Vědci v Lipsku objevili látku AP503, která by mohla nabídnout novou léčbu osteoporózy

Vědci z Univerzity v Lipsku popsali novou sloučeninu s označením AP503, která by v budoucnu mohla nabídnout alternativní způsob léčby osteoporózy. Výsledky výzkumu, který trval více než deset let a soustředil se na receptor GPR133, publikoval tým v odborném časopise Signal Transduction and Targeted Therapy v roce 2025.

Osteoporóza patří mezi nejrozšířenější onemocnění kostí a v Německu jí trpí přibližně šest milionů lidí, převážně ženy po menopauze. Nemoc se projevuje postupným úbytkem kostní hmoty, což zvyšuje riziko zlomenin i u běžné zátěže. Dosavadní léčba se opírá především o léky zpomalující odbourávání kostí nebo hormonální terapii, jejich účinnost i vedlejší účinky se však u jednotlivých pacientek liší.

Lipský tým vedený profesorkou Ines Liebscher se dlouhodobě věnuje výzkumu receptoru GPR133, který hraje klíčovou roli v regulaci kostní hmoty. Podle vědců je jeho aktivita zásadní pro rovnováhu mezi buňkami, které kost budují, a buňkami, které ji odbourávají. Aktivace GPR133 totiž zvyšuje činnost osteoblastů, tedy buněk tvořících kostní tkáň, a zároveň tlumí aktivitu osteoklastů, které kost odbourávají. Tato kombinace vede k celkovému zpevnění kosti a omezení úbytku kostní hmoty.

Na významu receptoru GPR133 upozorňují i pozorování u geneticky pozměněných myší. „Pokud je tento receptor poškozen genetickými změnami, myši vykazují známky ztráty kostní denzity v raném věku – podobně jako osteoporóza u lidí,“ uvedla profesorka Liebscher. Právě tato podobnost s lidským onemocněním posílila zájem týmu o vývoj látky, která by dokázala receptor cíleně aktivovat zvenčí.

Novou sloučeninou, kterou vědci vyvinuli, je právě AP503. V experimentech na myších podle týmu prokázala schopnost zesílit kostní tkáň a zpomalit úbytek kostní hmoty. Na výzkumu se podílela také doktorka Juliane Lehmann, jejíž práce přispěla k objasnění mechanismu, kterým látka na receptor GPR133 působí.

Vědci zdůrazňují, že jde zatím o výsledky ze zvířecích modelů, které nelze automaticky přenášet na člověka. Přesto považují objev za slibný krok směrem k novým možnostem léčby osteoporózy, zejména u žen po menopauze, kde je riziko úbytku kostní hmoty nejvyšší kvůli hormonálním změnám spojeným s poklesem estrogenu.

Podle týmu z Lipska by cílená aktivace receptoru GPR133 mohla v budoucnu doplnit stávající terapeutické postupy, případně nabídnout alternativu pro pacientky, u nichž současná léčba nedosahuje dostatečného účinku nebo přináší nežádoucí vedlejší účinky. Než se však podobná látka dostane k reálnému klinickému využití, čeká výzkum ještě dlouhá cesta zahrnující další testování bezpečnosti a účinnosti, včetně klinických studií na lidech.

Objev nicméně zapadá do dlouhodobého trendu ve výzkumu osteoporózy, kdy se vědci snaží najít cesty, jak přímo ovlivnit buněčné mechanismy stojící za tvorbou a odbouráváním kostní tkáně, namísto pouhého zpomalování jejího úbytku. Právě proto vzbudil objev receptoru GPR133 jako možného terapeutického cíle mezi odborníky pozornost.

Lipský tým plánuje ve výzkumu pokračovat a dále zkoumat, jak přesně sloučenina AP503 funguje na molekulární úrovni a zda by mohla být bezpečná i pro použití u lidí. Vzhledem k rozsahu problému, který osteoporóza v Německu i jinde ve světě představuje, by případný úspěch mohl mít význam pro miliony pacientů, zejména starší ženy, u nichž je riziko zlomenin spojených s řídnutím kostí nejvyšší.