Neurovědy | Novinky 20. 11. 2026

Čmeláci řeší problémy s míčkem i učením od druhých, píše Science

Čmeláci Řeší Problémy S Míčkem I Učením Od Druhých, Píše Science

Čmeláci dokážou víc, než se dlouho předpokládalo. Shrnují to ve svém komentáři dr. Lars Chittka z Queen Mary University of London a dr. Stanley Heinze z Lundské univerzity ve Švédsku. Text vyšel v časopise Science (svazek 394, číslo 6826, strany 835–837, DOI 10.1126/science.aek1724) a o jeho obsahu 19. listopadu 2026 informovala Natali Anderson na webu Sci.News.

Autoři inteligenci zvířat definují jako schopnost měnit chování při přizpůsobování se novým situacím pomocí poznání, nikoli instinktu nebo pokusů a omylů. Podle této definice posuzují studie o čmeláku zemním (Bombus terrestris).

Jeden z experimentů se odehrával v kleci s tak nízkým stropem, že čmeláci nemohli létat. Nektar byl umístěn na umělých „květech“ připevněných ke stropu. Čmeláci přesunuli míček do správné polohy, vylezli na něj a dosáhli na nektar. Dokázali míček navést i k cíli, který už nebyl viditelný. Autoři tento pokus srovnávají s klasickou studií, v níž šimpanzi skládali bedny na sebe, aby se dostali k banánu.

Další pokusy se týkaly sociálního učení. V experimentech s puzzle boxy dokázali úkol dokončit neškolení jedinci, kteří předtím sledovali zkušené demonstrátory. Pokud možnost sociálního učení neměli, nevyřešil úlohu žádný čmelák.

Zajímavé jsou také výsledky o emočně laděném chování. Čmeláci, kteří dostali neočekávanou odměnu, hodnotili nejednoznačný podnět jako pravděpodobněji odměňující, tedy podobně jako při optimistickém naladění. Tento stav se navíc přenesl na další čmeláky, kteří pozorovali nestmata přes průhlednou přepážku. K přenosu docházelo pouze zrakem, bez výměny potravy či chemických signálů.

Vedle chování se komentář věnuje i stavbě mozku. Důležitou strukturou je hlavička hub (mushroom body), která obsahuje Kenyonovy buňky. Čmelák jich má přibližně 50krát více než octomilka. Mozek čmeláka obsahuje také centrální komplex podobný tomu u octomilky, ale s dalšími obvody, které mohou ukládat více navigačních vektorů současně.

Octomilka přitom slouží jako srovnávací model. Její mozek má přibližně 140 000 neuronů a úplný konektom, tedy zapojovací diagram, už existuje. U včel je situace odlišná. Mapování částí mozku tří druhů včel sice probíhá, ale na synaptické úrovni je u čmeláka zatím zmapováno jen několik oblastí. Autoři odhadují, že úplný konektom včely by mohl být dosažitelný zhruba do deseti let.

Podle komentáře tak čmelák nabízí výjimečnou příležitost ke studiu toho, jak poměrně malý mozek zvládá úlohy, které bývají spojovány s rozvinutějším poznáním. Právě kombinace pečlivě navržených behaviorálních experimentů a postupně se rozšiřujících map nervových obvodů by mohla umožnit propojit konkrétní schopnosti s konkrétními strukturami v mozku. Autoři zároveň upozorňují, že dostupná data jsou zatím neúplná a řada oblastí čmeláčího mozku zůstává na úrovni synapsí nezmapována.

Sdělení komentáře je přitom poměrně přímočaré: schopnost učit se od ostatních, řešit nové úlohy bez předchozí zkušenosti i přenášet mezi jedinci náladu podobnou optimismu nemusí vyžadovat velký mozek. Zda se podaří všechny tyto schopnosti vysvětlit na úrovni jednotlivých neuronů a jejich spojení, ukáže teprve dokončení konektomu, který podle autorů může být k dispozici v horizontu zhruba jedné dekády.

Komentář vychází z existujících studií a předkládá jejich souhrnné zhodnocení. Neuvádí tedy nové experimentální výsledky, ale uspořádává dosavadní poznatky o čmelácích do širšího rámce toho, co lze považovat za inteligenci zvířat. Zvláštní váhu přitom dává příkladům, které se nedají snadno vysvětlit pouhým instinktem nebo náhodným zkoušením, například navádění míčku k nevidnému cíli či sociálnímu přenosu řešení úloh.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 20. 11. 2026

Kategorie: Neurovědy | Novinky