Rozmanitá krajina zvyšuje odolnost travních porostů vůči suchu, ukazuje studie z Bonnu

Vědci z Univerzity v Bonnu prokázali, že rozmanitost okolní krajiny má výrazný vliv na odolnost travních porostů vůči suchu. Výzkumný tým vedený Marcem Ferrem a Dr. Janem Börnerem analyzoval data z vlny veder v roce 2018, která tehdy zasáhla velkou část Německa a způsobila výrazné škody na zemědělské produkci. Ukázalo se, že travní porosty obklopené strukturně pestřejší krajinou – tedy plochami s různorodým využitím půdy, různými typy vegetace a menší mírou zemědělské homogenity – dokázaly extrémní sucho snášet lépe než porosty v jednotvárné, intenzivně obhospodařované krajině.

Výzkumníci zjistili, že vyšší krajinná rozmanitost funguje jako určitý přírodní nárazník proti klimatickým extrémům, který zmírňuje ztráty na výnosech i celkovou degradaci travních porostů. Rozmanitější krajina podle autorů lépe zadržuje vodu, poskytuje příznivější mikroklimatické podmínky a podporuje biologickou rozmanitost, což se v konečném důsledku promítá do vyšší odolnosti ekosystémů vůči stresu způsobenému suchem.

Analýza vycházela z rozsáhlých satelitních a pozemních dat, díky nimž mohli badatelé porovnat stav travních porostů v různě strukturovaných oblastech Německa před vlnou veder, během ní i po jejím odeznění. Extrémní teploty a nedostatek srážek v létě 2018 vedly k výraznému poklesu produkce trávy a krmiv, což mělo dopad na chovatele hospodářských zvířat i na širší zemědělský sektor. Právě tato krize posloužila jako přirozený experiment, který umožnil sledovat, jak různé typy krajiny reagují na stejný klimatický šok.

Výzkum je součástí širšího projektu v rámci Spolupracujícího výzkumného centra 1502 DETECT, které se zaměřuje na zkoumání vztahů mezi změnami krajiny, biodiverzitou a ekosystémovými službami. Cílem centra je lépe porozumět tomu, jak lidská činnost a proměny využití půdy ovlivňují schopnost přírodních i polopřírodních systémů odolávat environmentálním tlakům, včetně stále častějších extrémních výkyvů počasí spojených se změnou klimatu.

Výsledky studie byly publikovány v odborném časopise American Journal of Agricultural Economics, což podtrhuje jejich význam nejen pro ekologický výzkum, ale i pro zemědělskou ekonomiku a plánování krajiny. Autoři zdůrazňují, že zjištění mají praktické důsledky pro zemědělskou politiku a plánování krajiny, protože poukazují na to, že podpora diverzifikace krajinných struktur by mohla představovat efektivní nástroj adaptace na klimatické změny.

Podle výzkumníků z Bonnu by opatření podporující pestřejší mozaiku zemědělské a přírodní krajiny – například zachování remízků, mezí, pásů trvalých travních porostů mezi poli nebo rozmanitějších plodinových systémů – mohla zemědělcům pomoci lépe čelit budoucím obdobím sucha. Taková opatření by zároveň mohla přinést dodatečné přínosy v podobě podpory biodiverzity a zlepšení kvality půdy.

Studie tak zapadá do širší diskuse o tom, jak přizpůsobit evropské zemědělství měnícím se klimatickým podmínkám. Extrémní vedra a sucha, jaká Německo zažilo v roce 2018, se podle klimatologů mohou v budoucnu opakovat častěji, což zvyšuje tlak na hledání udržitelných řešení, která by zajistila stabilitu produkce krmiv a potravin. Výzkumný tým z Bonnu tak svým zjištěním přispívá k argumentaci ve prospěch komplexnějšího přístupu ke krajinnému plánování, který by nezohledňoval jen krátkodobou ekonomickou efektivitu jednotlivých pozemků, ale i dlouhodobou odolnost celého agroekosystému.

Projekt DETECT, jehož je studie součástí, pokračuje ve výzkumu dalších aspektů vztahu mezi krajinnou strukturou a odolností ekosystémů, přičemž bonnští vědci plánují navázat dalšími analýzami zaměřenými na konkrétní mechanismy, díky nimž rozmanitá krajina dokáže lépe tlumit dopady klimatických extrémů. Výsledky tohoto typu výzkumu mohou v budoucnu sloužit jako podklad pro tvorbu zemědělské a environmentální politiky nejen v Německu, ale i v dalších evropských zemích, které se potýkají s podobnými klimatickými výzvami.