Vědci objasnili genetický mechanismus granulace citrusů zvané Kushui
Vědecký tým publikoval 11. září 2026 studii zaměřenou na genetické pozadí jedné z nejzávažnějších fyziologických poruch...
16. 09. 2026
Vědecký tým publikoval 11. září 2026 studii zaměřenou na genetické pozadí jedné z nejzávažnějších fyziologických poruch...
16. 09. 2026
Vědci vyvinuli novou molekulu s názvem RhoBAST, která umožňuje sledovat pohyb a chování RNA v živých buňkách s výrazně vyšším...
16. 09. 2026
Společnost AstraZeneca oznámila 12. září 2026 v Londýně výsledky klinické studie SERENA-4, které nepotvrdily očekávaný přínos léčiva...
16. 09. 2026
Americký Senát projednává nový návrh zákona, který by měl zásadně změnit způsob regulace homeopatických léčivých přípravků....
16. 09. 2026
Ctibor Havránek stojí v čele redakce časopisu Věda, výzkum a objevy v češtině s jasnou vizí – zpřístupnit široké veřejnosti fascinující svět vědy, výzkumu a nejnovějších objevů v českém jazyce. Jeho dlouholeté působení v oblasti popularizace vědy a zkušenosti s komunikací složitých vědeckých témat z něj činí ideálního kandidáta pro vedení publikace, která si klade za cíl být mostem mezi akademickým světem a zvídavými čtenáři.
Havránkova cesta k pozici editora nebyla přímočará, ale právě rozmanitost jeho profesních zkušeností a hluboký zájem o vědecké poznání ho předurčily k této roli. Vystudoval přírodní vědy se zaměřením na fyziku a chemii, avšak brzy zjistil, že jeho skutečným povoláním není pouze provádět výzkum, ale především sdílet vědecké poznatky s ostatními. Toto poznání ho vedlo k dalšímu studiu žurnalistiky a komunikace vědy, kde získal potřebné dovednosti pro efektivní předávání komplexních informací srozumitelnou formou.
V průběhu své kariéry Havránek spolupracoval s předními českými vědeckými institucemi, univerzitami a výzkumnými centry. Tato spolupráce mu umožnila vybudovat rozsáhlou síť kontaktů ve vědecké komunitě a získat přímý přístup k nejnovějším výzkumným projektům a objevům. Jeho schopnost komunikovat s vědci na jedné straně a s běžnými čtenáři na straně druhé se stala jeho nejvýraznějším přínosem pro časopis.
Jako editor Havránek uplatňuje přísné standardy v oblasti faktické přesnosti a objektivity. Je přesvědčen, že popularizace vědy nesmí jít na úkor vědecké korektnosti. Proto každý článek prochází pečlivým ověřováním a konzultacemi s odborníky z příslušných oborů. Zároveň však trvá na tom, aby texty zůstaly přístupné a poutavé i pro čtenáře bez hlubokého vědeckého vzdělání.
Havránkova redakční filozofie se opírá o několik klíčových principů. Prvním je důraz na českou vědu a české vědce. Ačkoliv časopis pravidelně informuje o světových objevech, věnuje zvláštní pozornost výzkumu prováděnému v České republice. Havránek věří, že je důležité ukázat veřejnosti, že i v našem relativně malém státě probíhá kvalitní vědecká práce přinášející významné výsledky.
Druhým pilířem je multidisciplinární přístup. Časopis pokrývá široké spektrum vědeckých oborů – od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po společenské vědy a technologie. Havránek je přesvědčen, že moderní vědecké problémy často vyžadují překračování hranic jednotlivých disciplín a že čtenáři mají zájem o rozmanitost témat.
Třetím principem je kritické myšlení a vědecká gramotnost. Havránek vnímá svou roli nejen jako zprostředkovatele informací, ale také jako vzdělávací mise. V době, kdy se veřejnost potýká s dezinformacemi a pseudovědou, považuje za zásadní pomáhat čtenářům rozvíjet schopnost rozlišovat mezi vědecky podloženými fakty a nevěrovatelnými tvrzeními.
Pod Havránkovým vedením se časopis stal důležitým zdrojem objektivních informací o vědě v českém jazyce. Jeho redakční tým pečlivě vybírá témata, která jsou nejen aktuální, ale také relevantní pro život čtenářů. Ať už jde o nové léčebné metody, technologické inovace, klimatické změny nebo objevy v oblasti astrofyziky, Havránek se snaží ukázat, jak vědecký pokrok ovlivňuje náš každodenní život.
Ctibor Havránek vnímá svou pozici editora jako závazek vůči české vědecké komunitě i veřejnosti. Jeho cílem je udržet vysokou úroveň časopisu a pokračovat v budování důvěryhodné platformy pro šíření vědeckých poznatků v češtině.
Suchost v ústech, kterou mnoho lidí považuje za nepříjemnou, ale banální obtíž, může být ve skutečnosti příznakem vážnějšího problému – selhání funkce slinných žláz. Slinné žlázy hrají v ústní dutině klíčovou roli: chrání zuby a sliznice, usnadňují trávení a umožňují správné vnímání chuti. Když...
