Vědci z USA vyvinuli upravený quipazin bez nežádoucích účinků na trávení

Vědecký tým z Virginia Commonwealth University v USA vyvinul upravenou verzi psychedelické látky quipazin, která by mohla otevřít cestu k novým lékům proti depresi s výrazně menšími vedlejšími účinky. Výzkum vedený Małgorzatou Dukat a Javierem González-Maesem byl publikován 3. srpna 2026 a popisuje sloučeninu označovanou jako VCU-1012.

Quipazin je látka, která se váže na serotoninový receptor 2A – stejný receptor, na který cílí i klasická psychedelika jako psilocybin nebo LSD a jehož aktivace se spojuje s antidepresivním účinkem. Problém původní molekuly ale spočíval v tom, že současně aktivuje i serotoninový receptor 3, což vyvolává nevolnost a další gastrointestinální potíže. Právě tato vlastnost dlouhodobě komplikovala využití quipazinu i podobných látek v klinické praxi.

Cílem výzkumného týmu bylo navrhnout sloučeninu, která by si zachovala afinitu k receptoru 2A, ale zbavila se nežádoucí aktivity na receptoru 3. Vědci proto zasáhli přímo do molekulární struktury látky – nahradili quinolinové jádro quinazolinovým, které obsahuje navíc jeden atom dusíku. Tato na první pohled malá úprava vedla k zásadní změně farmakologického profilu.

Testy na myších ukázaly, že nová sloučenina VCU-1012 si zachovává antidepresivní účinky, aniž by přitom ovlivňovala gastrointestinální funkce zvířat. U léčených myší výzkumníci navíc pozorovali zvýšení hustoty dendritických trnů v prefrontálním kortexu – strukturní změnu v mozku, která se spojuje s obnovou neuronálních spojení a bývá pozorována i u jiných látek s antidepresivním potenciálem.

Odborníci mimo tým autorů výzkum hodnotí jako významný metodologický posun. Taufiq Rahman z University of Cambridge k práci uvedl: Tento krok od dekonstruování rodičovského ligandu k rekonstrukci sloučeniny s příznivějším farmakologickým profilem byl nejvýraznějším rysem studie.

Podle autorů výzkumu představuje takto cílená rekonstrukce známé molekuly slibný přístup, jak navrhovat nové psychedelické látky, které by měly terapeutický potenciál srovnatelný s klasickými psychedeliky, ale bez rizik spojených s jejich nežádoucími účinky. Výsledky by mohly otevřít novou linii výzkumu zaměřenou na návrh a testování strukturálně nových psychedelik s lepší terapeutickou účinností.

Zatím jde o studii provedenou na myších, a proto bude nutné ověřit, zda se podobné výsledky projeví i u lidí. Pokud se ale přístup použitý týmem z Virginia Commonwealth University osvědčí i v dalších fázích výzkumu, mohl by přispět k vývoji léků proti depresi, které by využívaly mechanismus psychedelik, ale byly by pro pacienty snášenlivější než dosavadní látky tohoto typu.