Urbanizace stírá rozdíly v biodiverzitě mezi tropy a mírným pásem, zjistili vědci

Výzkumníci z kanadské McGill University zjistili, že urbanizace narušuje jeden ze základních ekologických vzorů, který po desetiletí platil téměř univerzálně napříč celou planetou. Jedná se o takzvaný latitudinální diverzitní gradient – tendenci biologické rozmanitosti zvyšovat se směrem k rovníku a tropickým oblastem, zatímco směrem k pólům počet druhů klesá. Tento vzor patří mezi nejstabilnější zákonitosti, jaké ekologové v přírodě pozorují, a vědci jej dokumentovali u nejrůznějších skupin organismů od rostlin přes hmyz až po obratlovce.

Nová studie se zaměřila na porovnání biodiverzity v tropických a mimotropických oblastech s ohledem na míru urbanizace daných lokalit. Výsledky ukázaly, že čím více je určité místo zastavěné a přetvořené lidskou činností, tím slaběji se tradiční gradient projevuje. Jinými slovy, města a jejich okolí dokážou setřít přirozený rozdíl v druhové bohatosti mezi tropy a vyššími zeměpisnými šířkami, který by jinak v nenarušené krajině byl výrazně patrný.

Autoři studie vysvětlují, že urbanizace vytváří podobné podmínky bez ohledu na to, v jaké zeměpisné šířce se dané město nachází. Zástavba, dopravní infrastruktura, znečištění, fragmentace přírodních stanovišť a změny v dostupnosti vody či potravy vedou k tomu, že se životní prostředí v tropických a mírných či chladnějších oblastech postupně sbližuje. Druhy, kterým se dařilo v původních přirozených biotopech, jsou nahrazovány menším počtem generalistických organismů schopných přežít v silně pozměněném prostředí. Tím se stírá rozdíl, který by jinak existoval mezi bohatými tropickými ekosystémy a chudšími ekosystémy ve vyšších šířkách.

Vědci z McGill University zdůrazňují, že zjištění má praktické dopady pro ochranu přírody a urbanistické plánování. Pokud se města rozšiřují do tropických oblastí, které jsou z hlediska biodiverzity nejbohatší, ztráta druhové rozmanitosti tam může být poměrně dramatická, protože se vytrácí právě ten přirozený přebytek druhů, který je pro tropy typický. Naopak ve vyšších zeměpisných šířkách, kde je biodiverzita přirozeně nižší, mohou být dopady urbanizace na celkový vzor méně nápadné, i když stále znamenají ztrátu konkrétních druhů a ekosystémových funkcí.

Studie tak přináší další důkaz, že lidská činnost nemění jen množství druhů na konkrétním místě, ale dokáže přepsat i širší globální ekologické zákonitosti, které platily dlouho předtím, než se města začala masivně rozrůstat. Výzkumníci upozorňují, že pochopení tohoto jevu je důležité zejména v kontextu pokračující urbanizace, která podle dostupných odhadů bude v následujících desetiletích dále zrychlovat, zejména právě v tropických a subtropických regionech s vysokou hustotou obyvatelstva.

Autoři práce zároveň poznamenávají, že jejich zjištění by měla sloužit jako podklad pro další výzkum zaměřený na konkrétní mechanismy, kterými urbanizace biodiverzitu ovlivňuje. Mezi otázky, které zůstávají otevřené, patří například to, zda lze některé dopady zmírnit vhodným plánováním zelené infrastruktury ve městech, ponecháním přírodních koridorů nebo omezením fragmentace krajiny. Výzkumný tým z McGill University plánuje v dalších fázích projektu srovnat data z více kontinentů a typů měst, aby zjistil, zda se oslabení gradientu projevuje všude stejně, nebo zda existují regionální rozdíly dané odlišnou historií osídlení a různými klimatickými podmínkami.

Zjištění kanadských vědců zapadá do širšího trendu výzkumu, který se v posledních letech snaží zmapovat, jak lidská přítomnost mění nejen lokální ekosystémy, ale i globální biogeografické vzorce, které byly dlouho považovány za téměř neměnné. Výsledky tak mohou posloužit nejen akademické obci, ale i tvůrcům politik zabývajícím se ochranou přírody a udržitelným rozvojem měst, zejména v regionech, kde se očekává další rychlý růst urbánních oblastí v blízkosti tropických ekosystémů s mimořádně vysokou biologickou rozmanitostí.