Vědci z Berkeley objevili dvě neznámé linie archaických homininů v lidském genomu

Vědecký týmy z Univerzity Kalifornie v Berkeley zveřejnil 30. července 2026 studii, která popisuje objev dvou dosud neznámých linií archaických homininů, jejichž genetické stopy přetrvávají v DNA moderních lidí. Výzkum vedli Yulin Zhang a Arjun Biddanda a jde o jeden z nejvýraznějších příspěvků k poznání lidské evoluce za poslední roky.

Vědci identifikovali dvě odlišné linie na základě analýzy rozsáhlých genomických dat. První skupina, kterou nazývají „ghost lineage“, se podle výzkumu s předky dnešních lidí křížila v Africe před více než 50 000 lety. Druhá, výrazně starší linie, byla nalezena v eurasijských populacích a její oddělení od ostatních lidských předků se odhaduje na více než 1,7 milionu let. Tato takzvaná super-archaická linie je podle autorů stará přibližně 1,8 milionu let, což z ní dělá jednu z nejstarších dosud popsaných archaických příměsí v lidském genomu.

Objev doplňuje již dříve známé poznatky o křížení moderního člověka s neandertálci a denisovany. Připomeňme, že většina lidí mimo Afriku nese ve svém genomu přibližně 1-2 procenta neandertálského původu, zatímco u asijských a oceánských populací se podíl denisovanské DNA pohybuje mezi 0,1 a 5 procenty. Nově popsané linie jsou však odlišné a genetiky doposud neidentifikované.

Podle studie tvoří „ghost lineage“ přibližně jedno procento genomu každého člověka na Zemi, zatímco obě nově popsané linie dohromady představují asi dvě procenta moderního lidského genomu. Jde tedy o nezanedbatelný podíl genetické výbavy, který dosud unikal pozornosti vědců.

Klíčovým nástrojem, který objev umožnil, je nová metoda označovaná zkratkou TRACE, což znamená TRacking Archaic Contributions via ARG Estimation. Tato metoda umožňuje sledovat archaické genetické příspěvky pomocí odhadu takzvaných ancestral recombination graphs, tedy grafů popisujících rekombinační historii genomu. Díky této technice mohli vědci detekovat i velmi staré a slabě zastoupené genetické signály, které by klasickými metodami zůstaly skryté.

Výzkumníci zjistili, že genetické segmenty pocházející z obou nově objevených linií souvisejí především s imunitním systémem a metabolismem. To naznačuje, že tyto starobylé genetické varianty mohly moderním lidem pomoci přežít v nových prostředích a čelit odlišným patogenům či stravovacím podmínkám.

K výsledkům studie se vyjádřila také genetička Dr. Priya Moorjani, která na význam objevu upozornila slovy: Adaptace na nové patogeny a zdroje potravy byla jedním z nejsilnějších selektivních tlaků v evoluci člověka. Podle ní právě tento typ genetických příměsí mohl hrát klíčovou roli v tom, jak se lidský druh dokázal rozšířit do různých koutů světa a přizpůsobit se odlišným ekosystémům.

Autoři studie zdůrazňují, že jejich práce nekončí. Cílem týmu z Berkeley je nyní pokračovat v analýze lidského genomu a pátrat po dalších, dosud neobjevených archaických liniích, které by mohly být skryté v DNA současné populace. Metoda TRACE by k tomu měla poskytnout vhodný nástroj, protože dokáže rozpoznat i velmi staré a slabě zastoupené genetické stopy, které předchozí přístupy nezachytily.

Objev dvou nových archaických linií tak rozšiřuje dosavadní obraz o tom, jak komplikovaná byla historie lidského druhu. Ukazuje, že kromě známého křížení s neandertálci a denisovany došlo v minulosti k dalším, dosud nezmapovaným setkáním mezi různými liniemi rodu Homo, a to jak v Africe, tak v Eurasii. Tyto interakce zanechaly v lidském genomu stopy, které mohly mít praktický význam pro přežití a adaptaci člověka na nové podmínky.