Nobelovu cenu za chemii získali Henri Kagan a Kenso Soai za výzkum chirality
Švédská Královská akademie věd oznámila 9. října 2026, že Nobelovu cenu za chemii získali Henri Kagan a Kenso Soai za objev nelineárních...
14. 10. 2026
Švédská Královská akademie věd oznámila 9. října 2026, že Nobelovu cenu za chemii získali Henri Kagan a Kenso Soai za objev nelineárních...
14. 10. 2026
Americký psycholog a vědec Seth C. Kalichman ve svém textu publikovaném 9. října 2026 kritizuje přístup ministra zdravotnictví USA Roberta...
14. 10. 2026
Analýza střevní mikrobioty se v posledních letech stala jedním z nástrojů, které vědcům pomáhají odhalovat souvislosti mezi stravou,...
14. 10. 2026
Bílé trpaslíky, kompaktní pozůstatky hvězd přibližně o velikosti Země, ale s hustotou mnohonásobně převyšující cokoliv známého z...
14. 10. 2026
Dalibor Nedvěd stojí v čele redakce časopisu "Věda, výzkum a objevy v češtině" s jasnou vizí: zpřístupnit vědecké poznání široké české veřejnosti srozumitelnou a poutavou formou. Jeho cesta k pozici editora tohoto respektovaného periodika nebyla náhodná, ale výsledkem dlouholeté práce v oblasti vědecké žurnalistiky a hluboké vášně pro šíření poznatků v rodném jazyce.
Nedvědova profesní dráha začínala na fakultě přírodních věd, kde studoval molekulární biologii. Právě během studia si uvědomil propast mezi akademickým světem a běžnou populací. Fascinující objevy zůstávaly uzavřeny v odborných časopisech psaných složitým jazykem, často pouze v angličtině. Toto poznání ho přivedlo k rozhodnutí věnovat se popularizaci vědy – ne jako zjednodušování, ale jako umění vyprávět vědecké příběhy tak, aby byly pochopitelné každému zvídavému člověku.
Po dokončení magisterského studia Dalibor Nedvěd nastoupil do několika vědeckých redakcí, kde sbíral cenné zkušenosti. Pracoval jako vědecký redaktor pro denní tisk, kde se naučil kondenzovat složité informace do stručných, přesných článků. Následně působil v rozhlasové stanici zaměřené na vzdělávací obsah, kde rozvíjel schopnost vysvětlovat vědecké koncepty mluveným slovem. Tyto různorodé zkušenosti z něj vytvořily všestranného komunikátora vědy.
Když se objevila příležitost vést časopis zaměřený výhradně na vědu v českém jazyce, neváhal. Věděl, že český vědecký prostor potřebuje kvalitní platformu, která bude důvěryhodná, aktuální a zároveň přístupná. Pod jeho vedením se "Věda, výzkum a objevy v češtině" staly respektovaným zdrojem informací pro studenty, pedagogy, vědce i laickou veřejnost zajímající se o pokrok v různých vědeckých disciplínách.
Nedvědův redakční přístup se vyznačuje několika klíčovými principy. Především trvá na faktické přesnosti – každý článek prochází pečlivou kontrolou zdrojů a často i recenzí odborníků z příslušného oboru. Zároveň však nepřipouští, aby odborná preciznost vedla k nesrozumitelnosti. Jeho tým redaktorů je vyškolen v umění překládat vědecký žargon do běžného jazyka bez ztráty podstaty sdělení.
Dalibor Nedvěd také věří v důležitost multidisciplinárního přístupu. Časopis pokrývá široké spektrum vědeckých oblastí – od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po společenské vědy a technologické inovace. Tato šíře odráží Nedvědovo přesvědčení, že věda je propojeným systémem poznání, kde objevy v jedné oblasti často inspirují průlomy v jiné.
Jako editor klade velký důraz na etiku vědecké žurnalistiky. V době, kdy dezinformace a pseudověda zaplavují internet, považuje za klíčové poskytovat ověřené, objektivní informace. Jeho časopis se nikdy nesnaží senzacechtivě přehánět význam výzkumů ani neslibovat zázračná řešení tam, kde věda teprve hledá odpovědi. Tato integrita si získala důvěru čtenářů i vědecké komunity.
Nedvěd aktivně buduje mosty mezi akademickým světem a veřejností. Pravidelně organizuje diskusní setkání, kde se čtenáři mohou setkat s vědci a položit jim otázky přímo. Podporuje mladé vědecké talenty tím, že jim nabízí prostor prezentovat jejich výzkum širšímu publiku. Věří, že popularizace vědy není jednosměrná komunikace, ale dialog obohacující obě strany.
Bílé trpaslíky, kompaktní pozůstatky hvězd přibližně o velikosti Země, ale s hustotou mnohonásobně převyšující cokoliv známého z běžného pozorování vesmíru, patří mezi nejzajímavější objekty moderní astrofyziky. Jejich osud se obvykle řídí takzvaným Chandrasekharovým limitem, hranicí přibližně 1,4násobku...
