Vědci popsali 11,8 miliardy let starou srážku Mléčné dráhy s trpasličí galaxií LKH

Mléčná dráha, jak ji dnes známe, prošla během své dlouhé historie sérií srážek s menšími galaxiemi, které ji formovaly do dnešní podoby. Tým vědců nyní popsal jednu z nejstarších takových kolizí, k níž došlo před 11,8 miliardami let, kdy se naše galaxie srazila s trpasličí galaxií označovanou LKH – zkratka vychází z anglických slov Low-energy–Kraken–Heracles. Studie vyšla v časopise Nature Astronomy, informoval o ní 17. srpna 2026 autor Keith Cooper.

Trpasličí galaxie LKH měla podle odhadů hmotnost přibližně 500 milionů hmotností Slunce, což z ní činí jednu z menších galaxií, které se s Mléčnou dráhou v minulosti spojily. Přesto podle vědců zanechala výraznou stopu ve struktuře a složení naší galaxie. Ke srážce došlo v raném období vývoje vesmíru, dávno předtím, než se Mléčná dráha podobala tomu, co pozorujeme dnes.

Kolize s LKH není jedinou významnou událostí tohoto typu v historii Mléčné dráhy. Vědci již dříve identifikovali srážku s galaxií Gaia–Sausage–Enceladus (GSE), k níž došlo přibližně před 10 miliardami let a která je považována za jednu z klíčových událostí formujících vnitřní strukturu naší galaxie. Objev LKH tak doplňuje mozaiku srážek, které postupně utvářely Mléčnou dráhu do její současné podoby.

„Naše domovská galaxie je Mléčná dráha, ale nevíme, jak byl náš dům postaven, uvedl Davide Massari, jeden z autorů studie. Tato slova vystihují hlavní motivaci výzkumu – pochopit, jaké procesy a události vedly ke vzniku galaxie, ve které se nachází naše Sluneční soustava.

Klíčovou roli při identifikaci trpasličí galaxie LKH sehrála data z Hubbleova vesmírného teleskopu. Vědci se zaměřili na hvězdokupy, tedy husté shluky hvězd, které se v Mléčné dráze nacházejí a nesou v sobě chemickou a věkovou stopu svého původu. Analýzou těchto shluků dokázali určit, které z nich pravděpodobně pocházejí z pohlcené galaxie LKH, a odlišit je od hvězdokup vzniklých přímo v Mléčné dráze nebo pocházejících z jiných srážek, jako byla GSE.

„Díky vysokému rozlišení a hloubce snímků Hubbleova teleskopu jsme mohli měřit věk a obsah kovů těchto shluků s bezprecedentní přesností, vysvětlila Chiara Zerbinati, další z autorek studie. Přesné určení věku a chemického složení hvězdokup umožnilo vědcům rekonstruovat časovou osu srážek a přiřadit jednotlivé shluky ke konkrétním událostem v historii galaxie.

Metoda využívající chemické složení a stáří hvězdokup se v posledních letech stala důležitým nástrojem pro archeologii galaxií. Umožňuje vědcům nahlížet do minulosti Mléčné dráhy way, kterou přímé pozorování současné struktury galaxie neumožňuje. Každá pohlcená trpasličí galaxie totiž zanechává charakteristickou chemickou stopu, podle níž lze rozpoznat, které hvězdy a hvězdokupy k ní původně patřily.

Objev LKH ukazuje, že historie Mléčné dráhy byla ještě složitější, než se dosud předpokládalo. Srážky s menšími galaxiemi probíhaly v různých obdobích a s různou intenzitou, přičemž každá z nich přispěla k celkové stavbě, kterou dnes pozorujeme jako naši domovskou galaxii. Zatímco srážka s GSE je již dobře zdokumentovaná a považovaná za jednu z klíčových událostí posledních deseti miliard let, objev LKH posouvá poznání ještě dále do minulosti, k období téměř 12 miliard let starému.

Výzkum týmu vedeného Massarim a Zerbinati tak přináší další díl skládačky, která má pomoci pochopit vývoj Mléčné dráhy od jejích počátků až po současnost. Vědci předpokládají, že podobných srážek s menšími galaxiemi mohlo v historii Mléčné dráhy proběhnout více a že další analýzy dat z vesmírných teleskopů mohou v budoucnu odhalit i další dosud neznámé epizody z minulosti naší galaxie.