železo. Jeho stopy uložené v...
08. 09. 2026
Podél egyptského pobřeží se rozprostírají rozsáhlé, vyprahlé plochy, které při chůzi vydávají charakteristický zvuk – jako by se...
06. 09. 2026
Frakování, tedy hydraulické štěpení hornin, patří již řadu let mezi nejdiskutovanější těžební technologie na světě. Princip metody...
02. 09. 2026
Tým vědců identifikoval šest neobvyklých struktur na hranici mezi zemským jádrem a hlubokým pláštěm, tedy v oblasti ležící přibližně 2 900 kilometrů pod povrchem planety. Zjištění, popsané ve studii publikované v odborném časopise JGR Solid Earth, přináší dosud nejucelenější pohled na tuto obtížně zkoumatelnou...
10. 09. 2026
Vědci, kteří zkoumají chemické složení starověkých hornin, dlouhodobě sledují jeden konkrétní prvek – železo. Jeho stopy uložené v miliardy let starých skalách totiž fungují jako jakýsi geologický zápisník, z něhož lze vyčíst, jak se měnilo prostředí rané Země. Právě díky analýze železa se badatelům...
08. 09. 2026
Podél egyptského pobřeží se rozprostírají rozsáhlé, vyprahlé plochy, které při chůzi vydávají charakteristický zvuk – jako by se pod nohama drtila tenká vrstva ledu. Nejedná se však o mráz, ale o sůl. Tyto plochy, odborně nazývané sabkhas, patří k nejpozoruhodnějším krajinným útvarům severní Afriky a podle...
06. 09. 2026
Frakování, tedy hydraulické štěpení hornin, patří již řadu let mezi nejdiskutovanější těžební technologie na světě. Princip metody spočívá v vhánění vysoce tlakové tekutiny do podzemních vrstev hornin, čímž dochází k jejich praskání a následnému uvolnění zemního plynu nebo ropy, které jsou v horninách...
02. 09. 2026
Vědci ze švédské Umeå University se ve své nové studii zaměřili na ferrihydrit, minerál železa, který patří k nejreaktivnějším látkám vyskytujícím se v chladných půdách, permafrostu a ledovcích. Podle jejich zjištění hraje při jeho proměně klíčovou roli i poměrně krátké období střídání mrazu a tání, což...
01. 09. 2026
Vědecký tým složený z badatelů z Bielefeld University, University of Vienna a University of Helsinki zveřejnil v časopise Nature Communications studii, která podrobně popisuje, proč je minerál mikroklín tak výjimečně účinný při vzniku ledu v atmosférických oblacích. Zjištění vrhají nové světlo na procesy, které...
30. 08. 2026
Tým vědců se v nové studii zaměřil na modelování eroze řek v oblastech s trvale zmrzlou půdou, konkrétně ve Vysokém Arktiku v Kanadě. Výzkumníci zkoumali, jak se koryta řek v permafrostových oblastech chovají odlišně od vodních toků protékajících nezmrzlou půdou, a dospěli k závěru, že rozdíly jsou mnohem...
28. 08. 2026
Sucho, které v letech 2020 až 2022 sužovalo Kalifornii, způsobilo v Sacramento Valley nevratné poškození podzemních zásobníků vody. Vyplývá to ze studie zveřejněné 21. srpna 2026 v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, na níž se podílela geofyzička Stacy Larochelle a novinářka Grace van Deelen,...
27. 08. 2026
Vědci z Science Tokyo přinesli nový pohled na chování hmoty v podmínkách, které panují ve vnitřním jádru Země. Podle jejich experimentálních výsledků vstupuje hydrid železa při extrémním tlaku a teplotě do tzv. superiontového stavu – neobvyklé fáze hmoty, kterou vědci dosud znali především z teoretických modelů a...
26. 08. 2026
Velká zemětřesení dokážou zásadně přetvořit tvář horských oblastí, a to v mnohem kratším čase, než by se dalo očekávat u přírodních procesů tohoto rozsahu. Otřesy o vysoké magnitudě spouštějí tisíce sesuvů půdy najednou, které během několika okamžiků strhnou svahy nashromážděné po staletí či...
23. 08. 2026
Vědci v roce 2026 stále pozorněji sledují vývoj atlantického oceánského proudění, systému, který má zásadní vliv na regionální klima a rozložení živin v oceánech po celé planetě. Nový výzkum, na který nyní odkazují klimatologové, potvrzuje, že slabnutí tohoto proudění může mít přímý dopad na tempo...
22. 08. 2026
Mezinárodní tým vědců z Brazílie a Německa přišel s novými poznatky o chování atlantského systému transportu tepla, konkrétně o mechanismu známém jako AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation), který hraje klíčovou roli v regulaci klimatu na obou stranách Atlantiku. Výzkum, jehož výsledky byly publikovány v...
21. 08. 2026
Antarktida, jeden z nejodlehlejších a téměř neobydlených koutů planety, uvolňuje rtuť rychlejším tempem než kdykoli předtím. Vyplývá to z nové studie publikované 14. srpna 2026 v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. Autorem výzkumu je Maodian Liu, environmentální vědec z Pekingské...
20. 08. 2026
Nová studie zveřejněná 13. srpna 2026 přináší detailnější pohled na to, jak probíhá směšování vodních mas v mořském prostředí prostřednictvím takzvané Kelvin-Helmholtzovy (KH) instability. Autorem textu je Lars Umlauf, který vychází z práce týmu vědců Lefauve, Bassett, Plotnick, Lavery a Geyer, publikované v...
19. 08. 2026
Každý rok, když do Indie dorazí monzun, se řeky napříč subkontinentem promění. Jasná nebo namodralá voda mizí a nahrazuje ji husté, hnědé zbarvení, které je patrné od podhůří Himálaje až po ústí velkých toků do moře. Tato barva není náhodná ani estetická zvláštnost – signalizuje, že voda je silně zakalená a...
16. 08. 2026