Odstranění krčních mízních uzlin zvyšuje podle studie riziko kognitivního úpadku

Chirurgické odstranění krčních lymfatických uzlin může mít dosud přehlížený dopad na mozek – podle nové multicentrické studie zvyšuje riziko kognitivního úpadku tím, že narušuje odtok mozkomíšního moku. Výsledky zveřejnil 29. září 2026 časopis Neuron, studii vedl tým z Weill Cornell Medicine.

Vědci analyzovali data 1 035 pacientů, kteří podstoupili krční lymfadenektomii bez následné radioterapie či chemoterapie – tedy zákrok izolovaný od dalších léčebných postupů, které by mohly výsledky zkreslit. Ukázalo se, že u pacientů mladších 65 let se do dvou let po operaci rozvinulo kognitivní postižení u 18 procent z nich. U starších pacientů byl podíl ještě vyšší – 25 procent vykázalo známky kognitivního úpadku. Na MRI snímcích výzkumníci navíc pozorovali zvětšení temporálních rohů bočních mozkových komor, což odpovídá změnám spojovaným s neurodegenerativními procesy.

Krční lymfatické uzliny hrají roli v odvodu mozkomíšního moku z centrálního nervového systému – tento mechanismus byl v posledních letech intenzivně zkoumán v souvislosti s takzvaným glymfatickým systémem mozku. Pokud jsou uzliny chirurgicky odstraněny, odtokové cesty se naruší a mok se může hromadit způsobem, který mozková tkáň není zvyklá zpracovávat. Podle autorů studie tato akutní blokáda lymfatického odtoku vyvolává oxidační stres a neurozánět, tedy procesy, které jsou dlouhodobě spojovány s poškozením neuronů a rozvojem kognitivních poruch.

„Pokud tento systém chybí, negativní důsledky se mohou nakonec hromadit,“ uvedla Dr. Laura Santambrogio z Weill Cornell Medicine, jedna z autorek studie. Podle ní jde o systém, jehož význam pro dlouhodobé zdraví mozku byl dosud podceňován, zejména v kontextu běžných chirurgických zákroků v oblasti krku, které se provádějí mimo jiné při léčbě nádorových onemocnění hlavy a krku.

Krční lymfadenektomie je přitom standardní součástí onkologické léčby u řady pacientů s nádory v oblasti hlavy a krku, kde se provádí za účelem odstranění postižených nebo rizikových uzlin a zabránění šíření nádoru. Nové poznatky tak nenaznačují, že by se od tohoto zákroku mělo upustit, ale upozorňují na potenciální vedlejší účinek, který dosud nebyl součástí standardního sledování pacientů po operaci.

Studie byla financována Národním centrem pro doplňkovou a integrativní zdravotní péči (NCCIH) v rámci grantu s označením 1R01AT011419-01. Výzkumníci nyní plánují navázat prospektivní longitudinální studií, která by sledovala kognitivní funkce a biologické markery pacientů před operací i po ní. Cílem je lépe porozumět časovému průběhu a mechanismu pozorovaného úpadku a případně identifikovat pacienty s vyšším rizikem ještě před zákrokem.

Pokud se zjištění potvrdí v dalších studiích, mohla by vést ke změnám v klinické praxi – například k zavedení pravidelného kognitivního screeningu u pacientů po krční lymfadenektomii, zejména u starších osob, u nichž bylo riziko nejvyšší. Odborníci zdůrazňují, že je potřeba odlišit vliv samotného chirurgického zákroku od případných účinků základního onkologického onemocnění, což by měla objasnit právě plánovaná longitudinální studie sledující pacienty v delším časovém horizontu.