Vesmír | Novinky 22. 11. 2026

Sonda BepiColombo po osmi letech cesty dorazila k Merkuru

Sonda Bepicolombo Po Osmi Letech Cesty Dorazila K Merkuru

Evropsko-japonská sonda BepiColombo po osmileté cestě vstoupila na oběžnou dráhu kolem Merkuru, nejmenší a nejvnitřnější planety Sluneční soustavy. Mise, na které se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a japonská agentura JAXA, má na planetě provádět vědecká pozorování nejméně jeden rok. Informovala o tom autorka Kimberly M. S. Cartier na webu Eos, který vydává Americká geofyzikální unie (AGU).

BepiColombo tvoří dvě samostatné sondy. Mercury Planetary Orbiter (MPO) vyvinula ESA, zatímco Mercury Magnetospheric Orbiter, označovaný jako Mio, pochází od JAXA. Obě sondy k Merkuru dopravil Mercury Transfer Module (MTM), který je chrání sluneční štít. Od sond se oddělil 3. září.

Do samostatných oběžných drah se sondy teprve dostanou. Oddělení obou sond a jejich vstup na samostatné polární oběžné dráhy je naplánováno na 9. až 10. prosince. Vědecké operace mají začít v dubnu 2027. Nominální mise potrvá rok, prodloužená mise je plánována do roku 2029.

Mise odstartovala v roce 2018 a během cesty absolvovala několik průletů kolem Země, Venuše a Merkuru, celkem devět planetárních průletů. Původně měla k cíli dorazit v prosinci 2025. V roce 2024 však porucha trysek omezila jejich výkon, což vedlo k úpravě trajektorie. Přílet se kvůli tomu odložil na listopad 2026.

Merkur dosud navštívily jen dvě sondy. Jako první k němu v roce 1973 doletěl americký Mariner 10, který planetu minul při průletech. Sonda MESSENGER agentury NASA pak obíhala kolem Merkuru v letech 2011 až 2015. BepiColombo na tyto mise navazuje a má zkoumat planetu podrobněji.

Každá ze sond má vlastní úkoly. MPO bude mapovat povrch planety, zkoumat její složení, teplotu a topografii, měřit gravitační pole a určovat velikost jádra. Mio se zaměří na magnetosféru, magnetické pole a plazmatické prostředí Merkuru. Dvojice přístrojů tak má poskytnout doplňující se pohled na planetu i na její interakci se Sluncem.

Dostat se k Merkuru je podle Azul Pinochet-Barros z ESA náročnější než dosáhnout Pluta. Důvodem je, že sonda musí ztratit dostatek energie, aby ji gravitace Slunce nepřitáhla příliš rychle a ona se mohla zachytit na oběžné dráze. Právě proto cesta zahrnovala tolik planetárních průletů, které sondu postupně zpomalovaly.

Santa Martinez, manažerka mise BepiColombo v ESA, zdůraznila výjimečnost projektu. Podle ní jde o první případ, kdy jsou k planetě přivedeny dvě sondy a umístěny na oběžnou dráhu. Během tiskové akce 31. srpna Martinez uvedla, že mise otevře novou kapitolu v porozumění Sluneční soustavě.

Merkur je pro vědce zajímavý z několika důvodů. Planeta obíhá velmi blízko Slunce, je vystavena extrémním teplotám a má překvapivě velké jádro i vlastní magnetické pole. Podrobná měření z oběžné dráhy by měla pomoci vysvětlit, jak se planeta vytvořila a vyvíjela, a poskytnout vodítka také k tomu, jak vznikaly a proměňovaly se kamenné planety obecně. Měření magnetosféry navíc přispěje k pochopení toho, jak sluneční vítr působí na planety s vlastním magnetickým polem.

V nejbližších týdnech tak bude pozornost týmů ESA a JAXA upřena především na prosincové oddělení sond a jejich přesun na určené polární dráhy. Teprve poté, v dubnu 2027, začne plnohodnotná vědecká fáze, na kterou vědci čekali od startu mise před osmi lety.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 22. 11. 2026

Kategorie: Vesmír | Novinky