Vědci v Bonnu omladili buňky osmdesátníka na molekulární věk pod 20 let
Vědci z Univerzitní nemocnice v Bonnu a Univerzity v Bonnu dosáhli v laboratorních podmínkách dramatického omlazení lidských buněk....
12. 10. 2026
Vědci z Univerzitní nemocnice v Bonnu a Univerzity v Bonnu dosáhli v laboratorních podmínkách dramatického omlazení lidských buněk....
12. 10. 2026
Vědci z University of California San Diego zveřejnili studii, která odhaluje, jak se staletí polynéské navigace zapsala do genomu dnešních...
11. 10. 2026
Velcí psi stárnou na molekulární úrovni rychleji než jejich malí příbuzní, ukazuje nová studie zveřejněná 8. října 2026 v časopise...
11. 10. 2026
Motýli a další hmyz vidí svět zcela jinak než lidé, a to díky unikátní stavbě svého zrakového orgánu. Jejich složené oko se skládá...
11. 10. 2026
Vědci z Univerzitní nemocnice v Bonnu a Univerzity v Bonnu dosáhli v laboratorních podmínkách dramatického omlazení lidských buněk. Výzkumný tým se zaměřil na proces přímého přeprogramování, při kterém se podařilo přeměnit prekurzory červených krvinek na kmenové buňky. Výsledky experimentu ukazují, že takto...
12. 10. 2026
Vědci z University of California San Diego zveřejnili studii, která odhaluje, jak se staletí polynéské navigace zapsala do genomu dnešních obyvatel tichomořských ostrovů. Výzkum ukazuje, že dávná umění orientace na otevřeném moři zanechala stopu nejen v kulturní paměti, ale i v DNA populací, jejichž předkové se po tisíce...
11. 10. 2026
Velcí psi stárnou na molekulární úrovni rychleji než jejich malí příbuzní, ukazuje nová studie zveřejněná 8. října 2026 v časopise Science. Výzkumníci se tím pokusili vysvětlit dávno pozorovaný, ale záhadný jev: proč velká plemena jako doga nebo mastif obvykle žijí méně než deset let, zatímco malé čivavy se mohou...
11. 10. 2026
Motýli a další hmyz vidí svět zcela jinak než lidé, a to díky unikátní stavbě svého zrakového orgánu. Jejich složené oko se skládá z mnoha drobných jednotek, přičemž za každou čočkou se nachází skupina osmi světlo-detekujících buněk. Tento základní vzor uspořádání fotoreceptorů není žádnou novinkou evoluce...
11. 10. 2026
Jonathan, obrovská želva žijící na ostrově Svatá Helena v jižním Atlantiku, je s věkem 194 let nejstarším žijícím suchozemským zvířetem na světě. Tým vědců nyní odhalil genetické a epigenetické vlastnosti, které mohou vysvětlovat jeho mimořádnou dlouhověkost. Studii zveřejnil 7. října 2026 odborný časopis...
11. 10. 2026
Malá klinická studie publikovaná 7. října 2026 v odborném časopise New England Journal of Medicine přináší nadějné výsledky pro pacienty trpící retinitis pigmentosa. Vědci díky technologii optogenetiky dokázali u části účastníků studie obnovit částečné vidění, které ztratili v důsledku tohoto genetického...
10. 10. 2026
Tři ze sedmi genetických laboratoří zřízených pod NHS v Anglii nezveřejňují důležité informace o genetických variantách, které by mohly pomoci pacientům se vzácnými nemocemi. Vyplývá to z šetření časopisu The BMJ, které upozorňuje na mezery v systému sdílení dat mezi laboratořemi poskytujícími genetické...
10. 10. 2026
Vědci dokončili dosud největší genetickou studii zaměřenou na lidské kognitivní schopnosti, do které zahrnuli údaje téměř půl milionu lidí evropského původu. Rozsáhlá analýza genomových dat přinesla nové poznatky o tom, jaké genetické faktory stojí za rozdíly v kognitivních funkcích mezi jednotlivci, a otevírá cestu...
09. 10. 2026
Otázka, kdy přesně první lidé dorazili do Ameriky, patří mezi nejdéle diskutované problémy archeologie a antropologie. Dlouhá léta panovala shoda na takzvané teorii Clovis, podle níž první obyvatelé kontinentu přišli přes Beringii zhruba před 13 tisíci lety. Novější nálezy a metody výzkumu ale tuto představu postupně...
08. 10. 2026
Mezinárodní tým výzkumníků vedený Univerzitou v Kodani objevil mitochondriální transportér, který funguje jako jakýsi energetický spínač v hnědém tuku. Zjištění zveřejnili 3. října 2026 vědci z Novo Nordisk Foundation Center for Basic Metabolic Research, pracoviště spadajícího pod Univerzitu v Kodani. Protein s...
07. 10. 2026
Americká genetička Mary-Claire Kingová z University of Washington patří mezi vědce, jejichž jméno se v souvislosti s letošní Nobelovou cenou skloňuje nejčastěji. Oznámení laureáta Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se očekává v pondělí, a právě osmdesátiletá badatelka je považována za jednu z vážných kandidátek...
07. 10. 2026
Vědci objevili, že chobotnice mají na povrchu těla buňky s drobnými vláskovitými výrůstky, které se nápadně podobají buňkám v lidském uchu zodpovědným za vnímání zvuku. Výzkum, který objev přinesl, provedl tým z Case Western Reserve University ve Spojených státech. Podle vědců se nejedná o ojedinělý nález –...
06. 10. 2026
Vědci publikovali v odborném časopise Science Advances studii, která se zabývá pohybem fetální DNA v krevním oběhu těhotných žen. Tento výzkum přináší nové poznatky o tom, jak se genetický materiál plodu dostává do krve matky a jak se v ní dále šíří, což má zásadní význam pro vývoj a zpřesnění neinvazivních...
06. 10. 2026
Pracovníci Mass Audubon Wellfleet Bay Wildlife Sanctuary v Massachusetts objevili v září 2026 ve Wellfleet na Cape Cod mládě želvy bahenní druhu diamondback terrapin (Malaclemys terrapin) se dvěma hlavami. Drobný tvor vážil pouhých 0,18 unce, tedy 5,2 gramu, což odpovídá velikosti běžného čerstvě vylíhlého mláděte tohoto...
05. 10. 2026
Pojmy genotyp a fenotyp patří k základním kamenům genetiky, přesto se jejich přesný význam a vzájemný vztah často zjednodušují. Článek autorů Michaela Dietricha a Mariny DiMarco, publikovaný 2. října 2026, se podrobně věnuje rozdílu mezi oběma termíny a jejich historickému vzniku. Genotyp představuje soubor dědičných...
05. 10. 2026