Studie: imunitní reakce matky v těhotenství mění epigenom mozku plodu a zvyšuje riziko autismu

Vědci z Salk Institute v USA zveřejnili 2. září 2026 v časopise Molecular Psychiatry studii, která popisuje, jak aktivace imunitního systému matky během těhotenství ovlivňuje vývoj mozku plodu na epigenetické úrovni. Podle autorů výzkumu, mezi něž patří Chi-Yu Lai, Jessica Arzavala a Joseph Ecker, mateřská imunitní aktivace narušuje epigenom fetálních mozkových buněk a tím zasahuje do vývoje hlubokých neuronů. Tento proces podle vědců zvyšuje riziko vzniku neurovývojových poruch, mezi něž patří i autismus.

Výzkumný tým pracoval s myším modelem, u kterého imunitní odpověď matky vyvolal pomocí látky Poly(I:C), jež napodobuje virovou infekci a spouští v organismu podobnou imunitní reakci jako skutečné virové onemocnění. Vědci následně zkoumali epigenomy buněk ve frontálním kortexu myší narozených matkám s takto vyvolanou imunitní aktivací.

Analýza ukázala, že přibližně 25 procent genů spojených s autismem bylo u potomků vystavených mateřské imunitní aktivaci dysregulováno. Výzkumníci zároveň zjistili, že změny v aktivitě genů a v procesu metylace DNA nebyly dočasné, ale přetrvávaly až do dospělosti daných jedinců. To podle vědců naznačuje, že vlivy z raného prenatálního vývoje mohou mít dlouhodobý dopad na fungování mozku.

Dr. Joseph Ecker ke zjištěním uvedl: Infection changes the odds of whether neurodevelopment is affected—not everyone who gets sick during pregnancy is going to definitively have a child with a neurodevelopmental disorder. Tato citace zdůrazňuje, že infekce v těhotenství podle vědců mění pravděpodobnost, nikoli jistotu, že dítě bude mít neurovývojovou poruchu. Ne každá žena, která během těhotenství prodělá onemocnění, tedy podle autorů studie automaticky porodí dítě s takovou poruchou.

Na výzkumu se podílela také Dr. Margarita Behrens, jejíž práce spolu s dalšími kolegy pomohla objasnit mechanismus, jakým mateřská imunitní aktivace zasahuje do epigenetických procesů ve vyvíjejícím se mozku. Výsledky studie přispívají k lepšímu porozumění tomu, jak zevní faktory během těhotenství, konkrétně imunitní reakce matky na infekci, mohou ovlivnit biologické procesy v mozku potomka ještě před narozením.

Neurovývojové poruchy podle uvedených údajů postihují přibližně 10 procent populace USA, což z nich činí významný zdravotní a společenský problém. Autismus patří mezi nejznámější a nejvíce zkoumané poruchy z této skupiny, jeho přesné příčiny však dosud nejsou plně objasněny. Vědci se dlouhodobě snaží pochopit, jaký podíl na vzniku těchto poruch mají genetické predispozice a jaký podíl naopak faktory prostředí, mezi něž patří i infekce prodělané matkou během těhotenství.

Salk Institute je americká výzkumná instituce zaměřená na biologický výzkum, jejíž vědci se dlouhodobě věnují i studiu epigenetiky a jejího vlivu na vývoj nervového systému. Nová studie rozšiřuje dosavadní poznatky o tom, jak imunitní systém matky komunikuje s vyvíjejícím se mozkem plodu prostřednictvím molekulárních mechanismů, které mění expresi genů bez zásahu do samotné genetické sekvence DNA.

Zjištění týmu z Salk Institute mohou v budoucnu přispět k vývoji metod, které by pomohly identifikovat rizikové faktory u těhotných žen a případně zmírnit dopad infekcí prodělaných v těhotenství na vývoj mozku dítěte. Autoři studie zároveň upozorňují, že jde o výsledky získané na myším modelu, a jejich přenositelnost na člověka bude vyžadovat další výzkum. Přesto podle nich výsledky poskytují cenný vhled do biologických mechanismů, které stojí v pozadí souvislosti mezi infekcemi v těhotenství a zvýšeným rizikem neurovývojových poruch u potomků.