Fyzik odhalil roli dočasných shluků částic při vzniku skla
Teoretický fyzik Corentin Laudicina se ve svém výzkumu věnuje jednomu z nejobtížněji uchopitelných jevů kondenzované hmoty – takzvanému...
24. 09. 2026
Teoretický fyzik Corentin Laudicina se ve svém výzkumu věnuje jednomu z nejobtížněji uchopitelných jevů kondenzované hmoty – takzvanému...
24. 09. 2026
V rakouském Deinhamu archeologové odkryli dosud největší hromadný nález prehistorických železných tyčí v Evropě. K objevu došlo během...
24. 09. 2026
Archeologové v Rakousku analyzovali unikátní kolekci 500 železných tyčí, které se podle jejich závěrů pravděpodobně ocitly na dně...
24. 09. 2026
Německá společnost ITM Isotope Technologies Munich SE a australský Telix Pharmaceuticals oznámily 20. září 2026 fúzi v oboru radiofarmak,...
24. 09. 2026
Dalibor Nedvěd stojí v čele redakce časopisu "Věda, výzkum a objevy v češtině" s jasnou vizí: zpřístupnit vědecké poznání široké české veřejnosti srozumitelnou a poutavou formou. Jeho cesta k pozici editora tohoto respektovaného periodika nebyla náhodná, ale výsledkem dlouholeté práce v oblasti vědecké žurnalistiky a hluboké vášně pro šíření poznatků v rodném jazyce.
Nedvědova profesní dráha začínala na fakultě přírodních věd, kde studoval molekulární biologii. Právě během studia si uvědomil propast mezi akademickým světem a běžnou populací. Fascinující objevy zůstávaly uzavřeny v odborných časopisech psaných složitým jazykem, často pouze v angličtině. Toto poznání ho přivedlo k rozhodnutí věnovat se popularizaci vědy – ne jako zjednodušování, ale jako umění vyprávět vědecké příběhy tak, aby byly pochopitelné každému zvídavému člověku.
Po dokončení magisterského studia Dalibor Nedvěd nastoupil do několika vědeckých redakcí, kde sbíral cenné zkušenosti. Pracoval jako vědecký redaktor pro denní tisk, kde se naučil kondenzovat složité informace do stručných, přesných článků. Následně působil v rozhlasové stanici zaměřené na vzdělávací obsah, kde rozvíjel schopnost vysvětlovat vědecké koncepty mluveným slovem. Tyto různorodé zkušenosti z něj vytvořily všestranného komunikátora vědy.
Když se objevila příležitost vést časopis zaměřený výhradně na vědu v českém jazyce, neváhal. Věděl, že český vědecký prostor potřebuje kvalitní platformu, která bude důvěryhodná, aktuální a zároveň přístupná. Pod jeho vedením se "Věda, výzkum a objevy v češtině" staly respektovaným zdrojem informací pro studenty, pedagogy, vědce i laickou veřejnost zajímající se o pokrok v různých vědeckých disciplínách.
Nedvědův redakční přístup se vyznačuje několika klíčovými principy. Především trvá na faktické přesnosti – každý článek prochází pečlivou kontrolou zdrojů a často i recenzí odborníků z příslušného oboru. Zároveň však nepřipouští, aby odborná preciznost vedla k nesrozumitelnosti. Jeho tým redaktorů je vyškolen v umění překládat vědecký žargon do běžného jazyka bez ztráty podstaty sdělení.
Dalibor Nedvěd také věří v důležitost multidisciplinárního přístupu. Časopis pokrývá široké spektrum vědeckých oblastí – od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po společenské vědy a technologické inovace. Tato šíře odráží Nedvědovo přesvědčení, že věda je propojeným systémem poznání, kde objevy v jedné oblasti často inspirují průlomy v jiné.
Jako editor klade velký důraz na etiku vědecké žurnalistiky. V době, kdy dezinformace a pseudověda zaplavují internet, považuje za klíčové poskytovat ověřené, objektivní informace. Jeho časopis se nikdy nesnaží senzacechtivě přehánět význam výzkumů ani neslibovat zázračná řešení tam, kde věda teprve hledá odpovědi. Tato integrita si získala důvěru čtenářů i vědecké komunity.
Nedvěd aktivně buduje mosty mezi akademickým světem a veřejností. Pravidelně organizuje diskusní setkání, kde se čtenáři mohou setkat s vědci a položit jim otázky přímo. Podporuje mladé vědecké talenty tím, že jim nabízí prostor prezentovat jejich výzkum širšímu publiku. Věří, že popularizace vědy není jednosměrná komunikace, ale dialog obohacující obě strany.
Teoretický fyzik Corentin Laudicina se ve svém výzkumu věnuje jednomu z nejobtížněji uchopitelných jevů kondenzované hmoty – takzvanému skleněnému přechodu. Jde o proces, při němž se kapalina ochlazuje natolik rychle, že se její molekuly nestihnou uspořádat do pravidelné krystalické mřížky, jak by tomu bylo u...
