Tisíce lidí protestovaly v Rakousku a Polsku za lepší financování vědy

Ve středu 27. května 2026 vyšly do ulic tisíce lidí v Rakousku i Polsku, aby vyjádřily podporu vědě a výzkumu a protestovaly proti nedostatečnému financování vysokého školství. Demonstrace se konaly souběžně ve Vídni a ve Varšavě a zúčastnili se jich akademici, studenti i zaměstnanci univerzit.

V Rakousku se protesty neomezily pouze na hlavní město. Lidé se shromáždili také v Grazu, Linci, Salzburgu a Klagenfurtu. Celkově se v zemi zapojilo do demonstrací více než 28 000 lidí, což z akce dělá jeden z největších protestů akademické obce v zemi za poslední léta. Hlavním důvodem nespokojenosti je plán rakouské vlády snížit financování univerzit o jednu miliardu eur během následujících tří let. Podle kritiků by takový krok měl devastující dopad na celý sektor vysokého školství.

Marko Mihovilovic, děkan na Technické univerzitě ve Vídni, upozornil na konkrétní důsledky plánovaných škrtů. „Toto rozhodnutí by znamenalo snížení o více než 10 000 pozic lektorů na rakouských univerzitách, řekl Mihovilovic. Jeho slova ilustrují, co by plánované úspory v praxi znamenaly – nikoli pouze abstraktní čísla v rozpočtových tabulkách, ale zánik tisíců pracovních míst a omezení výuky pro desetitisíce studentů.

Souběžně s rakouskými protesty se demonstrace odehrála i ve Varšavě. Polští akademici a studenti poukazují na jiný, avšak neméně závažný problém: chronicky nízké investice do výzkumu a vývoje, které zemi brání dosáhnout úrovně srovnatelné se západoevropskými státy. Polsko vynaložilo v roce 2024 na výzkum a vývoj 1,41 procenta svého hrubého domácího produktu, což v absolutních číslech představuje 51,5 miliardy zlotých. Přestože jde o nezanedbatelnou sumu, ambiciózní cíl, který si Polsko stanovilo, je podstatně vyšší – zvýšit výdaje na výzkum na tři procenta HDP, tedy přibližně na 110 miliard zlotých. Vzdálenost mezi současným stavem a tímto cílem je stále značná.

Katarzyna Marzec z Jagellonské univerzity a AGH University of Krakow pojmenovala problém výstižně: „Největší výzvou, které Polsko čelí, není nedostatek talentu, ale nedostatek udržitelné investice. Tato slova vystihují frustraci polské vědecké komunity, která se opakovaně potýká s tím, že kvalifikovaní vědci odcházejí do zahraničí za lepšími podmínkami, nikoli proto, že by v Polsku chyběly schopné osobnosti.

Oba protesty, přestože reagují na odlišné situace, sdílejí společný jmenovatel: obavu, že politická rozhodnutí krátkodobě poškodí vědecký a vzdělávací potenciál, jehož budování trvá desetiletí. V Rakousku jde o hrozbu aktivního snížení stávající úrovně financování, v Polsku o neschopnost dosáhnout deklarovaných cílů a dohnat vyspělejší evropské ekonomiky.

Demonstrace v obou zemích proběhly v době, kdy se debata o financování vědy a vzdělávání vede napříč celou Evropou. Řada vlád čelí tlaku na úspory ve veřejných výdajích, přičemž vysoké školství a výzkum patří k oblastem, které jsou škrtům vystaveny opakovaně. Akademická obec v tom vidí krátkozrakost – investice do vědy a vzdělávání se