V kosti 115 milionů let starého dinosaura našli stopy po krvi

Vědci tvrdí, že v kosti dinosaura starého zhruba 115 milionů let objevili stopy po krvi. Studie, kterou v pondělí 2. listopadu zveřejnil časopis PNAS, popisuje mikroskopické struktury podobné červeným krvinkám a chemické signatury hemu, tedy složky hemoglobinu, která v krvi přenáší kyslík. Podle autorů jde o nejstarší chemický důkaz krevního materiálu u dinosaura. Informaci přinesl web Live Science.

Výzkumníci zkoumali fosilie kostí končetin dinosaura druhu Aratasaurus museunacionali, které pocházejí z Brazílie. Šlo o malého dvounohého masožravého teropoda dlouhého přibližně tři metry, který žil v období rané křídy. Právě v takto starých a zdánlivě zcela zkamenělých kostech se podle týmu dochovaly zbytky, které by mohly souviset s původní krví zvířete.

Struktury připomínající červené krvinky badatelé nalezli ve vaskulárních kanálcích kostí, tedy v drobných cévních průchodech, kterými za života zvířete proudila krev. Jejich přítomnost však sama o sobě nestačila. Vědci proto použili kombinaci více metod: mikroskopickou a mineralogickou analýzu, molekulární geochemii a analýzu přímo na místě, tedy in situ. Díky ní odhalili chemické signatury hemu. Podle autorů jde o první studii, která k identifikaci signatur na bázi hemu v dinosauřích kostech použila právě chemické postupy.

Výzkum vedla a spoluautorkou je Kliti Grice, profesorka na School of Earth and Planetary Sciences na australské Curtin University. Tým tvrdí, že spojení mikroskopických nálezů s chemickým důkazem posiluje závěr, že se v kostech dochovaly pozůstatky původního krevního materiálu.

Nález je zajímavý také proto, že krev v dinosauřích fosiliích už dříve detekovaly i jiné výzkumy. Nová studie se od nich liší hlavně tím, že využívá chemické postupy k rozpoznání signatur hemu a že se týká výrazně staršího materiálu, než o jakém dosud takové práce referovaly.

Závěry ale nejsou přijímány jednomyslně. Část odborníků namítá, že tvar nalezených struktur neodpovídá červeným krvinkám plazů. Podle nich tedy není jisté, že mikroskopické útvary skutečně představují zbytky krvinek dinosaura. Spor se tak týká především interpretace struktur, zatímco chemické signatury hemu zůstávají hlavním argumentem autorů studie.

Zda se podaří prokázat, že jde skutečně o pozůstatky dávné krve, bude záležet na dalším ověřování. Dosavadní nález z Brazílie však ukazuje, že i po desítkách milionů let mohou kosti dinosaurů skrývat stopy biologického materiálu, které lze dnes zkoumat moderními laboratorními metodami.