Studie z roku 2026 spojuje úbytek bakterií Lactobacillus v děloze s plodností stárnoucích žen

Nová studie zveřejněná 6. srpna 2026 v odborném časopise Cell Host & Microbe naznačuje, že bakterie žijící v děložní sliznici mohou hrát důležitější roli v plodnosti stárnoucích žen, než se dosud předpokládalo. Výzkumníci zjistili, že takzvané postbiotikum – tedy produkty metabolismu prospěšných bakterií – by mohlo pomoci zachovat funkčnost dělohy i s přibývajícím věkem.

Vědci analyzovali vzorky endometria, tedy sliznice děložní dutiny, odebrané od 149 žen ve věku 20 až 45 let, které v Číně podstupovaly léčbu neplodnosti. Ukázalo se, že u starších žen byla výrazně nižší zastoupenost prospěšných bakterií rodu Lactobacillus, konkrétně druhů L. gasseri a L. crispatus. Tyto bakterie jsou dlouhodobě spojovány se zdravím reprodukčního systému a jejich úbytek podle autorů koreloval s věkem pacientek.

Zajímavým zjištěním bylo, že celková mikrobiální diverzita se mezi jednotlivými věkovými skupinami výrazně nelišila. Na to upozornil spoluautor studie Dr. Rong Li, podle kterého tedy nejde o to, že by starší ženy měly méně druhů bakterií celkově, ale spíše o posun v zastoupení konkrětních, pro plodnost klíčových druhů.

Aby vědci ověřili, zda mají tyto bakterie skutečně ochranný efekt, aplikovali Lactobacillus na stárnoucí myši a také na lidské děložní buňky pěstované v laboratorních podmínkách. Výsledky byly povzbudivé – u ošetřených vzorků došlo ke snížení biologických známek stárnutí tkáně a zároveň se zlepšila schopnost embryí uchytit se, tedy klíčový proces pro úspěšné otěhotnění.

Tato zjištění otevírají možnost, že by v budoucnu mohly existovat terapie založené na obnově bakteriální rovnováhy v děloze, které by pomohly ženám s poklesem plodnosti spojeným s věkem. Podobný přístup by mohl doplnit již existující metody asistované reprodukce, jako je oplodnění ve zkumavce, u kterých úspěšnost s věkem ženy klesá.

Odborníci však k výsledkům přistupují s opatrností. Dr. Alex Robles, specialista na plodnost z Columbia University Fertility Center, uvedl, že je zatím příliš brzy na to, aby se dalo s jistotou říct, zda tyto poznatky povedou k reálnému a významnému zlepšení plodnosti u lidí. Podle něj je nutné provést další, rozsáhlejší studie přímo na lidských pacientkách, než bude možné výsledky přenést do klinické praxe.

Studie tak zapadá do širšího trendu výzkumu mikrobiomu, který se v posledních letech zaměřuje na roli bakterií nejen v trávicím traktu, ale i v dalších částech lidského těla, včetně reprodukčního systému. Zatímco souvislost mezi střevním mikrobiomem a celkovým zdravím je již relativně dobře zdokumentovaná, vliv mikrobioty dělohy na plodnost je oblastí, která se začíná podrobněji zkoumat teprve v posledních letech.

Pokud se dosavadní zjištění potvrdí v dalších studiích, mohlo by to v budoucnu vést k vývoji doplňků nebo terapií na bázi probiotik či postbiotik, které by cíleně podporovaly zdraví děložní sliznice u žen podstupujících léčbu neplodnosti, zejména ve vyšším reprodukčním věku. Zatím však jde o výsledky získané především na zvířecích modelech a laboratorně pěstovaných buňkách, nikoli o klinicky ověřenou léčbu.

Vědecký tým plánuje v dalších fázích výzkumu ověřit, zda podobné mechanismy platí i u širší populace žen a zda by podávání konkrétních bakteriálních kmenů nebo jejich metabolitů mohlo v praxi zvýšit šance na úspěšné otěhotnění u žen s věkem souvisejícím poklesem plodnosti. Do doby, než budou k dispozici výsledky klinických studií na lidech, zůstává využití těchto poznatků v léčbě neplodnosti spíše teoretickou možností než dostupnou terapií.