Biologie

Novinky | Biologie

Tropičtí přílivoví šneci mají jen omezenou rezervu k adaptaci na vedra, ukazuje studie

Vědci z Lingnan University v Hongkongu se ve spolupráci s mezinárodním výzkumným týmem zaměřili na otázku, která v souvislosti s postupujícím globálním oteplováním nabývá stále většího významu: dokážou se živočichové obývající extrémně teplá prostředí ještě dále přizpůsobit rostoucím teplotám? Odpověď...

02. 08. 2026

Novinky | Biologie

Vědci v roce 2026 popisují, jak netopýři s podkovou sdílením frekvence řeší echolokační chaos

Vědci zabývající se echolokací netopýrů s podkovou (čeleď Rhinolophidae) v roce 2026 stále vysvětlují jejich unikátní způsob orientace pomocí přirovnání, které laické veřejnosti přibližuje podstatu problému, jenž tato zvířata musela evolučně vyřešit. Situaci si lze představit jako deset lidí, kteří se v temné...

02. 08. 2026

Novinky | Biologie

Americká vědkyně zkoumá hrozbu parazita screwworm pro dobytek i divokou zvěř

Americká výzkumnice Jessica Metcalf z Colorado State University se v roce 2026 věnuje studiu parazita New World screwworm, masožravé larvy mouchy, která představuje vážnou hrozbu jak pro hospodářská zvířata, tak pro volně žijící živočichy. Tento parazit je znám tím, že napadá živou tkáň teplokrevných zvířat,...

30. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci odhalili díky chemii lastur migrační vzorec limpetů k hydrotermálním ventilům

Tým vědců pod vedením Takuya Yahagiho a Yasunoriho Kana z Tokijské univerzity odhalil pomocí chemické analýzy lastur mořských plžů limpetů nový mechanismus jejich migrace do hlubokého moře. Výsledky výzkumu, zaměřeného na hydrotermální ventily v západním Tichém oceánu, byly publikovány 23. července...

30. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci objevili buněčný mechanismus, proč po kávě chutná jídlo jinak

Vědci z Xi’an Jiaotong University vyvinuli biomimetický senzor, který dokáže na buněčné úrovni vysvětlit, proč nám po kávě chutná jídlo jinak. Výzkumný tým vedený profesorem Chunsheng Wu publikoval výsledky studie 21. července 2026 a ukázal, že kofein neovlivňuje všechny chutě stejně – zatímco kyselá, hořká,...

28. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci odhalili, že let ptáků ve formaci V vyžaduje přesnou koordinaci křídel

Vědci z americké Brown University přišli s novými poznatky o tom, proč ptáci jako husy nebo ibisové létají ve formaci připomínající písmeno V. Fenomén, který si lidé všímají už po staletí, se dlouho vysvětloval především úsporou energie díky aerodynamickému efektu, který jeden pták vytváří pro druhého letícího...

27. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci objasnili, jak ptáci letící ve formaci V šetří energii úpravou máchání křídel

Vědci z Brown University přišli s novým vysvětlením, proč ptáci jako husy nebo ibisi létají ve formaci připomínající písmeno V. Dosavadní výzkumy se soustředily hlavně na to, jak si ptáci díky vzájemné poloze v hejnu snižují aerodynamický odpor a využívají vzdušné víry vytvořené křídly předchozích letců....

27. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci zkoumají, jak vnímají magnetické pole Země i složitější jednobuněční organismé

Magnetotaktické bakterie patří k organismům, které dokážou vnímat magnetické pole Země a podle něj se orientovat ve svém prostředí. Tento jev, označovaný jako magnetotaxe, je u bakterií poměrně dobře prozkoumaný. Buňky si uvnitř vytvářejí drobné krystaly železnatých minerálů, uspořádané do řetízků zvaných...

26. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci mapují korálové útesy u ostrovů Rjúkjú pomocí analýzy environmentální DNA

Vědci vytvořili novou online mapu rozšíření tvrdých korálů kolem japonských ostrovů Ryukyu, a to díky rozsáhlé analýze environmentální DNA neboli eDNA. Tento přístup umožňuje zjistit, jaké druhy korálů žijí v konkrétní lokalitě, aniž by bylo nutné provádět náročné potápěčské průzkumy na každém...

26. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci z Imperial College London zkoumají letecké souboje samců vážek o teritorium

Vědci z Imperial College London ve spolupráci s taipeiskou zoo se dlouhodobě věnují výzkumu leteckých soubojů samců vážek a snaží se odhalit, jaké manévry při nich hmyz používá a proč se do těchto potyček vlastně pouští. Vážky patří mezi nejobratnější letce v celé přírodě a jejich souboje ve vzduchu jsou pro...

25. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci objevili, že bakterie v teplejších afrických řekách účinněji tlumí únik metanu než v Evropě

Řeky po celém světě uvolňují do atmosféry metan, jeden z nejvýznamnějších skleníkových plynů, avšak zdaleka ne veškeré množství tohoto plynu vzniklého v sedimentech a vodních tocích se dostane až na povrch. Podle nové studie oceánografa Alberta Borgese z Univerzity v Liège existuje v říčních ekosystémech přirozený...

25. 07. 2026

Novinky | Biologie

Na Floridě vysadili 15 000 mléčných bodláků k záchraně motýlů monarchů

Podél silnic v severní Floridě přibylo v posledních týdnech nezvyklé množství výrazně oranžových květů. Za jejich výskytem stojí odborníci na motýly, kteří podél komunikací vysadili celkem 15 000 rostlin mléčného bodláku. Každá jednotlivá rostlina byla do země umístěna ručně, což naznačuje rozsah práce, kterou...

24. 07. 2026

Novinky | Biologie

Na Floridě vysadili přes 15 000 mléčných bodláků na podporu ohrožených motýlů monarchů

Podél silnic na severu Floridy se v posledních měsících objevilo přes 15 000 nových rostlin mléčného bodláku, které tam ručně vysadili odborníci na motýly. Cílem výsadby je podpořit populaci motýlů monarchů, jejichž počty v posledních letech výrazně klesají kvůli úbytku přirozeného prostředí a ztrátě rostlin, na...

24. 07. 2026

Novinky | Biologie

Malé mokřady se podílejí na globálních emisích metanu čtvrtinou, ukazuje studie

Malé mokřady, které vědci dosud v globálních výpočtech metanu prakticky přehlíželi, se podle nové studie podílejí na celosvětových emisích tohoto skleníkového plynu přibližně z 25 procent. Vyplývá to z výzkumu, který 17. července 2026 publikoval Taylor Mitchell Brown ve vědeckém časopise Eos. Podle autora studie...

24. 07. 2026

Novinky | Biologie

Vědci varují: vodní ekosystémy Země ztrácejí kyslík rychleji, než se čekalo

Oceány i další vodní ekosystémy planety ztrácejí kyslík rychleji, než se dosud předpokládalo, a lidstvo tím posouvá Zemi do takzvaného nebezpečného prostoru, z něhož už možná nebude cesty zpět. Vyplývá to z nové rozsáhlé recenze publikované v odborném časopise Limnology and Oceanography, na jejímž vedení se...

24. 07. 2026