Archeologové na Caeliánském pahorku objevili možné ubikace římských hasičů vigiles

Archeologové možná objevili pozůstatky ubikací, které v antickém Římě sloužily příslušníkům hasičského sboru. Nález pochází z lokality na Caeliánském pahorku, jedné ze sedmi legendárních pahorků, na nichž bylo starověké město vystavěno. Informaci přinesl magazín Archaeology Magazine, který se odborným archeologickým objevům dlouhodobě věnuje.

Podle publikovaných zjištění se jedná o strukturu, která svým uspořádáním odpovídá spíše ubytovacímu nebo strážnímu zařízení než běžné obytné stavbě. Právě tato skutečnost vedla badatele k domněnce, že by mohlo jít o barák sloužící jednotce vigiles – tedy sboru, který v římské říši plnil funkci hasičů a zároveň nočních strážců. Caeliánský pahorek přitom není v souvislosti s působením vigiles zmiňován poprvé, historické prameny naznačují, že v této části města se nacházela alespoň jedna z kohort tohoto sboru.

Vigiles byli v antickém Římě zavedeni za vlády císaře Augusta a představovali organizovanou reakci na časté požáry, které město sužovaly kvůli hustě zastavěné zástavbě a dřevěným konstrukcím mnoha budov. Sbor byl rozdělen do několika kohort, z nichž každá měla na starosti určitou část Říma. Příslušníci vigiles nejenže hasili požáry, ale také hlídkovali v nočních hodinách a dohlíželi na veřejný pořádek.

Nově objevená lokalita na Caeliánském pahorku by podle archeologů mohla odpovídat právě jedné z těchto základen. Přesná datace nálezu ani jeho definitivní určení zatím nebyly zveřejněny, jde tedy stále o pracovní hypotézu, kterou bude nutné potvrdit dalším výzkumem. Archeologové zdůrazňují, že jde prozatím o možnou interpretaci, nikoli o jednoznačně potvrzený fakt.

Caeliánský pahorek patří mezi méně turisticky exponovaná místa antického Říma ve srovnání s Palatinem či Kapitolem, přesto se v jeho podzemí i na povrchu dlouhodobě nacházejí pozůstatky římské zástavby. Lokalita byla v minulosti spojována s vilami bohatých římských rodin i s vojenskými a správními budovami, což z ní činí místo s bohatou vrstevnatou historií sahající do několika století římské nadvlády.

Pokud se domněnka o hasičských ubikacích potvrdí, šlo by o významný příspěvek k poznání každodenního fungování římské protipožární služby, o níž se dochovalo poměrně málo přímých hmotných dokladů. Většina dosavadních poznatků o vigiles totiž pochází spíše z písemných pramenů a nápisů než z konkrétních archeologických nalezišť spojených přímo s jejich působením.

Archaeology Magazine v souvislosti s nálezem upozorňuje, že podobné objevy pomáhají doplnit mozaiku městské infrastruktury antického Říma, která fungovala na principu rozdělení do regionů, přičemž každý měl svou vlastní správu, zásobování i bezpečnostní složky. Pokud se ukáže, že jde skutečně o základnu hasičské kohorty, mohlo by to badatelům umožnit lépe pochopit, jak byly tyto jednotky rozmístěny po městě a jak rychle dokázaly reagovat na požáry v jednotlivých čtvrtích.

Další výzkum lokality by měl podle dostupných informací pokračovat, přičemž teprve budoucí analýzy stavebních prvků, nalezených artefaktů a případných nápisů mohou přinést jednoznačnější odpověď na otázku, zda šlo skutečně o sídlo vigiles. Do té doby zůstává nález na Caeliánském pahorku jednou z hypotéz, která však podle archeologů zasluhuje pozornost vzhledem k poloze i charakteru odkrytých struktur.

Objev tak přidává další díl do skládačky poznání o životě v antickém Římě a připomíná, že i po staletích archeologického bádání zůstávají v centru bývalé říše místa, která mohou přinést nové poznatky o fungování jedné z nejvýznamnějších civilizací starověku.