24. 09. 2026
Německá společnost ITM Isotope Technologies Munich SE a australský Telix Pharmaceuticals oznámily 20. září 2026 fúzi v oboru radiofarmak, jejíž hodnota dosahuje alespoň 1,65 miliardy dolarů. Transakce spojuje dvě firmy zaměřené na vývoj léčiv, která dopravují radioaktivní izotopy přímo do nádorových buněk – přístup,...
24. 09. 2026
Vědci popsali novou roli genu COP1 v regulaci stárnutí rostlin a růstu kořenového systému u huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), přičemž klíčovým mechanismem se ukazuje být řízení alokace a dostupnosti sacharózy v rostlinném těle. Studie, publikovaná 20. září 2026, přináší nové poznatky o tom, jak rostliny...
23. 09. 2026
Vědci z Australian National University (ANU) přišli s novým přístupem, jak vylepšit enzymy schopné rozkládat plasty, a to prostřednictvím změny jediného atomu v jejich struktuře. Tento zdánlivě nepatrný zásah dokáže výrazně zvýšit účinnost enzymu při rozkladu plastového odpadu, aniž by přitom došlo k narušení jeho...
23. 09. 2026
Britský filozof Bernard Bosanquet, jedna z nejvýznamnějších postav absolutního idealismu spolu s F. H. Bradleym, zemřel 8. února 1923 v Londýně ve věku 75 let. Narodil se 14. července 1848 v Rock Hall v Northumberlandu a jeho dílo dodnes patří k důležitým kapitolám britské filozofie přelomu 19. a 20. století. Bosanquet...
23. 09. 2026
Vědci z Cold Spring Harbor Laboratory (CSHL) přišli s novým vysvětlením, proč jsou poruchy autistického spektra a další neurovývojové poruchy výrazně častější u chlapců než u dívek. Podle studie zveřejněné 16. září hraje klíčovou roli placenta a její schopnost odolávat zánětlivé reakci matky v raných fázích...
23. 09. 2026
Vědci z Weizmann Institute of Science objevili dosud neznámou populaci buněk, které dokážou přežít proces programované buněčné smrti a následně se aktivně podílejí na rychlé obnově poškozené tkáně. Výzkum vedla Dr. Tslil Braun a jeho výsledky vyšly v roce 2025 v časopise Nature Communications pod názvem...
22. 09. 2026
Vědecký tým identifikoval dosud neznámý gen, který způsobuje rezistenci vůči jednomu z nejvýznamnějších léků používaných v terapii rakoviny krve. Objev je výsledkem rozsáhlého screeningu, při němž výzkumníci využili novou knihovnu CRISPR aktivace – nástroj umožňující systematicky zvyšovat aktivitu tisíců genů...
22. 09. 2026
Vědecký pracovník Ashish Rajurkar zkoumá kořenový systém sójových rostlin s cílem vyšlechtit odrůdy, které by lépe odolávaly klimatickým extrémům a zároveň přispívaly k vyššímu ukládání uhlíku v půdě. Jeho pozornost se soustředí na rostliny, jejichž kořeny rostou hlouběji do půdy, na rozdíl od typických...
22. 09. 2026
Cornell University vyhlásila výběrové řízení na obsazení místa Assistant Professor s kmenovým úvazkem na dvou pracovištích současně – Nancy E. and Peter C. Meinig School of Biomedical Engineering a Department of Materials Science and Engineering. Jedná se o pozici typu joint tenure track faculty, tedy o post vedoucí ke...
21. 09. 2026
Výzkumný tým z Oddělení chemie na Sungkyunkwan University (SKKU) v Jižní Koreji, vedený Do Hyun Ryu, vyvinul dvě nové asymetrické katalytické metody, které mají usnadnit precizní syntézu komplexních organických molekul. Obě metody stojí na využití chirálních organických katalyzátorů, tedy sloučenin, které dokážou...
21. 09. 2026
Veterináři i hygienici opakovaně upozorňují na riziko, které se v teplejších měsících skrývá pod hladinou rybníků, jezer a pomalu tekoucích řek – toxické sinice, lidově často označované jako řasy. Pro psy, kteří si během vycházek rádi zaskáčou do vody nebo se z ní napijí, může kontakt s takto zasaženou vodou...
21. 09. 2026
Umělá inteligence stále častěji vstupuje do oblastí, kde se dříve rozhodovali výhradně lidé, včetně medicíny a etiky. Neurolog a popularizátor vědy Steven Novella se ve svém textu z 16. září 2026 zabývá otázkou, zda a jak by AI měla asistovat při morálním rozhodování v klinické praxi. Zdůrazňuje, že současné...
21. 09. 2026
Vědci z Universitat Autònoma de Barcelona (UAB) přišli s novým analytickým popisem kalibrace Cherenkovových teleskopů pomocí mionů, který řeší problém starý více než třicet let. Výzkum, jenž vedl k tomuto výsledku, začal jako bakalářská práce na katalánské univerzitě a postupně se rozrostl v ucelenou metodu, která...
20. 09. 2026
Bezpečnostní ředitelé firem po celém světě letos výrazně navyšují rozpočty určené na nasazení umělé inteligence v kybernetické bezpečnosti. Podle dostupných informací tak činí navzdory tomu, že skutečný přínos těchto technologií zatím nebyl jednoznačně prokázán. Investice rostou rychleji, než se daří...
20. 09. 2026