Rozsáhlá studie na 5 117 lidech mapuje dopady neobvyklých zážitků na psychiku

Nová studie publikovaná 5. srpna 2026 v odborném časopise PLOS One přináší rozsáhlá data o tom, jak lidé prožívají a interpretují takzvané neobvyklé zkušenosti (NOEs) a jaký vliv mají na jejich další život. Výzkumný týmvedený Ronaldem Fischerem z Instituto D'Or de Pesquisa e Ensino v brazilském São Paulu analyzoval odpovědi od 5 117 dospělých participantů, čímž vytvořil jeden z nejrozsáhlejších datasetů na toto téma.

Neobvyklými zkušenostmi se v tomto kontextu myslí zážitky, které se vymykají běžnému každodennímu vnímání – mohou zahrnovat mystické, duchovní nebo jinak nezvyklé stavy vědomí. Výzkumníky přitom nezajímalo jen to, co lidé zažili, ale především to, jak si tyto zážitky následně vykládali a jaký dopad měla tato interpretace na jejich psychickou pohodu v dlouhodobém horizontu.

Výsledky ukazují, že 51 procent účastníků hlásí pozitivní dlouhodobé účinky plynoucí z těchto zkušeností. Zároveň však čtvrtina respondentů (25 procent) uvedla, že v okamžiku samotného zážitku pociťovala nepohodlí nebo utrpení, a pětina účastníků (20 procent) hodnotila celkový dopad zkušenosti jako negativní. Tato čísla naznačují, že bezprostřední prožívání a následné dlouhodobé hodnocení se mohou u řady lidí lišit.

Studie se podrobněji zaměřila také na okolnosti, za kterých k neobvyklým zkušenostem dochází. Ukázalo se, že 57 procent účastníků bylo v průběhu zážitku plně při vědomí a bdělých, což vyvrací představu, že by šlo výhradně o stavy spojené se sněním nebo změněným vědomím způsobeným spánkem. Téměř dvě pětiny respondentů, konkrétně 39 procent, přitom byly v okamžiku zážitku samy, bez přítomnosti jiných lidí.

Fischer k výsledkům studie uvedl: Většina lidí v našem vzorku, kteří je hlásí, není nemocná, a většina je popisuje jako neutrální nebo pozitivní. Tento výrok podtrhuje jedno z klíčových sdělení výzkumu – totiž že neobvyklé zkušenosti nejsou automaticky spojeny s duševním onemocněním nebo patologií, jak se občas mylně předpokládá.

Hlavním cílem výzkumného týmu bylo zjistit, jakým způsobem jednotlivci tyto zkušenosti interpretují a jaký typ hodnocení či zpracování zážitku koreluje s nejlepšími dlouhodobými výsledky pro psychickou pohodu. Autoři studie se domnívají, že právě způsob, jakým člověk zážitek zařadí do svého životního příběhu a jak mu přizná význam, může být důležitější než samotná povaha zážitku.

Výzkum byl financován několika institucemi, včetně John Templeton Foundation, brazilské agentury Conselho Nacional de Desenvolvimento Científico e Tecnologico a Pioneer Science Initiative D'Or Institute. Zapojení těchto organizací naznačuje širší mezinárodní zájem o systematické studium fenoménů, které byly dlouho na okraji vědeckého bádání.

Autoři studie vidí význam svého výzkumu především v tom, že umožňuje oddělit samotnou neobvyklou zkušenost od jejího následného hodnocení a interpretace. Toto rozlišení může mít praktické dopady – pomáhá odstraňovat stigma spojené s podobnými zážitky a napomáhá jejich normalizaci ve společnosti. Pokud totiž negativní dopad zkušenosti nesouvisí přímo se samotným prožitkem, ale spíše se způsobem jeho zpracování, mohlo by to otevřít cestu k lepší psychologické podpoře lidí, kteří podobné zážitky mají.

Studie tak přispívá k rostoucímu vědeckému zájmu o zkušenosti, které stojí mimo běžný rámec každodenního vědomí, a nabízí datový podklad pro budoucí diskuse o tom, jak s těmito zážitky zacházet v klinické i společenské praxi.