Vědci odhalili díky chemii lastur migrační vzorec limpetů k hydrotermálním ventilům

Tým vědců pod vedením Takuya Yahagiho a Yasunoriho Kana z Tokijské univerzity odhalil pomocí chemické analýzy lastur mořských plžů limpetů nový mechanismus jejich migrace do hlubokého moře. Výsledky výzkumu, zaměřeného na hydrotermální ventily v západním Tichém oceánu, byly publikovány 23. července 2026.

Hydrotermální ventily představují extrémní podmořské ekosystémy, kde z mořského dna uniká horká voda bohatá na minerály a chemické sloučeniny. Organismy žijící v jejich blízkosti, včetně limpetů, jsou na tyto specifické podmínky vysoce adaptované, přesto o způsobu, jakým se do těchto prostředí dostávají a jak se v nich usazují, dosud vědci mnoho nevěděli.

Yahagi a Kano se proto zaměřili na chemické složení lastur limpetů, které v sobě uchovávají záznam o prostředí, v němž se jednotlivé vrstvy lastury tvořily. Vědci analyzovali izotopy kyslíku a obsah barya a manganu v jednotlivých vrstvách lastur a na základě těchto dat rekonstruovali historii pohybu jednotlivých jedinců.

Analýza ukázala, že starší vrstvy lastur vznikaly v teplejším prostředí, zatímco novější vrstvy obsahovaly výrazně vyšší koncentrace barya a manganu. Tyto prvky jsou charakteristické pro vody v bezprostřední blízkosti hydrotermálních ventilů. Zjištění tak naznačuje, že limpeti se v průběhu svého života postupně přesouvali z teplejších oblastí a usazovali se blíže k samotnému ventilu.

Tento poznatek podle vědců naznačuje existenci konkrétního migračního vzorce, kterým se limpeti přizpůsobují extrémním podmínkám hlubokomořského prostředí. Pochopení tohoto mechanismu má podle autorů studie širší význam pro výzkum organismů žijících v podobně extrémních ekosystémech a jejich schopnosti reagovat na změny prostředí.

Cílem výzkumu bylo především porozumět tomu, jak se organismy vázané na hydrotermální ventily pohybují a usazují, a jaké má to důsledky pro jejich odolnost vůči vnějším vlivům, včetně těch způsobených člověkem. Hydrotermální ventily se totiž v posledních letech dostávají do hledáčku těžebních společností, které mají zájem o suroviny nacházející se na mořském dně v jejich okolí. Případná těžba by přitom mohla výrazně narušit křehké ekosystémy, které jsou na tato specifická stanoviště vázané.

Vyšetřování migrací zvířat endemických pro ventily je nezbytné pro hodnocení jejich populační odolnosti a integraci metod ochrany do budoucích lidských aktivit v hlubokém moři, uvedli autoři studie.

Výzkum tokijského týmu tak přináší nejen nové poznatky o biologii limpetů, ale také konkrétní metodický nástroj, jak studovat migrace živočichů v prostředí, kam je přímé pozorování jen velmi obtížné a nákladné. Chemická analýza lastur totiž umožňuje zpětně rekonstruovat pohyb jedince, aniž by bylo nutné sledovat živočicha v reálném čase v hloubkách, kam se dostávají jen speciálně vybavené ponorky a dálkově ovládaná zařízení.

Vědci doufají, že podobný přístup bude možné využít i u dalších druhů vázaných na hydrotermální ventily a přispět tak k lepšímu pochopení toho, jak jsou tyto unikátní ekosystémy strukturované a jak citlivě reagují na narušení. S rostoucím zájmem o těžbu nerostných surovin z mořského dna totiž podle odborníků př