Loď Cygnus XL opustila ISS, NASA vysílala odpojení naživo, zánik nastane v neděli
Nákladní kosmická loď Cygnus XL společnosti Northrop Grumman dnes, v pátek 9. října 2026, opouští Mezinárodní vesmírnou stanici po...
09. 10. 2026
Nákladní kosmická loď Cygnus XL společnosti Northrop Grumman dnes, v pátek 9. října 2026, opouští Mezinárodní vesmírnou stanici po...
09. 10. 2026
Google DeepMind představil novou verzi svého otevřeného embedding modelu s názvem EmbeddingGemma 2. Model vyšel 6. října 2026 a navazuje na...
09. 10. 2026
Útočníci stojící za kampaněmi typu ClickFix dál zdokonalují své techniky a bezpečnostní experti upozorňují na novou vlnu metod, kterými...
09. 10. 2026
Mezinárodní tým astronomů objevil v naší galaxii objekt, který vědci označují za první známý mikroblazar – zcela nový typ kosmického...
09. 10. 2026
Dalibor Nedvěd stojí v čele redakce časopisu "Věda, výzkum a objevy v češtině" s jasnou vizí: zpřístupnit vědecké poznání široké české veřejnosti srozumitelnou a poutavou formou. Jeho cesta k pozici editora tohoto respektovaného periodika nebyla náhodná, ale výsledkem dlouholeté práce v oblasti vědecké žurnalistiky a hluboké vášně pro šíření poznatků v rodném jazyce.
Nedvědova profesní dráha začínala na fakultě přírodních věd, kde studoval molekulární biologii. Právě během studia si uvědomil propast mezi akademickým světem a běžnou populací. Fascinující objevy zůstávaly uzavřeny v odborných časopisech psaných složitým jazykem, často pouze v angličtině. Toto poznání ho přivedlo k rozhodnutí věnovat se popularizaci vědy – ne jako zjednodušování, ale jako umění vyprávět vědecké příběhy tak, aby byly pochopitelné každému zvídavému člověku.
Po dokončení magisterského studia Dalibor Nedvěd nastoupil do několika vědeckých redakcí, kde sbíral cenné zkušenosti. Pracoval jako vědecký redaktor pro denní tisk, kde se naučil kondenzovat složité informace do stručných, přesných článků. Následně působil v rozhlasové stanici zaměřené na vzdělávací obsah, kde rozvíjel schopnost vysvětlovat vědecké koncepty mluveným slovem. Tyto různorodé zkušenosti z něj vytvořily všestranného komunikátora vědy.
Když se objevila příležitost vést časopis zaměřený výhradně na vědu v českém jazyce, neváhal. Věděl, že český vědecký prostor potřebuje kvalitní platformu, která bude důvěryhodná, aktuální a zároveň přístupná. Pod jeho vedením se "Věda, výzkum a objevy v češtině" staly respektovaným zdrojem informací pro studenty, pedagogy, vědce i laickou veřejnost zajímající se o pokrok v různých vědeckých disciplínách.
Nedvědův redakční přístup se vyznačuje několika klíčovými principy. Především trvá na faktické přesnosti – každý článek prochází pečlivou kontrolou zdrojů a často i recenzí odborníků z příslušného oboru. Zároveň však nepřipouští, aby odborná preciznost vedla k nesrozumitelnosti. Jeho tým redaktorů je vyškolen v umění překládat vědecký žargon do běžného jazyka bez ztráty podstaty sdělení.
Dalibor Nedvěd také věří v důležitost multidisciplinárního přístupu. Časopis pokrývá široké spektrum vědeckých oblastí – od fyziky a chemie přes biologii a medicínu až po společenské vědy a technologické inovace. Tato šíře odráží Nedvědovo přesvědčení, že věda je propojeným systémem poznání, kde objevy v jedné oblasti často inspirují průlomy v jiné.
Jako editor klade velký důraz na etiku vědecké žurnalistiky. V době, kdy dezinformace a pseudověda zaplavují internet, považuje za klíčové poskytovat ověřené, objektivní informace. Jeho časopis se nikdy nesnaží senzacechtivě přehánět význam výzkumů ani neslibovat zázračná řešení tam, kde věda teprve hledá odpovědi. Tato integrita si získala důvěru čtenářů i vědecké komunity.
Nedvěd aktivně buduje mosty mezi akademickým světem a veřejností. Pravidelně organizuje diskusní setkání, kde se čtenáři mohou setkat s vědci a položit jim otázky přímo. Podporuje mladé vědecké talenty tím, že jim nabízí prostor prezentovat jejich výzkum širšímu publiku. Věří, že popularizace vědy není jednosměrná komunikace, ale dialog obohacující obě strany.
Mezinárodní tým astronomů objevil v naší galaxii objekt, který vědci označují za první známý mikroblazar – zcela nový typ kosmického tělesa. Výzkum, na němž se podíleli odborníci ze Španělska, Nizozemska a Argentiny, byl publikován 6. října 2026 v odborném časopise Astronomy and Astrophysics. Objekt nesoucí...
