Polští vědci testují dýňový enzym proti alergenům v arašídech
Polští vědci zkoumají, zda by enzym získaný z dýně figleaf, odborně nazývané Cucurbita ficifolia, mohl v budoucnu pomoci při řešení...
07. 11. 2026
Polští vědci zkoumají, zda by enzym získaný z dýně figleaf, odborně nazývané Cucurbita ficifolia, mohl v budoucnu pomoci při řešení...
07. 11. 2026
Výsledek amerických midterm voleb, které se konaly 3. listopadu, vyvolal v výzkumné komunitě a mezi experty na vědeckou politiku úlevu....
07. 11. 2026
Google představil model Gemini Omni 1.2 Flash, který generuje a upravuje video. O novince informoval 5. listopadu produktový manažer Google...
07. 11. 2026
Google uvedl model Gemini Omni 1.2 Flash, který je od 5. listopadu obecně dostupný přes Gemini API a službu Gemini for business. O novince...
07. 11. 2026
Vladimíra Sedláčková stojí v čele redakce časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině s jasnou vizí: zpřístupnit vědecké poznání širokému spektru českých čtenářů způsobem, který je srozumitelný, poutavý a přitom věcně přesný. Její profesní dráha v oblasti vědecké žurnalistiky a popularizace vědy sahá přes dvě desetiletí, během nichž se podílela na mnoha projektech, které měly za cíl přiblížit složité vědecké koncepty běžnému publiku.
Vzdělání a odborné zázemí Vladimíry Sedláčkové představuje jedinečnou kombinaci přírodovědného základu a komunikačních dovedností. Po absolvování molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy pokračovala ve studiích vědecké komunikace a mediálních studií. Tato interdisciplinární příprava jí umožňuje nejen rozumět složitým vědeckým konceptům, ale také je efektivně překládat do jazyka srozumitelného pro neodbornickou veřejnost.
V roli editorky časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině prosazuje Vladimíra Sedláčková filozofii, že kvalitní popularizace vědy nesmí být nikdy na úkor vědecké přesnosti. Její redakční proces je založen na důkladné fact-checkingové metodologii, kde každý článek prochází několika koly odborného posouzení. Spolupracuje s předními českými i mezinárodními vědci, kteří garantují věcnou správnost publikovaných materiálů.
Vladimíra Sedláčková se zaměřuje na témata, která rezonují s aktuálními výzvami společnosti. Pod jejím vedením se časopis věnuje nejen tradičním oblastem jako jsou fyzika, chemie nebo biologie, ale otevírá prostor i pro mezioborové výzkumy, které spojují přírodní vědy s technologiemi, medicínou a environmentálními studiemi. Její redakční linie reflektuje současné trendy ve vědě, přičemž klade důraz na praktické dopady výzkumu na každodenní život čtenářů.
Jedním z klíčových přínosů Vladimíry Sedláčkové je budování mostů mezi akademickou sférou a veřejností. Aktivně vyhledává talentované vědce, kteří mají dar vysvětlovat svůj výzkum srozumitelně, a podporuje je v rozvoji jejich komunikačních schopností. Zároveň školí redakční tým v přístupech, jak zachytit podstatu vědeckého objevu bez zjednodušování, které by mohlo vést k nepochopení nebo dezinterpretaci.
Ve své editorské praxi klade Vladimíra Sedláčková velký důraz na vizuální stránku prezentace vědeckých informací. Věří, že kvalitní infografiky, schémata a ilustrace dokážou často vysvětlit složité procesy efektivněji než dlouhé textové popisy. Proto úzce spolupracuje s týmem grafiků a vizualizačních specialistů, kteří transformují data a vědecké postupy do vizuálně přitažlivých a didakticky účinných formátů.
Časopis pod vedením Vladimíry Sedláčkové se stal důvěryhodným zdrojem informací o českém i světovém výzkumu. Její strategie zahrnuje pravidelné reportáže z českých vědeckých institucí, rozhovory s předními výzkumníky a analýzy nejnovějších vědeckých publikací. Dbá na vyvážené pokrytí různých vědeckých disciplín a snaží se vyhnout nadměrnému zaměření na mediálně atraktivní, ale vědecky méně významné objevy.
Vladimíra Sedláčková je přesvědčena, že vědecká gramotnost je klíčovou kompetencí pro občany 21. století. Prostřednictvím časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině vytváří platformu, která nejen informuje, ale také inspiruje a motivuje k hlubšímu zájmu o vědu a kritickému myšlení.
Vědci z University of Illinois Urbana-Champaign identifikovali v mozku signální protein, který by v budoucnu mohl posloužit jako cíl pro léčbu některých neurologických poruch spojených s autismem. Výsledky jejich práce vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Studie byla provedena na myších, jde...
07. 11. 2026
Obchodní sdružení amerického farmaceutického průmyslu PhRMA utratilo za reklamu ve vyhledávačích odhadem 59 milionů dolarů. Vyplývá to z nové analýzy, která mapuje sedmileté období od roku 2019 do roku 2025. O jejích závěrech informoval 5. listopadu Ed Silverman v placené sekci STAT+. Rozbor vyšel v odborném časopise...
