Vědci identifikovali 16 krevních biomarkerů spojujících menopauzu s rizikem Alzheimera

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu (UC San Francisco) identifikovali 16 molekul v krvi, jejichž hladiny se mění během menopauzy a zároveň souvisejí s rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby. Studie byla publikována 25. září 2026 a přináší jeden z dosud nejrozsáhlejších pohledů na to, jak hormonální přechod žen ovlivňuje procesy spojené s neurodegenerativním onemocněním mozku.

Výzkum vedla Kaitlin Casaletto, Ph.D., a na analýze se podílel tým, který zpracoval data od téměř 12 000 starších žen. U těch účastnic, které vykazovaly nejvyšší hladiny sledovaných biomarkerů, výzkumníci zaznamenali 15% nárůst rizika rozvoje Alzheimerovy choroby ve srovnání se ženami s nižšími hodnotami těchto molekul. Toto zjištění podle autorů podporuje myšlenku, že období menopauzy představuje důležité biologické okno, ve kterém se mohou začít formovat procesy vedoucí k pozdějšímu poškození mozku.

Pro posouzení hormonálního stavu žen použili vědci metodu STRAW+10, standardizovaný systém klasifikace reprodukčního stárnutí, který umožňuje přesněji zařadit ženy do jednotlivých fází menopauzálního přechodu než pouhé sledování věku nebo poslední menstruace. Díky tomu mohli výzkumníci propojit konkrétní hormonální stadia s odpovídajícími změnami v krevních biomarkerech.

Jedním z klíčových zjištění je souvislost mezi poklesem hladiny estradiolu, hlavního ženského pohlavního hormonu, a nárůstem zánětlivých proteinů v krvi. Zánět je dlouhodobě spojován s rozvojem neurodegenerativních onemocnění, a pokles estradiolu tak podle vědců může představovat jeden z mechanismů, kterým menopauza zvyšuje zranitelnost mozku vůči poškození. Kromě toho se ukázalo, že změny v hladinách folikuly stimulujícího hormonu (FSH), který se během menopauzy typicky výrazně zvyšuje, souvisejí s proteiny, jež jsou přímo spojené s Alzheimerovou chorobou.

Aby vědci ověřili konzistentnost svých zjištění, zahrnuli do studie hned tři nezávislé skupiny žen. Kromě hlavního vzorku téměř 12 000 starších žen analyzovali podrobně také 80 žen ve věku 43 až 58 let, tedy typicky v období perimenopauzy či časné postmenopauzy, u nichž mohli sledovat jemnější hormonální a proteinové změny. Dalším zdrojem dat byl vzorek z britské biobanky UK Biobank, který zahrnoval více než 2 800 žen. Shoda výsledků napříč těmito odlišnými skupinami podle autorů zvyšuje důvěryhodnost závěrů studie.

Výzkum byl financován Národními instituty zdraví (NIH), což odráží rostoucí zájem o téma souvislosti mezi ženským reprodukčním zdravím a rizikem dlouhodobých neurologických onemocnění. Ženy totiž tvoří většinu pacientů s Alzheimerovou chorobou a dosavadní výzkum se otázce, proč tomu tak je, věnoval poměrně omezeně. Hormonální změny spojené s menopauzou patří mezi hlavní hypotézy vysvětlující tento rozdíl mezi pohlavími.

Autoři studie zdůrazňují, že jejich cílem není pouze popsat biologické mechanismy, ale především vytvořit praktický nástroj, který by bylo možné využívat v běžné klinické praxi. Konkrétně usilují o vývoj rutinního krevního testu, který by lékařům umožnil sledovat hladiny identifikovaných biomarkerů u žen v období menopauzy a včas odhalit ty, které jsou vystaveny zvýšenému riziku rozvoje Alzheimerovy choroby. Takový test by mohl v budoucnu sloužit jako součást preventivní péče, podobně jako se dnes rutinně sledují hladiny cholesterolu nebo krevního tlaku v souvislosti s kardiovaskulárním rizikem.

Zjištění zatím nepředstavují hotový diagnostický nástroj, ale spíše důležitý krok k lepšímu porozumění tomu, jak hormonální přechod ovlivňuje dlouhodobé zdraví mozku u žen. Další výzkum bude muset ověřit, zda lze na základě těchto biomarkerů skutečně předvídat riziko onemocnění s dostatečnou přesností pro klinické využití, a zda by případné zásahy v období menopauzy mohly toto riziko snížit.