Britský lékař zesměšnil údajnou Trumpovu iniciativu přejmenovat nemoci
Britský lékař a dlouholetý kritik pavědy Edzard Ernst přišel s neobvyklým příspěvkem, ve kterém komentuje údajnou iniciativu amerického...
10. 09. 2026
Britský lékař a dlouholetý kritik pavědy Edzard Ernst přišel s neobvyklým příspěvkem, ve kterém komentuje údajnou iniciativu amerického...
10. 09. 2026
Astronomové zaznamenali tři rotační glitche v pulsaru PSR J1637−4642, mladé neutronové hvězdě, jejíž chování sledovali po dobu více...
10. 09. 2026
Datová centra, která pohánějí bouřlivý rozvoj umělé inteligence, potřebují obrovské množství vody na chlazení serverů – a v...
10. 09. 2026
Dne 6. září 1947 provedlo americké námořnictvo první test rakety V-2 na moři, a to v rámci operace nazvané Operation Sandy. Start proběhl...
10. 09. 2026
Ctibor Havránek stojí v čele redakce časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině s jasnou vizí – zpřístupnit široké veřejnosti fascinující svět vědy, výzkumu a nejnovějších objevů v českém jazyce. Jeho dlouholeté působení v oblasti popularizace vědy a zkušenosti s komunikací složitých vědeckých témat z něj činí ideálního kandidáta pro vedení publikace, která si klade za cíl být mostem mezi akademickým světem a zvídavými čtenáři.
Havránkova cesta k pozici editora nebyla přímočará, ale právě rozmanitost jeho profesních zkušeností a hluboký zájem o vědecké poznání ho předurčily k této roli. Vystudoval přírodní vědy se zaměřením na fyziku a chemii, avšak brzy zjistil, že jeho skutečným povoláním není pouze provádět výzkum, ale především sdílet vědecké poznatky s ostatními. Toto poznání ho vedlo k dalšímu studiu žurnalistiky a komunikace vědy, kde získal potřebné dovednosti pro efektivní předávání komplexních informací srozumitelnou formou.
V průběhu své kariéry Havránek spolupracoval s předními českými vědeckými institucemi, univerzitami a výzkumnými centry. Tato spolupráce mu umožnila vybudovat rozsáhlou síť kontaktů ve vědecké komunitě a získat přímý přístup k nejnovějším výzkumným projektům a objevům. Jeho schopnost komunikovat s vědci na jedné straně a s běžnými čtenáři na straně druhé se stala jeho nejvýraznějším přínosem pro časopis.
Jako editor Havránek uplatňuje přísné standardy v oblasti faktické přesnosti a objektivity. Je přesvědčen, že popularizace vědy nesmí jít na úkor vědecké korektnosti. Proto každý článek prochází pečlivým ověřováním a konzultacemi s odborníky z příslušných oborů. Zároveň však trvá na tom, aby texty zůstaly přístupné a poutavé i pro čtenáře bez hlubokého vědeckého vzdělání.
Havránkova redakční filozofie se opírá o několik klíčových principů. Prvním je důraz na českou vědu a české vědce. Ačkoliv časopis pravidelně informuje o světových objevech, věnuje zvláštní pozornost výzkumu prováděnému v České republice. Havránek věří, že je důležité ukázat veřejnosti, že i v našem relativně malém státě probíhá kvalitní vědecká práce přinášející významné výsledky.
Druhým pilířem je multidisciplinární přístup. Časopis pokrývá široké spektrum vědeckých oborů – od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po společenské vědy a technologie. Havránek je přesvědčen, že moderní vědecké problémy často vyžadují překračování hranic jednotlivých disciplín a že čtenáři mají zájem o rozmanitost témat.
Třetím principem je kritické myšlení a vědecká gramotnost. Havránek vnímá svou roli nejen jako zprostředkovatele informací, ale také jako vzdělávací mise. V době, kdy se veřejnost potýká s dezinformacemi a pseudovědou, považuje za zásadní pomáhat čtenářům rozvíjet schopnost rozlišovat mezi vědecky podloženými fakty a nevěrovatelnými tvrzeními.
Pod Havránkovým vedením se časopis stal důležitým zdrojem objektivních informací o vědě v českém jazyce. Jeho redakční tým pečlivě vybírá témata, která jsou nejen aktuální, ale také relevantní pro život čtenářů. Ať už jde o nové léčebné metody, technologické inovace, klimatické změny nebo objevy v oblasti astrofyziky, Havránek se snaží ukázat, jak vědecký pokrok ovlivňuje náš každodenní život.
Ctibor Havránek vnímá svou pozici editora jako závazek vůči české vědecké komunitě i veřejnosti. Jeho cílem je udržet vysokou úroveň časopisu a pokračovat v budování důvěryhodné platformy pro šíření vědeckých poznatků v češtině.
Tým vědců identifikoval šest neobvyklých struktur na hranici mezi zemským jádrem a hlubokým pláštěm, tedy v oblasti ležící přibližně 2 900 kilometrů pod povrchem planety. Zjištění, popsané ve studii publikované v odborném časopise JGR Solid Earth, přináší dosud nejucelenější pohled na tuto obtížně zkoumatelnou...
