Paleontologie | Novinky 19. 11. 2026

Nový druh drobného členovce z konce křídy měří jen 1,6 milimetru

Nový Druh Drobného Členovce Z Konce Křídy Měří Jen 1,6 Milimetru

Paleontologové popsali nový druh vyhynulého členovce, který žil na samém sklonku křídy a dosahoval velikosti sotva větší než špendlíková hlavička. Nese jméno Alsasuacaris dirkeysermansi a patří do čeledi Alsasuacarididae ve skupině Cyclida. Zvíře obývalo moře v pozdní křídě, před 70 až 66 miliony lety, tedy krátce před vymřením dinosaurů.

Cyklidy patří k nejvzácnějším nálezům ve fosilním záznamu. Jde o vyhynulou skupinu drobných členovců s kruhovitými krunýři, která se objevila v rané karbonu a přetrvala až do pozdní křídy. Podle autorů studie nejsou cyklidy blízce příbuzné pravým krabům (Brachyura), s nimiž je jejich zploštělá, zaoblená schránka může na první pohled spojovat.

Nalezená fosilie měří pouhých 1,6 milimetru v průměru a má kulatou, ostnitou schránku. Pochází ze souvrství Meerssen Member, které je součástí formace Maastricht na jihovýchodě Nizozemska. Exemplář našel ručně ve vzorcích po proséváni sedimentu belgický sběratel Diederik Eysermans, jenž v oblasti sbírá fosilie už čtyři desetiletí. Nález daroval muzeu Nationaal Oertijdmuseum a po něm je nový druh pojmenován. Jde zároveň o jediný dosud známý exemplář.

Zachovaný kus nemá končetiny, a proto nelze způsob života zvířete spolehlivě potvrdit. Vědci na základě stavby těla usuzují, že mohlo jít o parazita žijícího na rybách, želvách a mosasaurech, tedy mořských plazech, kteří v tehdejších mořích patřili k vrcholovým predátorům. Velké horní „oběžné“ struktury, takzvané orbity, mohly podle autorů fungovat jako přísavky, jejich funkce však není zcela objasněna.

Nový druh je třetím známým zástupcem čeledi Alsasuacarididae a prvním, který se dochoval ve třech rozměrech včetně spodní strany těla. Právě spodní strana přináší informace, které u dosud známých plochých či poškozených nálezů chyběly. Jediný další druh stejného rodu, Alsasuacaris nostradamus, pochází ze severního Španělska a je z doby alb, tedy starší než 100 milionů let. Mezi oběma druhy tak leží časový odstup přesahující třicet milionů let.

Z téhož souvrství v Nizozemsku byl už dříve popsán jiný cyklid, Maastrichtiocaris rostrata, a to v roce 2003. Maastrichtské sedimenty se tak ukazují jako významné naleziště těchto jinak mimořádně vzácných členovců. Fakt, že druhý zástupce skupiny z téže oblasti vyšel najevo až po více než dvaceti letech, ukazuje, jak obtížné je tak drobné a křehké zkameněliny objevit. Bez pečlivého proséváni vzorků by je sběratelé a vědci snadno přehlédli.

Autorem studie je René H. B. Fraaije z Nationaal Oertijdmuseum spolu se spolupracovníky. Práce vyšla v listopadu v odborném časopise Geodiversitas, v ročníku 48 jako článek 23 na stranách 547 až 554. Popis nového druhu rozšiřuje poznatky o rozmanitosti cyklidů v samém závěru křídy a doplňuje obraz jejich výskytu od Evropy raného období křídy až po její konec. Zároveň připomíná, že i zcela drobné a dlouho opomíjené fosilie mohou přispět k poznání mořských ekosystémů, v nichž se podle autorů pohybovali nejen volně žijící živočichové, ale i jejich parazité.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 19. 11. 2026

Kategorie: Paleontologie | Novinky