Vědci objevili protein SLC25A34, klíčový spínač spalování energie v hnědém tuku

Mezinárodní tým výzkumníků vedený Univerzitou v Kodani objevil mitochondriální transportér, který funguje jako jakýsi energetický spínač v hnědém tuku. Zjištění zveřejnili 3. října 2026 vědci z Novo Nordisk Foundation Center for Basic Metabolic Research, pracoviště spadajícího pod Univerzitu v Kodani.

Protein s označením SLC25A34 reaguje na vystavení chladu výrazným zvýšením aktivity – jeho hladina stoupá až 90krát. Podle vědců přitom nejde o pouhou reakci na nízkou teplotu. Transportér zároveň zpracovává signály z cirkadiánního tělesného hodinového cyklu a z dostupnosti potravy, čímž propojuje tři klíčové faktory ovlivňující to, kdy a jak tělo spaluje energii.

Výzkumníci v laboratorních experimentech prokázali, že když aktivitu genu pro SLC25A34 utlumili, termogeneze v hnědém tuku – tedy schopnost tkáně produkovat teplo spalováním energetických zásob – výrazně klesla. Tím potvrdili, že transportér hraje v procesu přímou a nezastupitelnou roli.

Mitochondriální transportér, který je laděn podle denní doby, teploty a toho, co jíme, zvyšuje možnost terapií, které změní, kdy a jak tělo spaluje palivo, uvedl Zach Gerhart-Hines, Ph.D., jeden z vedoucích autorů studie.

Tým svá zjištění z laboratorních experimentů podpořil také rozsáhlou analýzou dat od lidí. Vědci prozkoumali 24 klinických kohort a zjistili, že vyšší exprese SLC25A34 v podkožním tuku koreluje s nižším indexem tělesné hmotnosti (BMI) a lepší metabolickou kondicí. Vyšší úrovně transportéru byly obecně spojeny s nižším tělesným tukem a zlepšeným metabolickým zdravím, což naznačuje, že by mohl hrát roli nejen v laboratorních modelech, ale i v reálné lidské fyziologii.

Hnědý tuk se od běžného bílého tuku liší tím, že neslouží primárně jako zásobárna energie, ale dokáže ji aktivně spalovat a přeměňovat na teplo. Tento proces, známý jako termogeneze, se u lidí přirozeně aktivuje například při vystavení chladu. Vědci už řadu let zkoumají, jak tento mechanismus lépe pochopit a případně využít v boji proti obezitě a metabolickým onemocněním, protože zvýšená aktivita hnědého tuku by teoreticky mohla pomoci tělu spalovat více kalorií.

Objev transportéru, který propojuje hned tři různé regulační dráhy – cirkadiánní rytmus, teplotu a stav výživy – podle vědců otevírá nové možnosti pro vývoj léčby, která by mohla ovlivnit metabolismus cíleněji než dosavadní přístupy. Pokud by se podařilo farmakologicky ovlivnit aktivitu SLC25A34, mohlo by to v budoucnu vést k terapiím, které by dokázaly regulovat, kdy a jakým způsobem tělo spaluje energetické zásoby, v závislosti na denní době nebo stravovacích návycích pacienta.

Studie byla podpořena několika institucemi zaměřenými na financování vědeckého výzkumu, konkrétně Independent Research Fund Denmark, European Research Council a Novo Nordisk Foundation. Právě poslední jmenovaná nadace stojí také za centrem, kde výzkum probíhal.

Výsledky práce zapadají do širšího trendu výzkumu metabolismu, kdy vědci po celém světě hledají cesty, jak lépe porozumět mechanismům regulujícím tělesnou hmotnost a energetickou rovnováhu. Objevy podobného typu mohou v delším horizontu přispět k vývoji nových léčebných postupů pro pacienty s obezitou či poruchami metabolismu, byť cesta od základního výzkumu k reálné terapii obvykle trvá řadu let a vyžaduje další klinické testování.

Vědecký tým z Kodaně plánuje ve výzkumu pokračovat a podrobněji zkoumat, jakým přesným způsobem SLC25A34 integruje jednotlivé signály a zda by bylo možné jeho aktivitu cíleně a bezpečně ovlivnit u lidí. Zjištění tak představují spíše první krok na delší cestě k případnému terapeutickému využití, než hotové řešení pro klinickou praxi.