V Dánsku objevili 55 milionů let starou kostru pravěkého trogona Daniatrogon kochi

Vědci popsali nový druh pravěkého trogona, jehož téměř kompletní kostra byla nalezena v Dánsku na ostrově Mors. Fosilie, stará přibližně 55 milionů let, pochází z raného eocénu a přináší dosud nejpodrobnější pohled na to, jak vypadaly nohy nejstarších zástupců této ptačí skupiny.

Nový druh dostal jméno Daniatrogon kochi podle nálezce Karstena Kocha, který fosilii objevil. Vědecký popis vypracoval Dr. Gerald Mayr ze Senckenberského výzkumného institutu a Přírodovědného muzea ve Frankfurtu, výsledky studie byly publikovány v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology.

Trogoni jsou dnes známí jako skupina ptáků žijících v tropických a subtropických oblastech Afriky, Asie a Ameriky – patří mezi ně i nápadně zbarvený quetzal, který je považován za symbol středoamerických deštných pralesů. Charakteristickým znakem současných trogonů je uspořádání prstů na nohou zvané heterodaktylie, kdy je druhý prst plně obrácený dozadu, což ptákům umožňuje pevně se držet větví.

Nově popsaná fosilie však ukazuje, že tento typický rys se u trogonů vyvinul až později. Nohy Daniatrogon kochi postrádaly plně obrácený druhý prst, což naznačuje, že raní zástupci této linie měli ještě relativně obyčejné nohy, podobné mnoha jiným skupinám ptáků. Teprve v průběhu evoluce se u trogonů vyvinulo specializované uspořádání prstů, které jim dnes umožňuje efektivně se pohybovat mezi větvemi stromů.

Podle odhadů se linie vedoucí k dnešním trogonům oddělila od ostatních ptačích skupin přibližně před 62 miliony let. Nález z Dánska tak spadá do období jen několik milionů let po tomto rozštěpení a dokládá, že vývoj typických znaků trogonů probíhal postupně.

Kromě nezvyklého tvaru nohou si vědci všimli i dalšího rozdílu oproti současným trogonům. Raní zástupci této skupiny měli užší a méně zkostnatělé zobáky než jejich dnešní příbuzní. Tento rys naznačuje, že se pravděpodobně živili odlišnou stravou a obsazovali jinou ekologickou niku než moderní trogoni, kteří mají silnější a robustnější zobáky přizpůsobené například lovu hmyzu nebo drobných obratlovců.

Na základě těchto zjištění vědci docházejí k závěru, že raní trogoni byli ekologicky rozmanitější než jejich současní příbuzní. Zatímco dnešní trogoni tvoří poměrně uniformní skupinu specializovanou na život ve stromovém patře tropických lesů, jejich prapředci zřejmě obývali širší škálu prostředí a využívali různorodější zdroje potravy.

Nález z ostrova Mors tak doplňuje mozaiku poznatků o rané evoluci ptáků po vymírání na konci křídy, kdy došlo k rychlé diverzifikaci mnoha ptačích linií. Dánská lokalita je již dlouhodobě známá jako významné naleziště fosilií z období raného eocénu, které díky výjimečným podmínkám uchovávají i velmi jemné detaily kosterní stavby.

Objev Daniatrogon kochi tak potvrzuje, že evoluce specializovaných znaků, jako je heterodaktylní uspořádání prstů u trogonů, probíhala postupně a nebyla přítomna od samého počátku vývoje této skupiny. Podle autora studie Dr. Gerarda Mayra fosilie z Mors významně přispívá k pochopení toho, jak se z ekologicky různorodé skupiny raných ptáků postupně vyvinuli specializovaní obyvatelé tropických lesů, jaké známe dnes.