Vědci objevili, proč autismus postihuje častěji chlapce: roli hraje placenta

Vědci z Cold Spring Harbor Laboratory (CSHL) přišli s novým vysvětlením, proč jsou poruchy autistického spektra a další neurovývojové poruchy výrazně častější u chlapců než u dívek. Podle studie zveřejněné 16. září hraje klíčovou roli placenta a její schopnost odolávat zánětlivé reakci matky v raných fázích těhotenství.

Tým se v experimentech na myším modelu zaměřil na embryonální den 12.5 (E12.5), který identifikoval jako kritické okno zranitelnosti plodu. Když výzkumníci u matek vyvolali aktivaci imunitního systému, tedy stav podobný infekci, u přibližně třetiny vystavených plodů se během pouhých 24 hodin objevily závažné vývojové abnormality. Konkrétně šlo o 30 procent plodů, u nichž se rozvinuly výrazné teratogenní vady.

Nejpřekvapivějším zjištěním studie je skutečnost, že tyto abnormality postihovaly výhradně samčí plody. Samičí plody vystavené stejné imunitní reakci matky se naproti tomu vyvíjely zcela normálně. Vědci tento rozdíl vysledovali až k poškození spongiotrofoblastů, specializovaných buněk placenty, které plní důležitou funkci při ochraně plodu a udržování zdravého těhotenství. Zatímco u samičích plodů placenta dokázala zánětlivou reakci matky ustát, u samčích plodů docházelo k jejímu poškození, což vedlo k narušení vývoje.

Abychom skutečně porozuměli autismu, musíme se podívat za mozek, uvedl vedoucí autor studie Lucas Cheadle, Ph.D. Tato věta shrnuje hlavní poselství výzkumu, který posouvá pozornost vědců od samotného mozku plodu k placentě jako orgánu, jenž může být klíčovým hráčem v rozvoji neurovývojových poruch.

Výzkumníci se dále zaměřili na molekulární dráhy, které jsou aktivní v samčích a samičích placentách během imunitní aktivace matky. Cílem bylo zjistit, jaké konkrétní biologické mechanismy stojí za odolností samičích placent vůči zánětu a naopak za zranitelností těch samčích. Porozumění těmto rozdílům by mohlo v budoucnu vést k vývoji terapeutických cílů, které by dokázaly ochránit zranitelné plody před poškozením způsobeným mateřským zánětem.

Studie tak přináší nový pohled na dlouhodobě pozorovaný fenomén, kdy jsou chlapci diagnostikováni s poruchami autistického spektra a dalšími neurovývojovými poruchami výrazně častěji než dívky. Namísto hledání příčiny pouze v mozku samotném naznačuje výzkum CSHL, že rozdílná odolnost placenty vůči zánětlivým procesům matky může být jedním z klíčových faktorů, které tento rozdíl mezi pohlavími vysvětlují.

Výsledky výzkumu otevírají cestu k dalším studiím, které by mohly objasnit, jaké konkrétní molekulární signály chrání samičí placentu a zda by bylo možné tyto ochranné mechanismy napodobit nebo posílit i u samčích plodů. Pokud se podaří identifikovat příslušné terapeutické cíle, mohlo by to v budoucnu přispět k prevenci či zmírnění dopadů mateřského zánětu na vyvíjející se plod v kritickém období těhotenství.

Zjištění týmu z Cold Spring Harbor Laboratory tak potvrzují, že placenta není pouze pasivním prostředníkem mezi matkou a plodem, ale aktivně se podílí na ochraně vyvíjejícího se organismu před nepříznivými vlivy z mateřského prostředí. Rozdílná schopnost samčích a samičích placent vypořádat se se zánětem může být jedním z důležitých biologických vysvětlení, proč jsou chlapci vůči neurovývojovým poruchám náchylnější.

Autoři studie zdůrazňují, že další výzkum molekulárních drah aktivních v placentě během imunitní aktivace matky bude nezbytný pro plné pochopení mechanismů, které stojí za pozorovanými rozdíly mezi pohlavími. Tento směr bádání by mohl v dlouhodobém horizontu přinést nové možnosti prevence neurovývojových poruch již v prenatálním období, a to prostřednictvím cíleného posílení ochranných funkcí placenty u ohrožených plodů.