Student na fotopastech v Novém Mexiku zachytil vzácnou kočkovitou šelmu
Student William Grooms strávil první terénní sezónu v severním Novém Mexiku sběrem snímků divoké zvěře, které pořídily desítky...
10. 11. 2026
Student William Grooms strávil první terénní sezónu v severním Novém Mexiku sběrem snímků divoké zvěře, které pořídily desítky...
10. 11. 2026
Rozšiřování měst patří k nejrychlejším změnám, jimiž lidé proměňují krajinu, a podle nové úvahy o tom, co se děje s ptáky, se...
09. 11. 2026
Když se města rozrůstají, přicházejí o ptáky nejvíce právě v tropech. Právě tuto otázku, tedy proč jsou tropické oblasti při...
09. 11. 2026
Tryptofan, jedna z esenciálních aminokyselin, kterou si lidské tělo neumí vyrobit samo a musí ji získávat z potravy, nemá v organismu jen...
08. 11. 2026
Nový výzkum z oblasti Coorongu v Jižní Austrálii poskytuje jasnější obraz o tom, jak může klimatická změna ovlivnit různé aspekty tohoto citlivého mokřadního systému. Podle dostupných informací vychází ze 16 let sledování a ukazuje, že sladkovodní toky mění složení řasových společenstev v Coorongu. Právě...
28. 10. 2026
Všechny mělkovodní korálové útesové ekosystémy v Austrálii čelí extrémně vysokému riziku kolapsu do roku 2075. K takovému závěru dospělo globální hodnocení, podle něhož je hlavním důvodem především projektované oteplování oceánů. Zjištění patří k nejvážnějším varováním, která se ohledně stavu...
27. 10. 2026
Mořští ptáci patří mezi zvířata, která jsou plastovým znečištěním ohrožena nejvíce. Fragmenty, vlákna nebo kousky obalů se jim hromadí v trávicím traktu a vědci se dlouhodobě snaží zjistit, které druhy jsou tomuto riziku vystaveny nejvíc. Nová globální analýza nyní naznačuje, že odpověď nemusí ležet tam, kde...
26. 10. 2026
Rozšíření a početnost živočichů ve Finsku se podle nové studie řídí spíše stavem jejich biotopu než klimatem. K tomuto závěru dospěli vědci z Univerzity v Helsinkách, kteří se zaměřili na otázku, jež je pro ochranu přírody klíčová: co ve skutečnosti rozhoduje o tom, kde se který druh vyskytuje a v jakém...
25. 10. 2026
Vědci z Helsinské univerzity se pokusili zodpovědět otázku, která stojí v pozadí řady ochranářských rozhodnutí: co ve skutečnosti určuje, kde se určité druhy zvířat vyskytují a jak početné jsou. Výsledky jejich práce naznačují, že rozšíření finských živočichů lépe vysvětluje habitat než klima. Výzkum se...
25. 10. 2026
Včelí úl není jen místem, kde včely bydlí a ukládají med. Podle nového zjištění výzkumníků funguje jako jakýsi živý imunitní systém, který chrání celou kolonii před nemocemi. Pohled na úl se tak mění: místo pouhého úkrytu ho vědci popisují jako aktivní součást obranného mechanismu, na němž závisí zdraví...
21. 10. 2026
Australští vědci se v posledních letech intenzivně věnují studiu mrchožroutů a jejich chování vůči uhynulým zvířatům, přičemž nová analýza přináší zajímavý pohled na to, jak tito živočichové přistupují k nalezené potravě. Podle odborníků, kteří se tématem zabývají, funguje mršina pro mnoho druhů...
20. 10. 2026
Výzkumníci z kanadské McGill University zjistili, že urbanizace narušuje jeden ze základních ekologických vzorů, který po desetiletí platil téměř univerzálně napříč celou planetou. Jedná se o takzvaný latitudinální diverzitní gradient – tendenci biologické rozmanitosti zvyšovat se směrem k rovníku a tropickým...
17. 10. 2026
Glycin patří mezi dvacet aminokyselin, z nichž se skládají bílkoviny v lidském těle, a je zároveň tou nejjednodušší z nich. Jeho molekula má nejmenší a nejméně složitou strukturu ze všech aminokyselin, což z něj dělá základní stavební prvek, na kterém se dá dobře ukázat, jak aminokyseliny vůbec fungují. Navzdory...
15. 10. 2026
Mravenci a včely medonosné patří mezi hmyz, který žije v přísně organizovaných koloniích s jasným rozdělením rolí mezi jednotlivými členy. Toto uspořádání se vyvíjelo po miliony let a umožňuje těmto druhům efektivně zajišťovat přežití celé kolonie, od výchovy potomstva až po obranu hnízda a shánění potravy....
14. 10. 2026
Fotograf Steve Winter strávil s objektivem namířeným na velké kočky většinu profesního života a za tu dobu se mu podařilo vytvořit snímky, které nejenže obletěly svět, ale skutečně změnily realitu ochrany přírody. Nejznámějším příkladem je fotografie pumy označované P-22, která se objevila přímo pod hollywoodským...
13. 10. 2026
Vědci z několika kontinentů upozorňují na zrychlující se úpadek klíčových ekosystémů, které donedávna patřily k relativně stabilním oporám biologické rozmanitosti. Nové poznatky z Papuy Nové Guineje, západní Afriky, Kanady a Tasmánie ukazují, že kombinace změny klimatu, ztráty přirozených stanovišť a rostoucího...
13. 10. 2026
Výzkumníci z Tampere University ve Finsku vyvinuli novou metodu bezobjektivního zobrazování, která dokáže z jediného snímku získat přesná kvantitativní data o živých buňkách. Studie byla publikována v časopise Applied Physics Letters. Na rozdíl od klasické mikroskopie, která pro zobrazení vzorku využívá soustavu čoček,...
11. 10. 2026
Vědci z Lundovy univerzity a Univerzity v Oulu přišli s návrhem, který mění dosavadní pohled na biologii včelích kolonií. Dr. Hannes Bonhoff a Dr. Heikki Helanterä publikovali 3. srpna 2026 v časopise Insectes Sociaux studii, podle níž je třeba včelí kolonii chápat nikoli jako trvalou entitu, ale jako řadu po sobě jdoucích,...
11. 10. 2026
Surinamská žába patří mezi nejpodivnější obyvatele jihoamerických řek. Má zcela ploché tělo, které připomíná spíše kus kůry nebo bahna než obojživelníka, a nepatrné oči posazené na vrcholu hlavy. Právě tento vzhled jí umožňuje téměř dokonale splynout s dnem, na kterém celé dny nehybně spočívá a čeká na...
08. 10. 2026