07. 11. 2026
Observatoř NASA Neil Gehrels Swift Observatory zanikla při návratu do zemské atmosféry. K zániku došlo ve středu v 7:39 východoamerického času nad oblastí Severní Sumatra v Indonésii, přibližně na souřadnicích 3,4° severní šířky a 98,6° východní délky. Podle NASA Swift zhruba po 22 letech služby shořel v atmosféře....
06. 11. 2026
Experimentální raketa Super Strypi, určená pro americké letectvo, skončila při svém prvním startu havárií. K vypuštění z kolejnice došlo 3. listopadu 2015 kolem 21:45 místního času na Pacific Missile Range Facility v Barking Sands na havajském ostrově Kauai. Raketa se krátce po startu vymkla kontrole a zřítila se, přičemž...
06. 11. 2026
Rajčata mají v boji s jedním z nejobávanějších rostlinných patogenů novou zajímavou figuru. Řeč je o enzymu označovaném jako SlPLC2, tedy phosphoinositide-specific phospholipase C 2, který podle publikace ze 7. srpna 2026 usnadňuje tvorbu vezikul a zároveň moduluje imunitní signály rostliny. Výzkum se týká interakce rajčete...
04. 11. 2026
Toxikologická analýza zmumifikovaných ostatků lidí, kteří byli obětováni na horských svatyních napříč Incejskou říší, přinesla nové poznatky o posledních dnech a hodinách jejich života. Archeologové v nich odhalili psychoaktivní látky, které oběti před smrtí konzumovaly. Výsledky se týkají nejdůležitějšího...
04. 11. 2026
Fyzici popsali zařízení, které ke komunikaci se supravodivými qubity využívá záření v milimetrových vlnách. Podle článku Sophie Chen, který 30. října vyšel v časopise Physics (ročník 19, s140) pod názvem „Talking to Superconducting Qubits with Millimeter Waves, slouží přístroj k přesnému odečítání stavů těchto...
03. 11. 2026
Desetiletá řada měření oxidu uhličitého z kosmického prostoru dostala zásadní vylepšení. Vědci pracující s daty z družic NASA Orbiting Carbon Observatory-2 (OCO-2) a Orbiting Carbon Observatory-3 (OCO-3) představili novou verzi záznamu, která podle nich lépe odpovídá skutečným koncentracím tohoto skleníkového plynu v...
03. 11. 2026
Volební den a období kolem něj mohou zatěžovat srdce, naznačují americké studie, o nichž napsala autorka Elizabeth Cooneyová v článku pro server STAT zveřejněném 30. října. Šlo by přitom o fyzický dopad politického napětí, který se dá změřit v nemocničních datech i v záznamech z implantovaných...
03. 11. 2026
Vědecká studie nazvaná „Revisiting ethylene metabolism: Identification of an ethylene glycol-glucose conjugate reveals active ethylene metabolism in Populus se vrací k otázce, která zůstávala ve výzkumu rostlinných hormonů poněkud stranou. Práce se zaměřuje na metabolismus ethylenu u rodu topol (Populus) a podle svého názvu...
03. 11. 2026
Vědci představili nový typ molekulární struktury, která funguje jako klec s vnitřní dutinou a dokáže do sebe zachytit ploché, takzvaně planární molekuly. Podmínkou je, aby měla zachytávaná molekula odpovídající tvar. Struktura, kterou autoři trefně označují jako „molekulární pancíř“, tak patří do širší skupiny...
03. 11. 2026
Archeologové v severovýchodním Polsku objevili vzácnou bronzovou přilbu z doby železné, která patří keltskému typu. Nález pochází z lokality Łysa Góra a podle dosavadních poznatků je starý přibližně 2 400 let. Zaujal především tím, že se nachází hluboko za hranicemi území, kde Keltové původně žili. Přilba se do...
02. 11. 2026
Fragment nejstarší dosud známé kůry Marsu se podle nové studie ukrýval v meteoritu, který před čtyřmi lety našli v Sahaře v Mali. Meteorit Teghaza 001 je podle výzkumníků zbytkem primordiální marsovské kůry starým nejméně 4,1 miliardy let. Práci publikoval 29. října online časopis Science (DOI: 10.1126/science.adz5646),...
01. 11. 2026
Indonésie se potýká s jednou z nejhorších sezón lesních požárů za posledních více než deset let. Hlavním viníkem je mimořádně silný jev El Niño, který v zemi vyvolal rozsáhlé a dlouhotrvající sucho. Vyschlá půda a vegetace se pak stávají snadnou kořistí pro ohně, jež se šíří i do oblastí, které by v...
31. 10. 2026
Nová studie se zaměřila na to, jak se mikroplasty během stárnutí proměňují a zda se s tím mění i jejich schopnost vázat na svůj povrch další znečišťující látky. Výzkum se věnoval otázce, která je pro hodnocení rizik plastového znečištění z praktického hlediska důležitá: mikroplasty se v prostředí nevyskytují...
31. 10. 2026