Kanadští vědci objevili novou dráhu, kterou oko odvádí buněčný odpad

Vědci z Univerzity Britské Kolumbie a Univerzity v Torontu objevili dosud neznámý systém, kterým oko odvádí buněčný odpad. Podle studie zveřejněné 11. října 2026 jde o skrytou dráhu nazvanou posterior ocular lymphatic outflow, zkráceně POLO pathway, která funguje jako jakýsi odpadní kanál v zadní části oka.

Výzkum, který vedla dvojice kanadských institucí, byl proveden na myším modelu a jeho výsledky vyšly v odborném časopise Translational Vision Science & Technology. Vědci popisují, jak oko prostřednictvím této nově identifikované dráhy odstraňuje metabolický odpad, který se v tkáni přirozeně hromadí. Dosud nebylo zcela jasné, jakým mechanismem se oko tohoto odpadu zbavuje, a objev POLO dráhy tak vyplňuje důležitou mezeru v poznání fungování zrakového orgánu.

Tento objev pomáhá vysvětlit, jak oko vyplavuje tento odpad, uvedla Dr. Neeru Gupta, jedna z autorek studie.

Podle vědců má tento poznatek potenciální význam pro léčbu dvou závažných očních onemocnění – glaukomu a makulární degenerace. Obě choroby patří mezi hlavní příčiny ztráty zraku a jejich léčba zůstává i přes pokroky medicíny komplikovaná. Pokud se podaří lépe porozumět tomu, jak porucha odpadního systému v oku přispívá k rozvoji těchto nemocí, mohlo by to podle autorů studie otevřít cestu k novým terapeutickým přístupům, které by cílily přímo na obnovení nebo podporu přirozeného čisticího mechanismu oka.

Význam objevu podtrhuje i rozsah problému, kterému čelí kanadská populace. Podle citovaných údajů trpí věkem podmíněnou makulární degenerací přibližně 2,5 milionu Kanaďanů, což z tohoto onemocnění činí jednu z nejrozšířenějších příčin zhoršování zraku u starších lidí v zemi. Makulární degenerace postupně ničí centrální vidění a výrazně omezuje schopnost postižených číst, řídit auto nebo rozpoznávat tváře. Glaukom pak patří mezi onemocnění, která mohou bez včasné léčby vést k nevratné ztrátě zraku v důsledku poškození zrakového nervu.

Objev POLO dráhy by podle vědců mohl v budoucnu přispět k vývoji léčebných postupů, které by se zaměřily na podporu přirozeného odvodu odpadních látek z oka, a tím zpomalily nebo zabránily poškození zraku u pacientů s těmito diagnózami. Zatím jde ale o výsledky získané na zvířecím modelu a bude třeba dalšího výzkumu, než se poznatky promítnou do klinické praxe u lidí.

Výzkum podpořilo několik institucí, mezi nimi Canadian Institutes of Health Research a Glaucoma Research Society of Canada, spolu s dalšími organizacemi, což naznačuje, že objevu je přikládán širší význam v rámci kanadského výzkumu očních onemocnění. Spolupráce mezi Univerzitou Britské Kolumbie a Univerzitou v Torontu, dvěma předními kanadskými akademickými pracovišti, navíc ukazuje na snahu propojit odborné kapacity při řešení problematiky, která se dotýká milionů lidí.

Odborníci se nyní zaměří na podrobnější zkoumání toho, jak přesně POLO dráha funguje a zda lze její aktivitu cíleně ovlivnit léčebnými zásahy. Otevírá se tak nová oblast výzkumu, která by mohla v dlouhodobém horizontu přispět k vývoji terapií schopných zpomalit postup glaukomu i makulární degenerace, tedy onemocnění, jež dnes patří mezi hlavní příčiny slepoty ve stárnoucí populaci nejen v Kanadě, ale i v dalších zemích světa.