Novinky | Filosofie 16. 11. 2026

Stanford Encyclopedia zveřejnila revidované heslo o sebepoznání

Stanford Encyclopedia Zveřejnila Revidované Heslo O Sebepoznání

Stanford Encyclopedia of Philosophy zveřejnila podstatně revidovanou verzi hesla „Self-Knowledge“, které poprvé vyšlo 7. února 2003. Nynější revize nese datum 14. listopadu 2026. Heslo se věnuje otázce, jak a do jaké míry člověk zná vlastní duševní stavy, tedy to, co cítí, myslí, věří nebo chce.

Autoři vycházejí z toho, že většina filosofů od dob Descarta považuje sebepoznání za něco, co se výrazně liší od poznání vnějšího světa. Týká se to i poznání duševních stavů druhých lidí. Článek vymezuje dvě hlavní vlastnosti, které sebepoznání tradičně odlišují: epistemickou jistotu a speciální metodu, k níž má přístup výlučně první osoba, tedy sám dotyčný.

Nejslavnějším příkladem úvah o epistemické jistotě je Descartův argument kogito. Z něj se odvozují dvě silné teze. První hovoří o infalibilitě, tedy neomylnosti ve vztahu k vlastním duševním stavům, druhá o omniscienci, tedy vševědoucnosti o nich. Podle hesla je dnes jen málo filosofů obhajuje v neomezené podobě. Článek to ilustruje na příkladu Kate, která uvěří svému terapeutovi, že nedůvěřuje své matce, ačkoli jí ve skutečnosti důvěřuje. Kate se tak může mýlit o vlastním duševním stavu a zároveň o něm nemusí vědět všechno. Heslo připomíná také Descartův text z roku 1644 (Principia, I.66), v němž autor upozorňuje, jak obtížné je jasně vnímat vlastní pocity a emoce. Podle Wrighta (1989, s. 634) je navíc možnost omylu nezbytná pro užívání pojmů, a tím i pro podstatné sebepoznání.

Co se týče speciální metody, heslo se věnuje několika způsobům, jak ji chápat. Introspekce se popisuje jako „vnitřní pozorování“, což odpovídá doslovnému významu termínu („looking within“). Proti ní stojí transparentní metoda, podle níž se sebepoznání dosahuje „prohlédnutím“ mentálního stavu přímo ke stavu světa, který tento stav reprezentuje. Článek cituje Evanse (1982, s. 225): při posuzování vlastní víry člověk neobrací pozornost dovnitř, ale ven, na svět.

Zvláštní pozornost heslo věnuje agentialistickým přístupům. Podle nich nejsou přesvědčení a záměry pouhými stavy, které člověk pasivně pozoruje, nýbrž věcmi, které činí. Jejich poznání se proto principiálně liší od pozorování. Korsgaard (2009, s. 39) to vyjadřuje slovy, že naše racionální přesvědčení a záměry „nejsou pouhé mentální postoje, ale aktivní stavy normativního závazku“. Jiný pohled nabízí přístup inspirovaný Wittgensteinem, který rozvíjel Wright (1989). Výsadu sebeposuzování v něm nevysvětluje epistemická pozice subjektu, ale sociálně-jazykové praktiky.

Samostatný oddíl hesla se zabývá pochybnostmi o tom, zda je sebepoznání skutečně tak odlišné, jak se tradičně předpokládá. Část těchto pochybností vychází z empirických výsledků. Heslo tak nepředkládá sebepoznání jako uzavřené téma, ale jako oblast, v níž se tradiční předpoklady podrobují kritickému zkoumání.

Přehledově heslo rozlišuje osm hlavních přístupů k vysvětlení sebepoznání: akvaintanční, přístup vnitřního smyslu, sebeinterpretační, empiristický transparentní, důvodový, racionalistický, agentialistický a expresivistický. Každý z nich nabízí jiné vysvětlení toho, proč a jak se poznání vlastní mysli liší od poznání čehokoli jiného.

K heslu patří také dodatek nazvaný „Knowledge of the Self“. Ten se zabývá poznáním trvajícího já, nikoli poznáním jednotlivých duševních stavů. Jde tedy o související, ale odlišnou otázku: co člověk ví o sobě jako o bytosti, která přetrvává v čase.

Encyklopedie, v níž heslo vychází, funguje dlouhodobě jako volně dostupný odborný zdroj. Na svých stránkách uvádí informace o své podpoře a financování, včetně výzvy k přispění formou daru („Support the SEP“, „Make a Donation“). Aktualizovaná verze hesla o sebepoznání tak pokračuje v tradici průběžné revize textů, které odrážejí vývoj filosofické debaty.

Pro čtenáře, kteří se zajímají o filosofii mysli a epistemologii, nabízí heslo ucelený přehled hlavních pozic i jejich vzájemných sporů. Ukazuje přitom, že ani tak zdánlivě samozřejmá věc, jako je znalost vlastních myšlenek a pocitů, není ve filosofii vyřešena jednoznačně. Rozdíly mezi jednotlivými přístupy se týkají nejen toho, jak sebepoznání vzniká, ale i toho, zda a v jakém smyslu je vůbec výjimečné.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 16. 11. 2026

Kategorie: Novinky | Filosofie