Čínská univerzita vyšetřuje smrt dívky po genové terapii, studie úmrtí zamlčela

Čínská Šanghajská univerzita Ťiao-tchung zahájila vyšetřování okolností úmrtí šestileté dívky, která zemřela sedm dní po experimentální terapii genovou editací. Případ se odehrál v Xinhua nemocnici v Šanghaji a nyní se k němu vrací pozornost poté, co vyšly najevo skutečnosti, které nebyly součástí vědeckého článku popisujícího výzkum, jenž byl publikován v červenci 2023.

Vědecký tým vedl Zilong Qiu, výzkumník spojený se Šanghajskou univerzitou Ťiao-tchung. Podle dostupných informací rodina dívky na preklinický výzkum předcházející samotné terapii zaplatila částku 860 000 dolarů. Tato finanční spoluúčast rodiny ani úmrtí dívky však nebyly v publikovaném článku zmíněny.

Na nesrovnalosti upozornila Victoria Aranda, která se k případu vyjádřila slovy: Manuskript, který nám byl předložen ... popisoval pouze preklinickou práci. Tato citace naznačuje, že recenzenti a případně i širší vědecká komunita neměli při hodnocení výzkumu k dispozici úplné informace o tom, jak terapie u konkrétní pacientky nakonec dopadla.

Skutečnost, že v odborné literatuře chyběla zmínka o úmrtí pacientky i o finanční stránce věci, vyvolává otázky o transparentnosti a etice celého projektu. Genová editace patří mezi nejcitlivější oblasti moderní medicíny a biologického výzkumu právě proto, že zásahy do genomu člověka mohou mít nevratné důsledky a jejich dlouhodobé dopady nejsou vždy plně známy. Experimentální terapie tohoto typu bývají obvykle prováděny v přísně kontrolovaných podmínkách s důrazem na informovaný souhlas rodiny a plnou dokumentaci všech rizik.

Vyšetřování, které nyní probíhá jak ze strany univerzity, tak zřejmě i dalších zainteresovaných institucí, se má zaměřit na to, zda byly dodrženy všechny etické a metodologické standardy při přípravě a provedení terapie, a také na to, proč zásadní informace o osudu pacientky chyběly ve zveřejněné vědecké práci. Otázkou zůstává, zda šlo o záměrné opomenutí, nedostatečnou komunikaci mezi jednotlivými stranami zapojenými do výzkumu, nebo o selhání redakčního procesu při publikaci článku.

Rodina dívky, která na výzkum přispěla significantní částkou, se pravděpodobně ocitla ve zvlášť složité situaci – nejenže přišla o dítě krátce po experimentální léčbě, ale zároveň zjišťuje, že okolnosti tohoto úmrtí nebyly veřejně zdokumentovány způsobem, který by odpovídal skutečnému průběhu událostí. Podobné případy vyvolávají širší diskuzi o tom, jak jsou financovány a kontrolovány experimentální lékařské zákroky, zejména pokud rodiny pacientů platí za preklinický vývoj terapie, která je následně aplikována na jejich vlastní dítě.

Čína v posledních letech intenzivně investuje do biotechnologického výzkumu, včetně oblasti genové editace, a snaží se etablovat jako jeden z předních center tohoto oboru. Případy jako tento nicméně poukazují na to, že regulační a etický rámec nemusí vždy držet krok s rychlostí vědeckého pokroku, a to i v zemích s rozsáhlými výzkumnými kapacitami.

Šanghajská univerzita Ťiao-tchung, pod jejíž záštitou tým Zilonga Qiu působil, se nyní bude muset vypořádat s otázkami týkajícími se dohledu nad podobnými projekty a s tím, jaké mechanismy byly zavedeny pro ochranu pacientů zapojených do experimentálních terapií. Vzhledem k závažnosti obvinění – tedy že článek neuváděl klíčové informace o úmrtí pacientky a finančním zapojení rodiny – lze očekávat, že výsledky vyšetřování budou sledovány nejen v Číně, ale i v mezinárodní vědecké komunitě zabývající se genovou editací a bioetikou.

Zatím není jasné, kdy bude vyšetřování dokončeno ani jaké konkrétní kroky z něj případně vyplynou. Podobné kauzy nicméně mají potenciál ovlivnit budoucí praxi při publikování výsledků klinických a preklinických studií, zejména pokud jde o povinnost uvádět veškeré relevantní informace o osudu pacientů zapojených do experimentálních terapií.