14. 10. 2026
Vědci z Univerzity Britské Kolumbie a Univerzity v Torontu objevili dosud neznámý systém, kterým oko odvádí buněčný odpad. Podle studie zveřejněné 11. října 2026 jde o skrytou dráhu nazvanou posterior ocular lymphatic outflow, zkráceně POLO pathway, která funguje jako jakýsi odpadní kanál v zadní části oka. Výzkum,...
14. 10. 2026
Schopnost umělé inteligence rozpoznat a odmítnout nebezpečné požadavky se stává jedním z klíčových bezpečnostních témat kolem velkých jazykových modelů. Upozorňuje na to analýza publikovaná 9. října autorem Arthurem Hollandem Michelem, která shrnuje, jak firmy jako OpenAI a Anthropic přistupují k otázce takzvaných...
14. 10. 2026
Archeologové v Norsku objevili rozsáhlé seskupení kamenných kruhů, které podle odborníků sloužilo jako starověké pohřebiště. O nálezu informoval magazín Archaeology Magazine, podle něhož jde o jeden z výraznějších objevů svého druhu v severní Evropě za poslední dobu. Kamenné kruhy byly odkryty při archeologickém...
13. 10. 2026
NASA se v neděli 11. října 2026 připojila k zahájení zápasu americké fotbalové ligy NFL mezi New York Jets a Cleveland Browns na stadionu MetLife Stadium v East Rutherford v New Jersey. Vrcholem spolupráce byl slavnostní přelet tří stíhacích letounů F-5, který doprovodil úvod utkání a přilákal pozornost tisíců diváků na...
13. 10. 2026
Paleontologové popsali nový druh dinosaura objeveného v Zimbabwe, který se podle dostupných nálezů liší od příbuzných druhů dříve objevených v Jižní Africe. Rozdíly mezi těmito populacemi ukazují, že i v rámci jednoho regionu jižní Afriky se pravěcí obyvatelé kontinentu vyvíjeli odlišnými směry, což odborníci...
13. 10. 2026
Tým paleontologů popsal nový rod a druh prehistorického krokodýlího příbuzného, kterému dali jméno Ctenosuchus tenuidens. Jedná se o teleosaurida, tedy zástupce skupiny mořských a pobřežních predátorů připomínajících krokodýly, kteří obývali Zemi v období druhohor. Popis nového taxonu vyšel 8. října 2026 v...
12. 10. 2026
Společnost Oracle nasazuje do svého interního provozu nástroje ChatGPT Work a Codex, aby zrychlila a zjednodušila agendu v náboru, inženýrství a provozních odděleních. Cílem je přetavit know-how, které dosud existovalo pouze v hlavách jednotlivých specialistů, do podoby jasně definovaných a opakovatelných pracovních postupů,...
12. 10. 2026
Rostlinný vědec Ron Mittler z Univerzity v Missouri přichází s novým přístupem ke studiu stresu u rostlin, který by mohl pomoci nejen zemědělcům, ale překvapivě i lékařům a biologům zabývajícím se lidským zdravím. Jeho výzkum se zaměřuje na otázku, jak organismy – rostliny i jiné živé bytosti – reagují na...
10. 10. 2026
Tři ze sedmi genetických laboratoří zřízených pod NHS v Anglii nezveřejňují důležité informace o genetických variantách, které by mohly pomoci pacientům se vzácnými nemocemi. Vyplývá to z šetření časopisu The BMJ, které upozorňuje na mezery v systému sdílení dat mezi laboratořemi poskytujícími genetické...
10. 10. 2026
Muzea po celém světě stále více sázejí na digitální technologie, které mění způsob, jakým se návštěvníci setkávají s uměním, historií i vědou. Namísto pouhého prohlížení exponátů za sklem nebo čtení popisek na stěnách nabízejí instituce čím dál sofistikovanější nástroje, jež umožňují prozkoumávat...
10. 10. 2026
Mezinárodní tým astronomů objevil v naší galaxii objekt, který vědci označují za první známý mikroblazar – zcela nový typ kosmického tělesa. Výzkum, na němž se podíleli odborníci ze Španělska, Nizozemska a Argentiny, byl publikován 6. října 2026 v odborném časopise Astronomy and Astrophysics. Objekt nesoucí...
09. 10. 2026
Hydrolog Colin Gleason z Riccio College of Engineering na University of Massachusetts Amherst upozorňuje na vážný nedostatek, který stojí v cestě lepšímu řešení vodních problémů souvisejících s klimatickou změnou: chybějící globální data o řekách a nedostatečně přesné modely jejich chování. Podle Gleasona se svět...
09. 10. 2026
V sibiřském Irkutsku zemřela na konci minulého týdne osmadvacetiletá laborantka Daria Shipilova, která pracovala v Irkutském anti-plague výzkumném institutu Sibiře a Dálného východu. Žena podlehla těžké pneumonii 1. října 2026, uvedla ve svém článku z 6. října autorka Krutika Kuppalli. Případ vzbudil pozornost vzhledem k...
09. 10. 2026
Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2026 získali tři vědci, kteří položili základy optogenetiky – metody umožňující ovládat nervové buňky pomocí světla. Oceněnými jsou Karl Deisseroth ze Stanfordovy univerzity v USA, Peter Hegemann z Humboldtovy univerzity v Berlíně a Georg Nagel z univerzity ve Würzburgu, oba z...
09. 10. 2026