Japonští vědci přehodnotili genetické riziko Alzheimerovy choroby u nositelů genotypu APOE e4*4

Japonští vědci z Niigatské univerzity provedli po téměř třiceti letech první komplexní přehodnocení rizika Alzheimerovy choroby spojeného s přítomností dvou kopií genetické varianty APOE-e4, tedy takzvaného genotypu e4*4. Výsledky jejich práce byly zveřejněny v odborném časopise Molecular Neurodegeneration a přinášejí důležitou korekci dosud citovaných odhadů, které pocházejí z výzkumů z devadesátých let minulého století.

Varianta APOE-e4 je již dlouho považována za jeden z nejvýznamnějších genetických rizikových faktorů Alzheimerovy choroby. Zatímco každý člověk nese dvě kopie genu APOE, přičemž nejběžnější variantou je e3, nositelé jedné kopie e4 mají zvýšené riziko rozvoje onemocnění. Osoby s oběma kopiemi ve variantě e4, tedy homozygoti e4*4, jsou pak tradičně považováni za skupinu s výrazně nejvyšším genetickým rizikem. Právě tato skupina se stala předmětem nové japonské studie.

Dosavadní odhady, na které se vědecká i lékařská komunita odvolávala po desetiletí, hovořily o tom, že homozygoti e4*4 mají oproti nositelům nejčastějšího genotypu e3*3 mnohonásobně vyšší pravděpodobnost, že Alzheimerovu chorobu rozvinou. Tato čísla ovlivňovala jak genetické poradenství, tak vědecké výzkumy zaměřené na prevenci a léčbu. Problémem však bylo, že původní studie z devadesátých let vycházely z relativně malých a metodologicky omezených souborů dat, přičemž jejich závěry nebyly nikdy systematicky revidovány s využitím moderních přístupů a rozsáhlejších populačních dat.

Výzkumníci z Niigatské univerzity se tohoto úkolu ujali a na základě aktuálnějších a robustnějších dat dospěli k závěru, že skutečné riziko Alzheimerovy choroby u homozygotů e4*4 je sice stále klinicky významné, avšak nižší, než jaké uváděly odhady citované od devadesátých let. Jinými slovy, po třech dekádách se ukazuje, že vědecká obec mohla riziko u této skupiny pacientů do určité míry nadhodnocovat.

Toto zjištění má praktické důsledky na několika úrovních. V oblasti genetického poradenství může přesnější odhad rizika změnit způsob, jakým lékaři a genetičtí poradci komunikují výsledky testů pacientům a jejich rodinám. Přehnaně vysoké odhady rizika mohou vést k zbytečné psychické zátěži u osob, které se o svém genetickém profilu dozví, aniž by u nich nutně došlo k rozvoji onemocnění. Přesnější data tak mohou přispět k vyváženějšímu a méně alarmujícímu přístupu k interpretaci genetických výsledků.

Zároveň je důležité zdůraznit, že japonští vědci nijak nezpochybňují fakt, že genotyp e4*4 představuje závažný rizikový faktor. Riziko zůstává podle jejich zjištění statisticky i klinicky významné, pouze není tak extrémně vysoké, jak se po desetiletí předpokládalo. Nositelé dvou kopií varianty e4 by tedy nadále měli být sledováni a informováni o svém zvýšeném riziku, avšak v kontextu realističtějších čísel.

Studie také poukazuje na širší problém v oblasti medicínského výzkumu, a sice na to, jak dlouho mohou přetrvávat původní odhady z raných studií, aniž