Vědecká integrita pod tlakem: rekordní retrakce, politické zásahy i rizika umělé inteligence

Vědecká integrita zůstává i letos jedním z nejsledovanějších témat akademického světa, a to hned z několika úhlů. Připomíná se případ nositele Nobelovy ceny, jehož práce vzbuzovala trvalé pochybnosti už od roku 2015. Tento laureát dnes drží nelichotivý primát – s patnácti staženými (retrahovanými) publikacemi je na prvním místě žebříčku Nobelových laureátů podle počtu retractionů. Jeho případ se často připomíná jako varovný příklad toho, že ani nejvyšší vědecké ocenění negarantuje bezchybnost celoživotního díla a že podezření na pochybení mohou přetrvávat roky, aniž by byla zcela vyřešena.

Pozornost vzbudila také informace, že úředník amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ) se v roce 2025 obracel na dvanáct vědeckých časopisů s dotazy ohledně jejich údajně „partisánských“ postojů. Krok, který naznačuje politický tlak na akademická periodika, vyvolal znepokojení mezi vydavateli i vědci, kteří upozorňují na riziko oslabení nezávislosti recenzního řízení a redakční politiky časopisů.

Dalším tématem, které rezonuje mezi odborníky na výzkumnou etiku, je takzvaná syntetická validita – problém spojený s vědeckými texty a daty generovanými umělou inteligencí. Jde o situace, kdy AI generovaný obsah působí vědecky věrohodně a formálně správně, aniž by měl skutečný empirický základ. Odborníci varují, že tento jev může vést k šíření zdánlivě legitimních, ale fakticky nepodložených poznatků napříč obory. Souvisí s tím i další zjištění: podle nedávné studie si tři čtvrtiny výzkumníků nejsou jisti, jak správně uvádět použití umělé inteligence při psaní a přípravě publikací. Nejasnosti panují především v tom, jaká míra transparentnosti je od autorů očekávána a jak konkrétně mají být AI nástroje v textech deklarovány – ať už jde o samotné psaní, analýzu dat nebo generování obrázků.

Etické problémy se netýkají jen zahraničních institucí. Slovenská univerzita oznámila, že prošetří etické pochybení dvou vyučujících, kteří v souvislosti s kauzou rezignovali na své pozice. Podrobnosti o povaze pochybení zatím nebyly zveřejněny, univerzita ale potvrdila, že případ bude předmětem interního šetření.

Téma vědecké integrity bude na programu i chystané konference „Spilling the ReproducibiliTea“, které se 25. září zúčastní Ivan Oransky, spoluzakladatel platformy Retraction Watch a dlouholetý komentátor problematiky vědecké reprodukovatelnosti a etiky publikování. Jeho účast potvrzuje, že otázky spojené s retrakcemi, transparentností výzkumu a dopadem umělé inteligence na vědeckou práci patří mezi klíčová témata současné diskuse o důvěryhodnosti vědy.

Souhrnně tak aktuální vývoj ukazuje, že vědecká komunita čelí souběhu několika výzev najednou – od dlouhodobě neřešených případů pochybení u významných vědců, přes politické tlaky na akademická periodika, až po nové otázky vyvolané rozšířením umělé inteligence do výzkumného procesu. Zatímco dřívější diskuse o vědecké integritě se soustředily především na plagiátorství, manipulaci s daty nebo konflikt zájmů, dnešní debata se stále více přesouvá k tomu, jak transparentně a odpovědně pracovat s novými technologiemi a jak zajistit, aby nástroje jako AI nesloužily k vytváření zdánlivě věrohodného, ale fakticky prázdného obsahu. Případy jako ten slovenský přitom ukazují, že etická pochybení zůstávají problémem i na institucionální úrovni mimo velké výzkumné velmoci, a že univerzity jsou nuceny na podezření reagovat vlastním šetřením a personálními důsledky.