Trump zrušil téměř miliardu dolarů z rozpočtu na uprchlíky a menšiny, kritika přichází i od republikánů

Prezident Donald Trump oznámil 25. září zrušení téměř miliardy dolarů, kterou předtím schválil Kongres. Krok, o němž informoval Bílý dům z Washingtonu, se dotýká především programů Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) určených pro uprchlíky a nezletilé bez doprovodu. Jako důvod administrativa uvedla pokles nelegálních přechodů hranic, což podle ní snižuje potřebu financování těchto programů v původním rozsahu.

Zrušené prostředky se netýkají pouze HHS. Trump se rozhodl zasáhnout i do rozpočtu Ministerstva školství, konkrétně programu určeného migrantům, a Ministerstva spravedlnosti, kde byla zacílena kancelář zabývající se snižováním rasových napětí. Škrty se dotkly také iniciativy na podporu podnikání menšinových podnikatelů a poradenských služeb v oblasti bydlení, které spadají pod Ministerstvo pro rozvoj měst a bydlení. Součástí opatření je i zrušení grantů HHS, které Bílý dům označil za „škodlivé a ideologické“.

K dalším konkrétním částkám patří 70 milionů dolarů určených na mezinárodní vzdělávací programy, 28 milionů dolarů na výzkumné programy HHS, 9 milionů dolarů vyčleněných na odpuštění dluhů zahraničním zemím a 10 milionů dolarů z programu na podporu rozvoje menšinových podniků.

Krok vyvolal ostrou reakci na obou stranách politického spektra. Republikánská senátorka Susan Collinsová kritizovala administrativu za to, že škrty oznámila bez jakéhokoli varování či předchozí konzultace s Kongresem, a označila postup za nezákonný. Demokratická senátorka Patty Murrayová akci charakterizovala ještě ostřeji – podle ní jde o „krádež od amerického lidu“.

Podstatou sporu je takzvaná pocket rescission, tedy mechanismus, kdy prezident oznámí Kongresu záměr zrušit již schválené výdaje těsně před koncem fiskálního roku. Zákon dává zákonodárcům 45 dní na přezkoumání navržených škrtů, Trump ale oznámení učinil pouhých pět dní před koncem fiskálního roku. Tím fakticky znemožnil, aby Kongres o návrhu stihl hlasovat dřív, než dané prostředky formálně propadnou.

Tento postup nebyl použit už 50 let – naposledy k němu sáhl prezident Jimmy Carter v roce 1977. Znovuobjevení tohoto nástroje po tak dlouhé době vyvolává otázky o rovnováze mocí mezi exekutivou a legislativou.

Kritici, včetně některých členů Kongresu i odborníků na rozpočtové právo, tvrdí, že postup Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) podkopává ústavní pravomoc Kongresu rozhodovat o federálních výdajích. Podle nich jde o obcházení zákonodárného procesu, který je mimo jiné upraven zákonem o kontrole zadržování prostředků z roku 1974, jenž měl právě podobným praktikám zabránit poté, co se k nim uchýlil prezident Richard Nixon.

Bílý dům naopak argumentuje tím, že jde o odpovědné hospodaření s veřejnými prostředky a odstranění výdajů, které již podle administrativy neodpovídají aktuálním potřebám – zejména v souvislosti s poklesem nelegální migrace na hranici s Mexikem. Snížení tohoto typu financování patří dlouhodobě mezi priority Trumpovy administrativy, která opakovaně kritizuje programy zaměřené na podporu migrantů a uprchlíků jako neefektivní nebo ideologicky motivované.

Spor o legálnost pocket rescission pravděpodobně bude pokračovat i v následujících týdnech, přičemž se očekává, že se jím budou zabývat jak kongresové výbory, tak případně i soudy. Demokraté i část republikánů naznačují, že by mohli usilovat o legislativní kroky, které by podobné praktiky do budoucna omezily nebo zcela znemožnily. Zásadní otázkou zůstává, zda Kongres bude mít reálnou možnost zablokovat zrušení prostředků, když k oznámení došlo tak těsně před koncem fiskálního roku, že standardní 45denní lhůta na přezkoumání fakticky vypršela až po datu, kdy peníze měly být vyčerpány nebo vráceny do státní pokladny.