Vědci potvrdili nesrovnalosti v pozorování úniku helia z atmosféry exoplanety LHS 1140b

Tým astronomů zveřejnil 16. července 2026 v časopise Science studii, která přináší nové poznatky o exoplanetě LHS 1140b, vzdáleném od Země přibližně 39 světelných let. Planeta obíhá kolem hvězdy LHS 1140, což je asi 3 miliardy let stará M-trpasličí hvězda, tedy chladnější a menší typ hvězdy, než je naše Slunce.

LHS 1140b má hmotnost 5,6násobku hmotnosti Země a poloměr 1,73násobku poloměru Země. Kolem své hvězdy oběhne jednou za 24,7 dne a její rovnovážná teplota se pohybuje kolem 226 kelvinů, tedy zhruba minus 47 stupňů Celsia. Tyto parametry řadí planetu mezi takzvané super-Země nebo mini-Neptuny, které patří k nejčastěji zkoumaným typům exoplanet v posledních letech.

Klíčovým zjištěním nové studie je pozorování helia unikajícího z atmosféry LHS 1140b. Vědci k tomu využili přístroj Warm Infrared Echelle Spectrograph, známý pod zkratkou WINERED, umístěný na Magellan Clay teleskopu. Únik helia byl poprvé zaznamenán při pozorování v roce 2024, což naznačovalo, že planeta má atmosféru a že z ní pod vlivem záření mateřské hvězdy unikají lehčí prvky.

Následné pozorování provedené v roce 2025 však tento únik helia nepotvrdilo. Tento rozpor mezi oběma měřeními představuje pro vědce zajímavou záhadu, kterou bude třeba dále zkoumat. Možných vysvětlení je několik, od proměnlivé aktivity hvězdy LHS 1140 až po dosud plně nepopsané procesy v atmosféře samotné planety.

Přítomnost atmosféry je přitom pro astrobiology klíčovou otázkou. „An atmosphere is essential for a planet to support life as we know it,“ uvedla k výzkumu Dr. Collin Cherubim. Atmosféra chrání povrch planety před škodlivým zářením, umožňuje udržení tepla a je nezbytnou podmínkou pro existenci kapalné vody na povrchu, což je považováno za jeden ze základních předpokladů pro vznik a existenci života, jak jej známe.

LHS 1140b patří mezi exoplanety, které astronomové sledují s velkým zájmem už několik let, především kvůli jejich poloze v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, tedy v oblasti, kde by na povrchu mohla existovat kapalná voda. Vzhledem k nízké teplotě mateřské hvězdy typu M-trpaslík se tato zóna nachází mnohem blíže k hvězdě než v případě Slunce, což ale zároveň znamená, že planeta je vystavena odlišným podmínkám záření, než na jaké jsme zvyklí ze sluneční soustavy.

Vědci nyní plánují další pozorování, která by měla objasnit, zda planeta atmosféru skutečně má a jak stabilní nebo proměnlivá tato atmosféra je. Rozdílné výsledky mezi lety 2024 a 2025 ukazují, že zkoumání atmosfér vzdálených exoplanet je stále na počátku a vyžaduje opakovaná měření i vývoj citlivějších přístrojů.

Studie publikovaná pod DOI 10.1126/science.aea9708 tak přidává další díl do skládačky poznání o LHS 1140b, planetě, která je díky své relativní blízkosti k Zemi jedním z nejzajímavějších cílů pro budoucí výzkum exoplanetárních atmosfér a potenciální obyvatelnosti.