Rubinova observatoř objevila kandidáta na šestou trpasličí planetu

Astronomové oznámili objev nového kandidáta na trpasličí planetu, který leží za drahou Neptunu. Objekt s označením 2026 ED138 objevila Vera C. Rubin Observatory v Chile a zprávu o něm zveřejnila 29. října. Pokud se jeho povaha potvrdí, zvýší se počet oficiálně uznaných trpasličích planet na šest.

Těleso obíhá Slunce ve vzdálenosti zhruba 46násobku střední vzdálenosti Země od Slunce. Jeho dráha je skloněná přibližně o 25 stupňů vůči rovině, ve které se pohybuje většina těles Sluneční soustavy. Podle dostupných odhadů může být objekt poměrně velký: jeho horní odhadovaný průměr přesahuje polovinu průměru Pluta, tedy největší známé trpasličí planety. Jde ovšem o horní mez odhadu, přesnější rozměry bude nutné teprve určit.

Že se objekt dosud skrýval, má jednoduchý důvod. Nachází se na pozadí husté záře vnitřní části Mléčné dráhy, kde se na obloze překrývají miliony hvězd. Hledat v takovém prostředí pomalu se pohybující slabé těleso je mimořádně obtížné, protože běžné metody se v množství hvězdných bodů snadno ztratí.

Rubinova observatoř zahájila svou desetiletou přehlídku oblohy v červenci 2026. Během ní zhruba každé tři noci zmapuje celou jižní oblohu, takže vzniká dlouhá řada opakovaných snímků téhož území. Právě opakovaná pozorování umožňují odhalit tělesa, která se mezi snímky nepatrně posunou. Objev 2026 ED138 přišel jen několik měsíců po zahájení přehlídky.

Klíčovou roli sehrál software. Matthew Holman ze Smithsonian Astrophysical Observatory a Kevin Napier vyvinuli algoritmy, které dokážou porovnávat miliardy jednotlivých pozorování a hledat mezi nimi souvislosti. Takový výpočetní přístup je nezbytný, protože množství dat z Rubinovy observatoře výrazně přesahuje to, co by bylo možné prohlížet ručně. Program v nich vyhledává body, jejichž pohyb odpovídá oběžné dráze vzdáleného tělesa.

Dráhu objektu se podařilo zmapovat nejen z dat Rubinovy observatoře, ale také z archivních snímků pořízených kamerou Dark Energy Camera na čtyřmetrovém dalekohledu Victora M. Blanca na observatoři Cerro Tololo, rovněž v Chile. Tyto snímky pocházejí z posledních deseti let. Díky nim mohli astronomové sledovat polohu tělesa v mnohem delším časovém úseku, než dovoluje samotná nová přehlídka, a dráhu tak určit spolehlivěji.

Holman popsal své první reakce na nález slovy: „Mou první reakcí bylo nadšené nevěření.“ Podle všeho tak vyjádřil překvapení nad tím, že se v oblasti, kterou astronomové dlouho procházeli bez úspěchu, nakonec podařilo něco takto významného najít.

Označení kandidát na trpasličí planetu znamená, že objekt zatím nemá oficiální status. Aby jej získal, bude nutné potvrdit jeho velikost, tvar a další vlastnosti, které rozhodují o zařazení mezi trpasličí planety. Mezinárodní astronomická unie definuje trpasličí planetu jako těleso, které obíhá Slunce, má dostatečnou hmotnost na to, aby se vlastní gravitací zformovalo do přibližně kulového tvaru, ale nevyčistilo své okolí od jiných těles. Zda 2026 ED138 těmto kritériím vyhovuje, ukážou další pozorování.

Dosud uznávaných pět trpasličích planet zahrnuje Pluto, které bylo do této kategorie přeřazeno v roce 2006. Nový objekt by byl šestým členem tohoto seznamu a také připomínkou toho, kolik těles se ve vnějších oblastech Sluneční soustavy může ještě skrývat. Oblasti za Neptunem jsou stále probádané jen částečně, zejména směry, v nichž překáží hustý hvězdný šum.

Objev zároveň ukazuje, jakým způsobem se bude astronomie v příštích letech vyvíjet. Rubinova observatoř nebude hledat jen jednotlivá výjimečná tělesa, ale systematicky shromažďuje obrovské množství dat, jejichž zpracování si žádá nové softwarové nástroje. Desetiletá přehlídka teprve začala, a dá se proto očekávat, že přinese další nálezy ve vzdálených částech Sluneční soustavy. Pro 2026 ED138 je nejbližším krokem upřesnění jeho parametrů a přezkoumání, zda skutečně splňuje podmínky pro uznání za trpasličí planetu.