Britští astronomové objevili nejstarší známou zárodečnou galaxii starou přes 9 miliard let
20. 07. 2026
Mezinárodní tým výzkumníků úspěšně rekonstruoval a přepsal matematický vzorec pocházející z archeologického naleziště Xultun v Guatemale, přičemž se jim podařilo identifikovat jméno mayanského astronoma, který za těmito výpočty stojí. Jde o historicky první případ, kdy bylo takové jméno odhaleno, což představuje zásadní průlom v porozumění mayanské vědy a kultury.
Naleziště Xultun, ukryté v džunglích severní Guatemaly, skrývalo po staletí mimořádné svědectví o intelektuální vyspělosti mayské civilizace v takzvaném klasickém období, které trvalo přibližně od roku 250 do roku 900 našeho letopočtu. Právě v této éře dosáhla mayská společnost vrcholu svého rozvoje v oblasti architektury, umění, písma i vědy. Matematika a astronomie přitom nebyly pouhými akademickými disciplínami – tvořily páteř celého společenského a politického systému.
Výzkumníci se zaměřili na složité výpočty, které jsou pevně svázány s kalendářními daty a astronomickými pozorováními. Mayové byli pozoruhodně přesnými astronomy, kteří sledovali pohyby nebeských těles s mimořádnou důsledností a tyto znalosti systematicky zaznamenávali. Jejich kalendářní systém patřil k nejsofistikovanějším na světě a sloužil jako základ pro rozhodování o záležitostech, které dnes vnímáme jako čistě politické nebo stavební.
Právě tyto výpočty totiž přímo ovlivňovaly, kdy a jak byly stavěny monumentální památníky, ale také kdy probíhaly inaugurace králů a královen. Nastoupení nového panovníka na trůn nebylo záležitostí pouhé politické vůle – muselo být v souladu s astronomickými cykly a příznivými kalendářními daty, která astronomi a matematici pečlivě vypočítávali. Věda a moc byly v mayské civilizaci neoddělitelně propojeny.
Rekonstrukce vzorce z Xultunu nebyla jednoduchým úkolem. Badatelé museli pracovat s fragmentárními záznamy, interpretovat složitý systém mayského zápisu čísel a zároveň porozumět astronomickému kontextu, v němž byly výpočty prováděny. Výsledek jejich práce však přináší nový pohled na to, jak konkrétní jedinci v mayské společnosti přistupovali ke svému řemeslu a jak své poznatky dokumentovali.
Objev jména astronoma je v tomto ohledu symbolicky i vědecky mimořádně významný. Dosud byli mayští vědci klasického období pro moderní badatele v podstatě anonymní – jejich díla přežila, ale jejich totožnost zůstávala skryta. Tato identifikace ukazuje, že mayské záznamy mohou obsahovat více osobních informací, než se dosud předpokládalo, a otevírá nové možnosti pro výzkum konkrétních osobností starověké mayské vzdělanosti.
Matematika Mayů využívala vigesimální soustavu, tedy soustavu o základu dvacet, a zahrnovala i pojem nuly, který byl v tehdejším světě výjimečný. Astronomická pozorování zahrnovala sledování Venuše, Měsíce, Slunce i dalších nebeských těles, přičemž Mayové dokázali s velkou přesností předpovídat zatmění nebo synodické periody planet. Tyto znalosti pak vstupovaly přímo do každodenního rozhodování elit.
Naleziště Xultun bylo objeveno již v 19. století, avšak systematický výzkum probíhal postupně a přinesl řadu překvapivých nálezů. Malby a záznamy na stěnách tamních místností dokumentují propracovaný systém vědomostí, který mayští učenci po generace ro