Vědci popsali, jak gen APOE4 poškozuje mozek už desítky let před Alzheimerem

Vědci z Gladstone Institutes zveřejnili 23. srpna 2026 studii, která popisuje, jak gen APOE4 ovlivňuje mozek dlouho předtím, než se objeví první příznaky Alzheimerovy choroby. Podle výzkumu může tento gen zmenšovat neurony a zvyšovat jejich aktivitu už v mladém věku, tedy desítky let předtím, než se u nositelů genu rozvinou typické projevy nemoci.

APOE4 je jedna z nejvýznamnějších genetických variant spojovaných s Alzheimerovou chorobou. Nosí ho přibližně jeden ze čtyř lidí, přičemž se vyskytuje u 60 až 75 procent všech případů této nemoci. Přesto dosud nebylo zcela jasné, jakým mechanismem gen poškození mozku způsobuje a proč se projevy nemoci objevují až s odstupem mnoha let.

Tým vedený Mishou Zilberterem studoval účinky APOE4 na myších modelech v různých fázích života. Zjistil, že gen zvyšuje hladiny proteinu Nell2, který následně způsobuje zmenšování neuronů a jejich nadměrnou elektrickou aktivitu. Tato hyperaktivita neuronů u mladých myší podle výzkumu predikovala výraznější problémy s pamětí v pozdějším věku, což naznačuje, že raná porucha funkce mozkových buněk může být klíčovým spouštěčem pozdějšího kognitivního úpadku.

„Toto je první studie, která přímo zkoumá, co APOE4 dělá s funkcí neuronů v různých věkových skupinách, uvedl Zilberter, hlavní autor práce. Podle něj výsledky ukazují, že poškození mozku spojené s APOE4 nezačíná až ve stáří, ale probíhá postupně po celý život nositele genu.

Spoluautor studie Yadong Huang označil zjištění za významný posun v oboru. „Tato studie je velkým průlomem pro oblast výzkumu Alzheimerovy choroby, řekl Huang. Podle vědců otevírá práce novou cestu k pochopení toho, proč se u nosičů APOE4 nemoc rozvíjí jinak a často dříve než u lidí bez této genetické varianty.

Výzkumníci se v rámci studie zaměřili také na možnosti, jak škodlivé účinky genu zvrátit. Ukázalo se, že snížení hladiny proteinu Nell2 dokázalo vrátit neurony k normální velikosti a obnovit jejich běžnou funkci. Tento poznatek podle autorů naznačuje, že by Nell2 mohl v budoucnu sloužit jako cíl pro nové terapeutické zásahy zaměřené na prevenci nebo zpomalení rozvoje Alzheimerovy choroby u nositelů rizikového genu.

Vědci zdůrazňují, že jde zatím o výsledky získané na myších modelech a že bude nutné ověřit, zda se stejné mechanismy uplatňují i u lidí. Přesto považují zjištění za slibné, protože poprvé propojují konkrétní molekulární proces s postupným vývojem poškození mozku od mládí až po stáří.

Studie byla podpořena mimo jiné Národním institutem pro stárnutí a dalšími granty na výzkum neurodegenerativních onemocnění. Gladstone Institutes patří mezi přední instituce zabývající se výzkumem mozku a neurodegenerativních chorob a dlouhodobě se podílejí na studiu genetických rizikových faktorů Alzheimerovy choroby.

Podle autorů by další výzkum měl objasnit, zda by bylo možné vyvinout léčbu, která by cíleně snižovala hladiny Nell2 u lidí s APOE4 ještě předtím, než dojde k nevratnému poškození neuronů. Pokud by se tento přístup potvrdil jako účinný i v klinických studiích, mohlo by jít o zásadní krok směrem k prevenci Alzheimerovy choroby u velké části populace, která je díky přítomnosti tohoto genu vystavena zvýšenému riziku.

Zjištění týmu z Gladstone Institutes tak přidávají další dílek do skládanky složitých mechanismů, které stojí za rozvojem Alzheimerovy choroby, a naznačují, že klíč k budoucí prevenci může spočívat v zásahu do procesů probíhajících v mozku mnohem dříve, než se objeví první klinické příznaky onemocnění.