Vědci chtějí podle vůně půdy poznat její zdraví pomocí elektronického nosu
Vůně půdy může být klíčem k posouzení jejího zdraví, tvrdí ekoložka Rosa Boone, která se dlouhodobě věnuje výzkumu mikrobiálního...
30. 09. 2026
Vůně půdy může být klíčem k posouzení jejího zdraví, tvrdí ekoložka Rosa Boone, která se dlouhodobě věnuje výzkumu mikrobiálního...
30. 09. 2026
Nová studie publikovaná v srpnu 2026 v časopise Science Advances přináší znepokojivá zjištění o vlivu rychlosti šíření lesních...
30. 09. 2026
Vědecký tým publikoval 25. září 2026 studii, která odhaluje nový mechanismus, jak rostliny zvládají tepelný stres na molekulární...
30. 09. 2026
Vědci z Univerzity v Bonnu prokázali, že rozmanitost okolní krajiny má výrazný vliv na odolnost travních porostů vůči suchu. Výzkumný...
27. 09. 2026
Vůně půdy může být klíčem k posouzení jejího zdraví, tvrdí ekoložka Rosa Boone, která se dlouhodobě věnuje výzkumu mikrobiálního života v půdě. Podle ní totiž právě mikroorganismy, které v zemi žijí, vytvářejí charakteristické pachy, jež mohou odhalit, v jakém stavu se dané prostředí nachází. Houbové a...
30. 09. 2026
Nová studie publikovaná v srpnu 2026 v časopise Science Advances přináší znepokojivá zjištění o vlivu rychlosti šíření lesních požárů na jejich intenzitu a následnou schopnost lesů se regenerovat. Autorka Kimberly M. S. Cartier ve svém článku z 25. září 2026 popisuje výzkum, který analyzoval 3 500 nedávných požárů...
30. 09. 2026
Vědecký tým publikoval 25. září 2026 studii, která odhaluje nový mechanismus, jak rostliny zvládají tepelný stres na molekulární úrovni. Práce popisuje takzvaný modul miR167-ARF8 jako klíčový regulační uzel, který propojuje dvě dosud samostatně studované transkripční dráhy zapojené do termotolerance rostlin. Tepelný...
30. 09. 2026
Vědci z Univerzity v Bonnu prokázali, že rozmanitost okolní krajiny má výrazný vliv na odolnost travních porostů vůči suchu. Výzkumný tým vedený Marcem Ferrem a Dr. Janem Börnerem analyzoval data z vlny veder v roce 2018, která tehdy zasáhla velkou část Německa a způsobila výrazné škody na zemědělské produkci. Ukázalo...
27. 09. 2026
Vědci z Univerzity v Göttingen se ve své nové studii zaměřili na možnost ochrany ovocných dřevin před pozdními jarními mrazy pomocí regulátoru růstu rostlin ethephon. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise BMC Plant Biology. Pozdní jarní mrazy patří mezi hlavní rizika pro ovocnářství, protože dokážou...
27. 09. 2026
Vztah mezi houbami a rostlinami patří k nejsložitějším a zároveň nejvýznamnějším kapitolám rostlinné biologie. Nová pozornost vědců se v tomto kontextu upírá k enzymům zvaným nitrilázy, které mohou hrát klíčovou roli v tom, jak houby ovlivňují růst a vývoj rostlin. Právě tyto enzymy totiž souvisejí s produkcí...
26. 09. 2026
Vědecký tým zveřejnil novou studii, která se zabývá zlepšením vlastností obalových materiálů na rostlinné bázi, jež by mohly nahradit konvenční plasty používané v obalovém průmyslu. Jedním z hlavních problémů, který dosud bránil širšímu využití těchto materiálů, je jejich citlivost na vlhkost. Filmy vyrobené z...
25. 09. 2026
Vědci popsali novou roli genu COP1 v regulaci stárnutí rostlin a růstu kořenového systému u huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), přičemž klíčovým mechanismem se ukazuje být řízení alokace a dostupnosti sacharózy v rostlinném těle. Studie, publikovaná 20. září 2026, přináší nové poznatky o tom, jak rostliny...
23. 09. 2026
Vědci zkoumající obranné mechanismy rostlin popsali nový mechanismus, který pomáhá vysvětlit, jak rostlinné buňky koordinují aktivaci imunitní odpovědi na molekulární úrovni. Výzkum se zaměřil na modelovou rostlinu Arabidopsis a na skupinu takzvaných pomocných NLR receptorů typu ADR1, které hrají klíčovou roli v obraně...
23. 09. 2026
Vědci z oblasti rostlinné biologie se dlouhodobě zabývají otázkou, jak buňky rostlin koordinují své vnitřní procesy během vývoje pylu. Klíčovou roli v tomto ději hrají malé GTPázy, bílkoviny fungující jako molekulární spínače, které se přepínají mezi aktivním a neaktivním stavem a tím řídí celou řadu...
23. 09. 2026
Vědecký pracovník Ashish Rajurkar zkoumá kořenový systém sójových rostlin s cílem vyšlechtit odrůdy, které by lépe odolávaly klimatickým extrémům a zároveň přispívaly k vyššímu ukládání uhlíku v půdě. Jeho pozornost se soustředí na rostliny, jejichž kořeny rostou hlouběji do půdy, na rozdíl od typických...
22. 09. 2026
Vědci zabývající se fotosyntézou u modelové rostliny Arabidopsis popsali fungování proteinového komplexu PSA4–YCF4, který hraje klíčovou roli při sestavování fotosystému I. Tento membránový komplex, zasazený do tylakoidních membrán chloroplastů, patří k nejdůležitějším součástem fotosyntetického aparátu rostlin,...
22. 09. 2026
Vědci popsali nový druh holuba, kterého objevili díky pečlivému srovnání historických muzejních exemplářů. Podle studie publikované 17. září 2026 jde o Ducula tawitawi, holuba císařského Tawi-Tawi, pojmenovaného podle stejnojmenného ostrova v souostroví Sulu na Filipínách. Autorem popisu je Dr. Matthew Halley z Delaware...
21. 09. 2026
V Norsku byla na podzim roku 2022 spuštěna první plně automatizovaná provozovna určená k produkci zeleniny. Jednalo se o zařízení, které kombinuje pěstování a balení salátu bez nutnosti výraznějšího zapojení lidské obsluhy do samotného produkčního procesu. Šlo o krok, který v tamním zemědělském sektoru vzbudil...
21. 09. 2026
V Národním parku Pollino, který se rozkládá na pomezí Kalábrie a Basilicaty v jižní Itálii a patří k nejrozsáhlejším chráněným územím v zemi, se vědci zaměřili na výzkum starých lesů v jižních Apeninách. Cílem studie bylo pochopit, jaké faktory ovlivňují druhové složení a rozmanitost cévnatých rostlin v...
20. 09. 2026