09. 10. 2026
Hydrolog Colin Gleason z Riccio College of Engineering na University of Massachusetts Amherst upozorňuje na vážný nedostatek, který stojí v cestě lepšímu řešení vodních problémů souvisejících s klimatickou změnou: chybějící globální data o řekách a nedostatečně přesné modely jejich chování. Podle Gleasona se svět...
09. 10. 2026
V sibiřském Irkutsku zemřela na konci minulého týdne osmadvacetiletá laborantka Daria Shipilova, která pracovala v Irkutském anti-plague výzkumném institutu Sibiře a Dálného východu. Žena podlehla těžké pneumonii 1. října 2026, uvedla ve svém článku z 6. října autorka Krutika Kuppalli. Případ vzbudil pozornost vzhledem k...
09. 10. 2026
Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za rok 2026 získali tři vědci, kteří položili základy optogenetiky – metody umožňující ovládat nervové buňky pomocí světla. Oceněnými jsou Karl Deisseroth ze Stanfordovy univerzity v USA, Peter Hegemann z Humboldtovy univerzity v Berlíně a Georg Nagel z univerzity ve Würzburgu, oba z...
09. 10. 2026
Nedostatek zdrojů, jako jsou materiály na stavbu hnízda, mění u matek potkanů aktivitu mozkových neuronů spojených s motivací a může vést k nevhodnému chování vůči potomkům. Vyplývá to ze studie vědců z University of Texas v Dallas, kterou 5. října 2026 zveřejnil odborný časopis Journal of Neuroscience...
09. 10. 2026
V Norsku archeologové objevili galerii hrob starý přibližně 4 000 let, o němž nedávno informoval magazín Archaeology Magazine. Nález patří mezi pozoruhodné doklady pohřebních praktik doby bronzové v severní Evropě a přináší nové poznatky o tom, jak tehdejší obyvatelé Skandinávie nakládali se svými...
09. 10. 2026
Vědci z Institute of Science Tokyo zveřejnili studii o takzvaném bulkovém fotovoltaickém efektu (BPVE), která zpochybňuje dosavadní chápání tohoto jevu. Výzkumný tým se zaměřil na van der Waalský materiál CuCrP2S6 a zjistil, že fotovoltaický efekt může přetrvávat i v situaci, kterou klasická fyzika pevných látek dlouho...
08. 10. 2026
Bezpečnostní analytici upozorňují na nový linuxový backdoor označovaný jako ClingSTUN, který cílí na zranitelná zařízení internetu věcí (IoT). Škodlivý software využívá kombinaci celkem 24 známých zranitelností k tomu, aby se dostal do napadených zařízení a následně nad nimi získal kontrolu. Podle dostupných...
08. 10. 2026
Společnost Legend Brands zveřejnila 5. října 2026 nabídku na pozici Engineering Manager v Burlingtonu ve státě Washington. Jde o manažerskou roli, která má v týmu zajišťovat vedení inženýrů a koordinaci jejich práce na technických projektech. Firma, známá výrobou produktů pro sanaci škod způsobených vodou, čištění a...
08. 10. 2026
Americký Úřad pro odpovědnost vlády (GAO) ve zprávě zveřejněné 2. října upozornil na vážné bezpečnostní mezery v ochraně chemických závodů ve Spojených státech, které vznikly po vypršení platnosti programu Chemical Facility Anti-Terrorism Standards (CFATS) v červenci 2023. Autorkou zprávy je Rebecca Trager. Program...
08. 10. 2026
Vědecký tým publikoval 2. října 2026 na portálu Plantae studii zabývající se mechanismem odolnosti plevelné trávy Leptochloa chinensis vůči herbicidu tripyrasulfon. Práce popisuje, jak gen LcCYP74A33 umožňuje této rostlině přežít ošetření herbicidem, a to hned dvěma na sobě nezávislými cestami. Leptochloa chinensis...
07. 10. 2026
Archeologové objevili v peruánském údolí Acarí pozoruhodné svědectví o rituálních praktikách incké říše. Na nalezišti Tambo Viejo, kde se nacházely ruiny provinčního centra Inků, narazili vědci na pozůstatky obětovaných lam, v jejichž vlně byly zapletené posvátné listy koky. Nález dokládá, že Inkové při...
07. 10. 2026
Smithsonian Institution, největší muzejní a výzkumná instituce na světě, nasazuje umělou inteligenci k propojování historických artefaktů spjatých s americkou revolucí. Vedení instituce podle dostupných informací využívá moderní technologie k tomu, aby dokázalo dát do souvislosti tisíce předmětů, dokumentů a...
07. 10. 2026
Přibližně jeden z osmi případů rakoviny na světě je způsoben infekcemi, vyplývá ze studie zveřejněné 28. září 2024 v odborném časopise The Lancet Oncology. Vědci odhadují, že z přibližně 20 milionů nově diagnostikovaných případů rakoviny v roce 2024 jich bylo zhruba 2,3 milionu způsobeno infekčními agens, což...
06. 10. 2026
Nová vědecká studie ukazuje, že výraznější snížení emisí skleníkových plynů může v průběhu tohoto století citelně omezit tání ledu v Antarktidě, a tím zpomalit vzestup hladiny moří. Pro pobřežní komunity po celém světě jde o zprávu, která nabízí konkrétní naději, že budoucí škody způsobené stoupající...
06. 10. 2026