Brazilští paleontologové popsali nový druh triasového plaza Silescelida acristata

Brazilští paleontologové identifikovali nový druh prehistorického plaza, který obýval naši planetu přibližně před 240 miliony lety. Vědecký tým pod vedením Maurícia Garcie z Universidade Federal de Santa Maria popsal dosud neznámý druh archosauriformu, jemuž dal název Silescelida acristata. Výsledky výzkumu byly publikovány 10. června 2026 v prestižním časopise Scientific Reports.

Kosterní pozůstatky nového druhu byly nalezeny v lokalitě Posto v obci Dona Francisca ve státě Rio Grande do Sul na jihu Brazílie. Vědcům se podařilo získat několik klíčových kostí, konkrétně levou lopatku, pravou kyčelní kost a levou stehenní kost, jejíž délka dosahovala téměř 17,3 centimetru. Přestože jde o fragmentární materiál, poskytl dostatek anatomických informací k tomu, aby bylo možné druh spolehlivě popsat a zařadit do evolučního stromu.

Silescelida acristata žila v období středního triasu, tedy v době, kdy se teprve formovaly základní linie plazů, z nichž se později vyvinuli dinosauři, krokodýli i ptáci. Archosauriformi představují rozsáhlou skupinu plazů, která zahrnuje předky těchto živočichů, a jejich raná evoluce je předmětem intenzivního vědeckého zájmu. Brazílie, a zejména stát Rio Grande do Sul, patří k nejvýznamnějším nalezištím triasových obratlovců na světě, a nový objev tuto pozici dále potvrzuje.

Podle autorů studie je nový druh pravděpodobně příbuzný skupině Euparkeriidae, což je skupina raných archosauriformů, jejíž nejznámější zástupce, Euparkeria capensis, byl poprvé vědecky popsán v Jižní Africe v roce 1913. Euparkeriidi jsou považováni za klíčovou skupinu pro pochopení rané diverzifikace archosauriformů, protože stojí poměrně blízko společného předka krokodýlů a ptáků. Dosud byli tito tvorové spojováni především s africkými nálezy, a proto má brazilský objev zásadní geografický i evoluční význam.

Nález Silescelida acristata totiž výrazně rozšiřuje dosud známý geografický rozsah linie euparkeriidů. Ukazuje, že tito tvorové nebyli omezeni pouze na africký kontinent, ale obývali i oblasti, které dnes tvoří Jižní Ameriku. V době středního triasu přitom byly oba kontinenty součástí superkontinentu Pangea, takže migrační cesty mezi nimi byly otevřené. Přesto každý nový nález pomáhá upřesnit, kde přesně a jak rychle se tyto skupiny šířily a diverzifikovaly.

Maurício Garcia a jeho kolegové zdůrazňují, že objev potvrzuje dlouhodobě diskutovanou hypotézu o klíčové roli Jižní Ameriky v rané evoluci archosauriformů. Jihoamerické nálezy z triasového období opakovaně přinášejí překvapivé poznatky, které mění nebo upřesňují dosavadní představy o tom, jak se tato skupina vyvíjela a jak vypadal ekosystém triasové Pangey. Stát Rio Grande do Sul je v tomto ohledu výjimečně bohatou lokalitou a systematický výzkum tamních sedimentů přináší pravidelně nové vědecké poznatky.

Název druhu Silescelida acristata v sobě nese informaci o anatomických vlastnostech zvířete. Druhové jméno acristata naznačuje absenci určitého hřebene na kostech, což je znak, který pomohl odlišit tento druh od příbuzných forem. Přesná systematická pozice druhu v rámci archosaur