Spalničky v USA na 35letém maximu, škrty v CDC ohrožují boj s nákazami

Robert F. Kennedy Jr. před časem prohlásil, že by chtěl dát infekčním nemocem pauzu na přibližně osm let. Realita roku 2026 ukazuje, že takové přání nemá s epidemiologickou skutečností nic společného. Infekční nemoci se nezastaví na přání politika a jejich šíření nelze podle potřeby vypínat a zapínat jako přístroj. Na tuto skutečnost upozorňuje Edzard Ernst ve svém komentáři publikovaném 1. srpna 2026, který dává výrok Kennedyho do kontrastu s aktuálními čísly z terénu.

Počet případů spalniček v USA dosáhl letos 35letého maxima, přičemž evidováno je již několik tisíc potvrzených případů rozdělených do desítek samostatných ohnisek. Jde o nejhorší situaci ve výskytu tohoto vysoce nakažlivého onemocnění za více než tři dekády, a to v zemi, která ještě před nedávnem hovořila o spalničkách jako o prakticky eliminované nemoci. Návrat nemoci, kterou lze účinně a levně předcházet očkováním, je varovným signálem toho, jak rychle se mohou zhoršit i zdánlivě zvládnuté zdravotní hrozby, pokud poklesne proočkovanost populace a důvěra ve veřejné zdravotnictví.

Situace se ale netýká jen spalniček. V červenci 2026 se do popředí zájmu dostaly také problémy s bezpečností potravin, konkrétně škrty v rozpočtech Centers for Disease Control and Prevention (CDC) určených na sledování a kontrolu potravinami přenášených onemocnění. Omezené financování se přímo promítá do schopnosti státních a federálních institucí rychle reagovat, když se objeví nové ohnisko nákazy.

Craig Hedberg, spoludirektor Minnesota Integrated Food Safety Center of Excellence, k tomu uvedl: Je obtížné přesně kvantifikovat, ale je jasné, že škrty ve federálním financování za poslední rok snížily naši kapacitu reagovat na ohniska jako je toto. Jeho slova naznačují, že dopady rozpočtových omezení nejsou jen teoretickým rizikem, ale reálně omezují operativní schopnosti laboratoří a epidemiologických týmů, které mají za úkol identifikovat zdroj nákazy a zabránit jejímu dalšímu šíření.

Experti varují, že Spojené státy jsou v současnosti nepřipravené efektivně zvládat potravinami přenášená ohniska nákaz. Jde o kombinaci několika faktorů — omezené finanční zdroje, personální podstavy v klíčových institucích a celkové snížení prioritizace veřejného zdraví na federální úrovni. Tato zranitelnost se objevuje právě ve chvíli, kdy americký zdravotnický systém již čelí náporu kvůli rekordnímu výskytu spalniček.

Edzard Ernst ve svém textu zdůrazňuje, že představa pauzy na infekčních nemocech je nejen nerealistická, ale i nebezpečná, pokud ovlivňuje skutečná politická rozhodnutí týkající se financování veřejného zdravotnictví. Infekční agens se neřídí politickými cykly ani rozpočtovými roky — šíří se podle biologických zákonitostí, které lze zpomalit pouze soustavnou prevencí, dostatečným financováním surveillance systémů a vysokou proočkovaností populace. Jakmile tyto mechanismy oslabí, nemoci se vrátí, jak dokazuje současná epidemie spalniček.

Kombinace rekordního nárůstu spalniček a souběžného omezování kapacit pro kontrolu potravinami přenášených nákaz vytváří podle odborníků nebezpečný precedens. Pokud instituce jako CDC nedostanou dostatečné zdroje na monitorování a rychlou reakci, hrozí, že se podobné scénáře budou opakovat i u jiných patogenů. Craig Hedberg i další odborníci na bezpečnost potravin upozorňují, že jakékoli další škrty by mohly situaci ještě zhoršit, zejména v období, kdy se americký zdravotnický systém potýká s několika paralelními výzvami současně.

Případ ilustruje širší problém, na který dlouhodobě upozorňují epidemiologové a lékaři veřejného zdraví: politická rétorika o pozastavení infekčních nemocí stojí v přímém rozporu s praktickou realitou, kde je potřeba neustálé financování, dohledu a připravenosti. Rok 2026 tak přináší konkrétní důkaz, že podceňování infrastruktury veřejného zdraví má okamžité a měřitelné důsledky — ať jde o návrat dávno kontrolovaných nemocí, nebo o sníženou schopnost reagovat na nové hrozby přenášené potravinami.