AI v roce 2026 zdvojnásobila počet odhalených softwarových chyb, varuje i před zneužitím útočníky

Umělá inteligence se v roce 2026 stále výrazněji prosazuje jako nástroj kybernetické bezpečnosti – a to na obou stranách pomyslné fronty. Podle dostupných dat se letos počet objevených softwarových chyb oproti roku 2025 zdvojnásobil, což odborníci připisují především nasazení pokročilých AI modelů, které dokážou automatizovaně procházet kód a odhalovat zranitelnosti mnohem rychleji než lidští analytici.

Společnosti jako OpenAI, Anthropic a Meta v červenci a srpnu 2026 potvrdily, že jejich modely jsou stále častěji využívány jak k obraně, tak k testování bezpečnosti systémů. Firmy provádějí rozsáhlé interní testování, při němž se AI modely pokoušejí simulovat útoky na vlastní infrastrukturu i infrastrukturu klientů, aby odhalily slabá místa dříve než skuteční útočníci. Součástí těchto snah je i platforma Hugging Face, kde se sdílejí a testují open-source modely s potenciálním využitím v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Bezpečnostní expert Dray Agha situaci shrnul slovy: Jsme svědky dokonalé bouře schopností a agresivního testování. Podle něj kombinace stále výkonnějších jazykových modelů a intenzivního testování ze strany firem i nezávislých výzkumníků vede k tomu, že se zranitelnosti odhalují v bezprecedentním tempu. Zároveň ale upozorňuje, že stejné nástroje, které pomáhají chyby odhalovat, mohou být zneužity i útočníky k jejich rychlejšímu vyhledávání a exploataci.

Rostoucí schopnosti AI modelů provádět kybernetické útoky nebo asistovat při jejich přípravě totiž představují i rizika. Mnoho organizací se podle bezpečnostních expertů potýká se základními chybami v konfiguraci svých systémů, což autonomním nebo poloautonomním AI nástrojům usnadňuje nalezení cesty dovnitř. Právě kombinace lidského pochybení a rostoucí kompetence umělé inteligence v oblasti analýzy kódu a síťové infrastruktury vytváří prostředí, v němž se hranice mezi obranným a útočným využitím AI stále více stírá.

Etickou stránkou tohoto vývoje se zabývá také akademická sféra. Antonino Vaccaro z IESE Business School v rámci Observatory for AI Ethics in Organizations upozorňuje, že rychlý pokrok v oblasti AI a kybernetické bezpečnosti vyžaduje paralelní diskusi o odpovědnosti a transparentnosti. Podle něj musí firmy vyvíjející tyto modely jasně definovat, za jakých podmínek a s jakým dohledem mohou být nasazovány nástroje schopné autonomně vyhledávat zranitelnosti nebo dokonce provádět útočné akce, byť za účelem testování.

Observatory for AI Ethics in Organizations dlouhodobě sleduje, jak firmy vyvažují inovace s odpovědným přístupem k nasazování AI, a v roce 2026 se tato otázka stává stále naléhavější právě v souvislosti s kybernetickou bezpečností. Zatímco dvojnásobný nárůst objevených chyb lze vnímat jako pozitivní vývoj – firmy tak mají šanci opravit zranitelnosti dříve, než je zneužijí útočníci – zároveň roste obava, že stejné technologie mohou urychlit i útočné operace ze strany kyberzločinců nebo státem sponzorovaných skupin.

OpenAI, Anthropic i Meta uvádějí, že v rámci svého vývoje kladou důraz na bezpečnostní testování a snaží se předcházet zneužití svých modelů k škodlivým účelům. Přesto odborníci na kybernetickou bezpečnost varují, že tempo vývoje AI schopností předbíhá schopnost organizací a regulátorů na tato rizika adekvátně reagovat. Situace v létě 2026 tak podle nich ukazuje, že diskuse o etice a bezpečnosti umělé inteligence nesmí zůstat pouze teoretická, ale musí se promítnout do konkrétních postupů při vývoji, testování i nasazování těchto technologií v praxi.