16. 09. 2026
Tasmánští čerti, jedni z nejvýraznějších a nejznámějších vačnatců Austrálie, dnes žijí výhradně v divoké přírodě na Tasmánii. Přitom to nebylo vždy tak – nové fosilní nálezy potvrzují, že tito dravci obývali i australskou pevninu, a to v mnohem pozdější době, než se dosud předpokládalo. Podle nových...
16. 09. 2026
Tým archeologů a geologů se v nové studii zaměřil na takzvanou hypotézu přírodních pecí, kterou nyní podrobili systematickému testování. Zpráva o výzkumu s názvem Natural Kiln Hypothesis byla zveřejněna v magazínu Archaeology Magazine jako aktuální novinka z oboru. Hypotéza přírodních pecí vychází z předpokladu, že...
15. 09. 2026
Vyhledávání spojená s běháním dosáhla podle Googlu historických maxim – lidé stále častěji hledají fráze jako „běžecký klub“ nebo „jak si vybrat běžecké boty“. Firma na tento trend reaguje a ukazuje, jak lze nástroje umělé inteligence v Google Search využít při přípravě na běžecký závod, ať už jde o...
15. 09. 2026
Vědci zveřejnili výsledky analýzy výjimečně dobře zachovalého fosilního nálezu z formace Hell Creek v Montaně, který obsahuje ptačí peří staré 66 milionů let. Vzorek pochází z konce křídy, tedy z období bezprostředně předcházejícího hromadnému vymírání, které ukončilo éru dinosaurů. Nález byl objeven v roce...
14. 09. 2026
Vědci se dlouhodobě zabývají otázkou, jak organismy žijící v hlubokém moři dokážou přežít v prostředí, které by pro většinu pozemských forem života znamenalo okamžitou katastrofu. V hloubkách několika tisíc metrů panuje tlak, který dosahuje stovek atmosfér – na dně nejhlubších oceánských příkopů se pohybuje...
14. 09. 2026
Vědci vyvíjejí nový typ ultra-chladných kvantových senzorů, které by měly výrazně zpřesnit měření rentgenového záření při hodnocení jaderného materiálu. Cílem je omezit nejistotu, jež dosud provází kontrolu množství a typu štěpných látek v jaderných elektrárnách a zbrojních zařízeních, a tím posílit...
14. 09. 2026
Kūkai (774–835 n. l.) patří k nejvýznamnějším postavám japonské filozofie a náboženských dějin. Byl zakladatelem esoterického buddhismu Shingon v Japonsku, směru, který dodnes ovlivňuje japonskou duchovní tradici. Encyklopedické heslo věnované jeho životu a dílu bylo poprvé publikováno 3. října 2006 a prošlo zásadní...
14. 09. 2026
Nadační organizace Lasker Foundation oznámila 9. září 2026 letošní laureáty prestižních cen Lasker Awards, které se v odborných kruzích tradičně přezdívají „americké Nobelovy ceny“ za medicínu. Ocenění míří k vědcům, jejichž práce vedla k objevům v oblasti spánkové vědy a hemofilie, a k herci Michaelu J....
13. 09. 2026
Vydavatelství Royal Society of Chemistry zveřejnilo prostřednictvím svého magazínu Chemistry World dokument s názvem Abacus - Lead Gen, který vyšel 8. září 2026. Jde o materiál v podobě PDF souboru o velikosti 0,32 MB, dostupný v rámci obsahové nabídky publikace, jež se dlouhodobě zaměřuje na aktuální dění ve světě...
13. 09. 2026
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) oznámil 8. září 2026 ve Washingtonu jmenování čtyř nových vedoucích pracovníků, kteří budou stát v čele klíčových center úřadu a nově zřízené pozice zaměřené na technologie a umělou inteligenci. Do čela Centra pro hodnocení a výzkum léčiv (CDER), které...
13. 09. 2026
Archeologové a geologové se dlouhodobě zabývají otázkou, jak se pravěkým stavitelům v severní Anglii podařilo přemístit obří kamenné monolity vážící až 25 tun na vzdálenost nejméně 18 kilometrů. Výsledkem jejich úsilí je Devil's Arrows – řada tří vztyčených kamenů u obce Boroughbridge v North Yorkshiru, která...
12. 09. 2026
Přeshraniční znečištění ovzduší způsobené kouřem z lesních a rašeliništních požárů, v regionu známé jako haze, patří k nejzávažnějším a nejtrvalejším environmentálním problémům jihovýchodní Asie. Jev sužuje region již desítky let a pravidelně se vrací zejména v období sucha, kdy dochází k vypalování...
12. 09. 2026
Šedesát let po podpisu Smlouvy o vnějším prostoru zůstává jedna z jejích klíčových podmínek prakticky nevymahatelná. Dohoda, kterou v roce 1967 uzavřely Spojené státy a Sovětský svaz, měla zabránit umisťování jaderných zbraní na oběžnou dráhu Země a zastavit tak potenciální závody ve zbrojení ve vesmíru. Podle...
12. 09. 2026
Rozsáhlý sesuv skalní horniny zasáhl 26. srpna 2026 pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, na souřadnicích 28,2921 severní šířky a 85,5271 východní délky. Podle odborníka na sesuvy Davea Petleyho šlo o mimořádně velkou událost, jejíž zdrojová zóna měřila přibližně 2 000 metrů na délku. Hmota se uvolnila z...
11. 09. 2026