Vědci ze Stanfordu objevili molekulu BRP jako možnou alternativu k Ozempiku bez vedlejších účinků

Vědci ze Stanford Medicine identifikovali přírodní molekulu, která by mohla představovat alternativu k lékům typu Ozempic, aniž by přinášela jejich typické nežádoucí účinky. Výzkumný tým vedla Laetitia Coassolo, PhD, spolu s Katrin Svensson, PhD, asistentkou profesora, a výsledky studie publikoval 5. března vědecký časopis Nature.

Molekula, označovaná zkratkou BRP, podle vědců potlačuje chuť k jídlu a snižuje tělesnou hmotnost podobně jako existující léky na bázi GLP-1, ale bez doprovodných komplikací, jako je nevolnost, zácpa nebo úbytek svalové hmoty. BRP působí přímo na hypothalamus, oblast mozku, která řídí pocit hladu a metabolické procesy v těle.

Účinnost molekuly testoval tým na myších a minipigech. Po injekčním podání BRP se u zvířat snížil příjem potravy o 50 procent. U obézních myší došlo v průměru ke ztrátě 3 gramů hmotnosti, přičemž naprostá většina úbytku pocházela z tělesného tuku, nikoli ze svalové hmoty.

Podstatnou součástí výzkumu bylo sledování možných vedlejších účinků. Vědci porovnávali ošetřená zvířata s kontrolní skupinou a nezaznamenali žádné výrazné rozdíly v pohybové aktivitě, příjmu vody, chování ani v produkci stolice. Právě absence těchto typických nežádoucích projevů, které trápí uživatele současných léků na hubnutí, činí objev BRP podle výzkumníků významným.

Studii finančně podpořily Národní instituty zdraví prostřednictvím několika grantů (R01DK125260, P30DK116074, K99AR081618 a GM113854), dále Stanford Bio-X, American Heart Association a další instituce.

Tým se nyní zaměřuje na identifikaci receptorů, na které se BRP váže, a na zmapování celého řetězce biologických událostí, které vazba molekuly na cílový receptor spouští. Pochopení tohoto mechanismu má být klíčové pro další vývoj a případné budoucí testování na lidech.

Vědci naznačují, že pokud se výzkum bude vyvíjet příznivě, mohly by v blízké budoucnosti následovat klinické zkoušky s lidskými pacienty. Zatím jde ale o preklinickou fázi výzkumu založenou na testech na zvířatech, a případné uvedení podobné léčby na trh by vyžadovalo ještě roky dalšího zkoumání a schvalovacích procesů.

Obezita a s ní spojené metabolické problémy patří dlouhodobě k nejvýznamnějším výzvám veřejného zdraví ve vyspělých zemích. Léky ze skupiny agonistů GLP-1, mezi něž patří i zmíněný Ozempic, si v posledních letech získaly velkou popularitu díky své účinnosti při snižování hmotnosti, jejich užívání však často provázejí nepříjemné vedlejší účinky, které část pacientů nutí léčbu přerušit. Objev přírodní molekuly, která by mohla nabídnout srovnatelný efekt bez těchto komplikací, by tak mohl znamenat významný posun v léčbě obezity.

Výzkumníci ze Stanfordu zdůrazňují, že jejich zjištění zatím vycházejí výhradně z experimentů na zvířecích modelech a že přenositelnost výsledků na člověka bude nutné teprve prokázat v klinických studiích. Přesto považují dosavadní výsledky za slibné, zejména díky kombinaci výrazného snížení příjmu potravy a úbytku tukové tkáně při současné absenci pozorovaných nežádoucích účinků.

Další fáze výzkumu se má soustředit na detailní pochopení molekulárních mechanismů, kterými BRP