Kanadští vědci vyvinuli první myší model vzácné encefalopatie způsobené mutací genu DHDDS

Vědci z Centre de recherche Azrieli du CHU Sainte-Justine v Montrealu dosáhli významného milníku ve výzkumu vzácné a závažné formy genetické encefalopatie spojené s mutacemi genu DHDDS. Týmu se podařilo vyvinout první myší model, který věrně reprodukuje jednu z forem tohoto onemocnění u lidí, což otevírá cestu k hlubšímu porozumění jeho biologickým příčinám.

Za výzkumem stojí Alexey Pshezhetsky, profesor na Katedře pediatrie, a Dr. Elsa Rossignol, profesorka na Katedře neurověd, oba působící na Université de Montréal (UdeM). Jejich spolupráce spojila poznatky z oblasti buněčné a molekulární biologie s klinickým výzkumem neurovývojových poruch, což umožnilo vytvořit model, který věrně napodobuje projevy onemocnění pozorované u pacientů.

Gen DHDDS kóduje enzym klíčový pro proces zvaný glykosylace, který je nezbytný pro správnou funkci mnoha bílkovin v těle, včetně těch, jež se podílejí na vývoji a fungování nervového systému. Mutace v tomto genu vedou u pacientů k závažné formě encefalopatie, tedy onemocnění mozku, které se projevuje vážným postižením neurologického vývoje. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzácné onemocnění, byl dosavadní výzkum limitován nedostatkem vhodných modelů, na nichž by bylo možné studovat mechanismy jeho vzniku a průběhu.

Nově vyvinutý myší model tuto mezeru zaplňuje. Podle výzkumníků jde o nástroj, který umožňuje detailně zkoumat biologické procesy stojící za touto neurovývojovou poruchou způsobem, jaký dosud nebyl možný. Myši nesoucí odpovídající mutaci genu DHDDS totiž vykazují podobné symptomy a patologické změny, jaké se objevují u lidských pacientů, což z modelu činí spolehlivý základ pro další experimentální práci.

Cílem výzkumného týmu je nyní využít tento model k urychlení vývoje nových terapeutických strategií, které by mohly zmírnit dopady onemocnění nebo dokonce zasáhnout přímo do jeho příčin. Díky myšímu modelu budou vědci moci testovat různé léčebné přístupy, sledovat jejich účinnost a bezpečnost ještě předtím, než by se případně dostaly k testování u lidí.

Vzácná genetická onemocnění, jako je encefalopatie spojená s DHDDS, představují pro vědeckou komunitu i zdravotnický systém specifickou výzvu. Nízký počet pacientů komplikuje nejen diagnostiku, ale i samotný výzkum, protože je obtížné získat dostatek dat a vzorků pro studium mechanismů choroby. Vytvoření zvířecího modelu, který onemocnění věrně napodobuje, je proto považováno za zásadní krok, jenž může výzkum v této oblasti podstatně urychlit.

Centre de recherche Azrieli du CHU Sainte-Justine se dlouhodobě věnuje výzkumu dětských a vývojových onemocnění a spolupráci mezi základním výzkumem a klinickou praxí. Spojení odborností profesora Pshezhetského, který se zaměřuje na buněčné a molekulární mechanismy vzácných chorob, s klinickým a neurovědním zaměřením Dr. Rossignol umožnilo vytvořit model, jenž propojuje poznatky z obou oblastí.

Výzkumníci zdůrazňují, že vývoj spolehlivého modelu onemocnění je často klíčovým, ale zdlouhavým krokem, který teprve otevírá dveře k dalšímu bádání. V případě encefalopatie spojené s DHDDS nyní tým disponuje nástrojem, který umožní testovat hypotézy o tom, jak přesně mutace genu narušuje normální vývoj a fungování mozku, a jaké kroky v tomto procesu by mohly být terapeuticky ovlivnitelné.

Přestože se jedná o výzkum v rané fázi, představuje podle vědců důležitý základ pro budoucí klinické aplikace. Vývoj léčby vzácných genetických onemocnění je dlouhodobý proces, který obvykle vyžaduje roky testování na zvířecích modelech, než se přistoupí k lidským klinickým studiím. Nový myší model tak podle týmu z CHU Sainte-Justine a UdeM představuje krok, který by mohl tento proces v případě DHDDS encefalopatie významně zkrátit a přiblížit tak pacientům naději na účinnou léčbu.