Vědci v Bonnu omladili buňky osmdesátníka na molekulární věk pod 20 let
Vědci z Univerzitní nemocnice v Bonnu a Univerzity v Bonnu dosáhli v laboratorních podmínkách dramatického omlazení lidských buněk....
12. 10. 2026
Vědci z Univerzitní nemocnice v Bonnu a Univerzity v Bonnu dosáhli v laboratorních podmínkách dramatického omlazení lidských buněk....
12. 10. 2026
Vědci z University of California San Diego zveřejnili studii, která odhaluje, jak se staletí polynéské navigace zapsala do genomu dnešních...
11. 10. 2026
Velcí psi stárnou na molekulární úrovni rychleji než jejich malí příbuzní, ukazuje nová studie zveřejněná 8. října 2026 v časopise...
11. 10. 2026
Motýli a další hmyz vidí svět zcela jinak než lidé, a to díky unikátní stavbě svého zrakového orgánu. Jejich složené oko se skládá...
11. 10. 2026
Vědci přišli s novým výzkumem, který by mohl konečně vysvětlit jeden z dlouho přetrvávajících záhad moderní neurologie – proč Parkinsonovou chorobou trpí výrazně více mužů než žen. Výsledky studie byly představeny na prestižním FENS Forum 2026, jedné z nejvýznamnějších evropských konferencí zaměřených na...
08. 07. 2026
Nové archeologické nálezy přinášejí přesvědčivé důkazy o tom, že vztah mezi moderními lidmi a neandertálci byl podstatně komplexnější, než vědci dlouho předpokládali. Homo sapiens a Homo neanderthalensis koexistovali na evropském kontinentu po desetitisíce let, přičemž jejich soužití zřejmě neprobíhalo pouze ve...
07. 07. 2026
Američtí vědci vytvořili syntetickou buňku, která dokáže přijímat živiny, růst a dělit se – tedy chovat se způsobem, který byl dosud vyhrazen živým organismům. Buňka pojmenovaná SpudCell byla popsána ve studii zveřejněné 2. července 2026 v preprint databázi bioRxiv a její autoři ji považují za jeden z...
07. 07. 2026
Vědcům se podařilo vytvořit první syntetickou buňku, která disponuje kompletním životním cyklem – tedy schopností využívat energii, růst, vyvíjet se a rozmnožovat se. Jde o průlom, který ještě nedávno patřil výhradně do oblasti vědecké fantastiky a který zásadně mění pohled na hranice biologického...
06. 07. 2026
Japonští vědci z Niigatské univerzity provedli po téměř třiceti letech první komplexní přehodnocení rizika Alzheimerovy choroby spojeného s přítomností dvou kopií genetické varianty APOE-e4, tedy takzvaného genotypu e4*4. Výsledky jejich práce byly zveřejněny v odborném časopise Molecular Neurodegeneration a přinášejí...
02. 07. 2026
Nová vědecká studie zpochybňuje jedno z nejrozšířenějších vysvětlení zániku neandertálců. Výzkum publikovaný 24. června 2026 v prestižním časopise Nature ukazuje, že neandertálci žijící v severozápadní Evropě před více než 52 500 lety byli překvapivě geneticky rozmanití, a inbreedování tedy pravděpodobně...
02. 07. 2026
Genetické základy vývoje lidského embrya Vývoj lidského embrya je jedním z nejsložitějších biologických procesů, jaké příroda stvořila, a genetika v něm hraje naprosto klíčovou roli. Od samého okamžiku oplodnění, kdy se spojí spermie s vajíčkem, se dává do pohybu genetický program, který bude řídit každý krok...
01. 07. 2026
Co je kočárek genetika a jeho účel Kočárek genetika představuje fascinující a poměrně specifický pojem, který se v poslední době dostává do popředí zájmu odborníků i laické veřejnosti. Jedná se o soubor genetických informací a dat, která jsou systematicky shromažďována, uchovávána a organizována v rámci...
13. 05. 2026
Barva očí je určena množstvím melaninu Melanin je pigment, který hraje naprosto zásadní roli při určování barvy očí každého člověka. Tento pigment se nachází v duhovce oka, přičemž jeho množství a rozložení přímo ovlivňuje, jakou barvu oči nakonec mají. Čím více melaninu duhovka obsahuje, tím tmavší jsou oči...
09. 05. 2026
Barva očí je určena několika geny Barva očí patří mezi nejnápadnější geneticky podmíněné znaky lidského těla a po staletí fascinuje vědce i laiky. Dlouhou dobu panoval zjednodušený pohled, podle něhož je barva očí určena jediným genem, přičemž hnědá barva je dominantní a modrá recesivní. Tento model se však...
29. 04. 2026
Historie genetiky a průkopnické vědecké objevy Genetika jako vědecká disciplína má za sebou fascinující cestu plnou překvapivých objevů, omylů, které vedly k novým poznatkům, a průlomových momentů, jež navždy změnily naše chápání života samotného. Každá kvalitní genetika kniha by měla čtenáře provést touto...
19. 04. 2026
Historie a vývoj lékařské genetiky Lékařská genetika jako samostatná medicínská disciplína prošla od svých počátků fascinujícím vývojem, který zásadně proměnil naše chápání lidského zdraví a nemoci. Její kořeny sahají hluboko do devatenáctého století, kdy Johann Gregor Mendel prováděl své slavné experimenty s...
14. 04. 2026
Co je genetika a proč ji studovat Genetika patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející vědecké obory současnosti a její pochopení se stává stále důležitějším nejen pro budoucí vědce a lékaře, ale prakticky pro každého vzdělaného člověka. Na gymnáziích tvoří genetika nedílnou součást biologie a studenti se s ní...
02. 04. 2026
Základní principy dědičnosti krevních skupin Dědičnost krevních skupin patří mezi nejlépe prostudované oblasti lidské genetiky a její pochopení má zásadní význam nejen pro transfuzní medicínu, ale také pro forenzní vědu, transplantologii a prenatální diagnostiku. Každý člověk dědí své krevní skupiny od svých...
24. 03. 2026
Struktura DNA a dvojitá šroubovice DNA, neboli deoxyribonukleová kyselina, představuje jednu z nejfascinujících molekul, které příroda kdy stvořila. Její struktura je natolik elegantní a funkčně dokonalá, že vědci po celém světě stále objevují nové detaily o tom, jak tato molekula funguje a jak ovlivňuje veškerý život na...
19. 03. 2026