10. 09. 2026
Vědecký tým složený z výzkumníků Kanazawa University, University of Tokyo a společnosti HORIBA, Ltd. publikoval v odborném časopise Chemical Engineering Journal studii zabývající se vlivem počátečního stavu částic katalyzátoru platina-na-uhlíku (Pt/C) na vlastnosti inkoustu určeného pro výrobu palivových článků typu...
10. 09. 2026
Vědci z americké Rice University se pokoušejí najít jednu z nejtajemnějších složek vesmíru pomocí neobvyklého nástroje – magneticky levitujícího kousku materiálu o velikosti pouhých mikrometrů. Tým vedený fyzikem Christopherem Tunnellem vyvíjí zařízení, které by mělo být schopné zachytit stopu po ultra těžké...
10. 09. 2026
Skupina matematiků z Auburn University v Alabamě po patnácti letech vývoje dokončila sadu kostek, kterou označují za nejférovější na světě. Na projektu, který začal kolem roku 2010, pracovali mimo jiné Eric Harshbarger a Robert Ford. Výsledkem je pět šedesátistěnných kostek, jejichž konstrukce má vyřešit problém, který...
09. 09. 2026
Finští vědci z Univerzity v Jyväskylä poprvé stanovili konkrétní ekologický práh pro míru kácení v boreálních lesích, který by měl zajistit přežití ptačích druhů vázaných na staré lesní porosty. Podle jejich zjištění je pro zachování těchto populací nutné, aby průměrná doba obměny lesa dosahovala alespoň 90...
09. 09. 2026
Chronická obstrukční plicní nemoc, běžně označovaná zkratkou COPD, patří mezi závažná a nevyléčitelná onemocnění dýchacích cest, která postihují především starší populaci. Nemoc se projevuje postupným zhoršováním funkce plic, dušností a chronickým kašlem, přičemž pacienti obvykle přicházejí k lékaři až...
09. 09. 2026
Nová genetická analýza přepisuje dosavadní představy o takzvaném americkém gepardovi, vyhynulé kočkovité šelmě známé vědecky jako Miracinonyx trumani. Tým z Univerzity Kalifornie v Santa Cruz poprvé sekvenoval jaderné genomy tohoto druhu a zjistil, že jeho nejbližším žijícím příbuzným není gepard (Acinonyx jubatus),...
08. 09. 2026
Studio Creative Assembly společně se Segou představily Alien: Isolation 2, pokračování oceňované survival hororové hry z roku 2014. Novinku, jejíž první podrobnosti byly zveřejněny 3. září 2026, tentokrát neponese na svých bedrech Amanda Ripley, ale nová postava jménem Blake, pocházející ze Země. Podle kreativního...
08. 09. 2026
Rozsáhlá mezinárodní studie odhalila více než 1 200 míst v lidském genomu, která souvisejí s osobnostními rysy člověka. Výzkum, publikovaný 2. září 2026 v prestižním časopise Nature, představuje dosud nejobsáhlejší analýzu genetického základu lidské osobnosti. Vědci vycházeli z dat z 46 různých kohort, do kterých...
08. 09. 2026
Google v srpnu 2026 představil rozsáhlou vlnu novinek, která zasahuje jak do oblasti umělé inteligence, tak do hardwarového portfolia společnosti. Firma oznámila nové jazykové modely Gemini 3.7 Flash a Gemini 3.5 Transcribe a zároveň uvedla na trh čtveřici zařízení řady Pixel 11. Model Gemini 3.7 Flash přináší podle Googlu...
06. 09. 2026
Podél egyptského pobřeží se rozprostírají rozsáhlé, vyprahlé plochy, které při chůzi vydávají charakteristický zvuk – jako by se pod nohama drtila tenká vrstva ledu. Nejedná se však o mráz, ale o sůl. Tyto plochy, odborně nazývané sabkhas, patří k nejpozoruhodnějším krajinným útvarům severní Afriky a podle...
06. 09. 2026
Vědecký tým vyvinul novou analytickou metodu, která umožňuje přesněji sledovat původ a pohyb halogenovaných organických sloučenin v životním prostředí. Tyto látky se běžně vyskytují v průmyslových procesech i spotřebních výrobcích, od chladicích médií přes hasicí pěny až po nejrůznější plasty a textilie s...
06. 09. 2026
Mezinárodní tým vědců pod vedením Michaela E. Belloye, Ph.D., asistenta profesora neurologie a psychiatrie na WashU Medicine, identifikoval nové genetické cíle, které by mohly posloužit jako základ pro vývoj potenciálních léků proti Alzheimerově chorobě. Zjištění otevírají cestu k přesnějšímu porozumění biologickým...
05. 09. 2026
Vědecký časopis Remote Sensing stáhl studii dvou italských vědců, kteří tvrdili, že pomocí radarové technologie objevili skryté struktury uvnitř Velké pyramidy v Gíze. Redakce k tomuto kroku přistoupila 10. srpna 2023, tedy zhruba deset měsíců po zveřejnění práce, kterou časopis publikoval v říjnu 2022. Autory...
05. 09. 2026
Archeologové v Uzbekistánu objevili starověkou nástěnnou malbu s květinovými motivy, o jejímž nálezu nedávno informoval magazín Archaeology Magazine. Podle publikace jde o pozoruhodně dochovaný příklad dekorativního umění, který vrhá nové světlo na estetické cítění a řemeslnou zručnost obyvatel regionu v období, kdy...
04. 09. 2026