Nová studie: Tyrannosaurus rex měl tělesnou teplotu srovnatelnou se slony

Tyrannosaurus rex měl podle nové studie tělesnou teplotu přibližně 36,3 stupně Celsia, což se blíží teplotám dnešních slonů. Práci publikoval 18. září 2026 časopis Science Advances a vrhá tak nové světlo na dávnou debatu o tom, zda byli tito obří dravci teplokrevní, nebo se jejich metabolismus podobal spíše plazům.

Vědci vycházeli z analýzy zubů Tyrannosaurus rex pocházejících z pozdního křídového období, konkrétně z formace Hell Creek poblíž Ekalaky v Carter County v americkém státě Montana. Tato lokalita je jedním z nejvýznamnějších nalezišť dinosauřích fosilií na světě a poskytla vzorky, díky nimž mohli badatelé odhadnout teplotu těla zvířat, která zde žila před desítkami milionů let.

Klíčovou metodou výzkumu byla takzvaná paleotermometrie využívající shlukované izotopy. Tato technika umožňuje z chemického složení zubní tkáně odhadnout teplotu, při jaké se minerály v zubu formovaly, a tím zpětně určit tělesnou teplotu živého organismu. Naměřená hodnota 36,3 stupně Celsia je téměř identická s tělesnou teplotou indických slonů, která činí 36 stupňů, a afrických slonů s teplotou 36,2 stupně.

Pro srovnání vědci analyzovali také zuby krokodýlů žijících ve stejném ekosystému jako tyrannosaurus. U krokodýlů zaznamenali výrazně nižší průměrnou teplotu kolem 30,9 stupně Celsia. Tento rozdíl je podle autorů studie významný, protože krokodýli jsou typickými zástupci ektotermních, tedy chladnokrevných živočichů, jejichž tělesná teplota do značné míry závisí na okolním prostředí. Skutečnost, že tyrannosaurus měl teplotu o několik stupňů vyšší a srovnatelnou se savci, podporuje hypotézu, že tento dinosaurus dokázal svou tělesnou teplotu aktivně regulovat.

Dr. Robert Eagle z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který se na výzkumu podílel, uvedl, že podobné měření teploty u Tyrannosaurus rex je bezprecedentní. Podle něj dosavadní odhady tělesné teploty dinosaurů vycházely spíše z nepřímých ukazatelů, jako je stavba kostí, rychlost růstu nebo srovnání s příbuznými skupinami živočichů. Přímé měření na základě izotopového složení zubní tkáně tak podle vědce poskytuje mnohem spolehlivější a konkrétnější údaj.

Výsledky studie mají širší dopad na chápání biologie tyrannosaurů. Pokud byl tento predátor skutečně teplokrevný, znamená to, že jeho metabolismus umožňoval udržovat stálou tělesnou teplotu bez ohledu na teplotu prostředí. Taková schopnost by mu teoreticky umožnila obývat i chladnější oblasti, včetně území dnešní Aljašky, kde v období pozdní křídy panovalo výrazně chladnější klima než ve vnitrozemí Severní Ameriky.

Otázka, zda byli dinosauři teplokrevní nebo chladnokrevní, patří mezi paleontology k dlouhodobě diskutovaným tématům. Zatímco ptáci, kteří jsou přímými potomky dinosaurů, jsou teplokrevní, plazi jako krokodýli nebo ještěři jsou chladnokrevní. Dinosauři se v evolučním stromu nacházejí mezi těmito skupinami, což vedlo k desítkám let trvajícím spekulacím o jejich skutečné fyziologii. Nová studie s využitím moderní izotopové metody nyní přináší konkrétní číselné údaje, které posouvají tuto debatu směrem k závěru, že přinejmenším velcí dravci jako Tyrannosaurus rex disponovali účinnou vnitřní termoregulací.

Autoři studie zdůrazňují, že jejich metoda by mohla být v budoucnu použita i na jiné druhy dinosaurů a další vyhynulé skupiny živočichů, což by umožnilo vytvořit komplexnější obraz o tom, jak se metabolismus a termoregulace vyvíjely v průběhu evoluce. Výzkum tak přispívá nejen k pochopení biologie samotného tyrannosaura, ale i k obecnějším otázkám o adaptaci prehistorických druhů na různé klimatické podmínky, včetně chladnějších oblastí, kde by teplokrevnost představovala klíčovou evoluční výhodu.