Vědci objevili, jak stahy břišních svalů ovlivňují krevní oběh v mozku

Vědci z Penn State University zveřejnili 21. září 2026 výzkum, který přináší nový pohled na to, jak fyzická aktivita ovlivňuje krevní oběh v mozku. Podle studie mají na regulaci mozkového průtoku krve překvapivě zásadní vliv kontrakce břišních svalů, tedy pohyb, který si běžně spojujeme spíše s posilováním či zvedáním těžkých předmětů než s mozkovou fyziologií.

Hlavním autorem výzkumu je Qingguang Zhang, Ph.D., asistent profesor fyziologie na Michigan State University. Podle jeho zjištění dochází při napnutí břišních svalů k ultrarychlému zúžení velkých mozkových žil, konkrétně například takzvaného superior sagittal sinu, což je jeden z hlavních žilních kanálů odvádějících krev z mozku. Tato reakce nastává v extrémně krátkém čase – přibližně během jedné desetiny sekundy.

Mechanismus, který za tímto jevem stojí, souvisí se změnou tlaku v žilních strukturách. Když se břišní svaly stáhnou, dojde ke zvýšení tlaku, který se následně přenáší i do oblasti mozkových žil. Tato tlaková vlna vede k rychlému zúžení cév a tím pádem k okamžité změně v tom, jak krev mozkem protéká. Podle výzkumníků jde o mnohem rychlejší a bezprostřednější reakci, než se dosud předpokládalo.

Zjištění má potenciálně praktický dopad i pro oblast medicíny, konkrétně pro pochopení migrény. Vědci upozorňují, že právě tyto rychlé tlakové změny v mozkových žilách mohou zhoršovat bolest u lidí trpících migrénou během fyzické zátěže. Mnoho pacientů s migrénou totiž popisuje, že se jejich obtíže při namáhavé činnosti, jako je zvedání břemen, kašel nebo tlačení, výrazně zhoršují. Nový výzkum nabízí možné fyziologické vysvětlení tohoto jevu – náhlé kolísání tlaku v žilním systému mozku by mohlo přímo přispívat k intenzitě bolesti.

Tým vedený Zhangem zkoumal, jakým způsobem se běžné svalové kontrakce promítají do dynamiky krevního oběhu v centrálním nervovém systému. Dosavadní poznatky o regulaci mozkového průtoku krve se soustředily především na dýchání, srdeční činnost nebo autonomní nervový systém. Nová studie ukazuje, že i zdánlivě nesouvisející svalová aktivita, jako je napínání břišního svalstva, může hrát v tomto procesu důležitou roli.

Výzkum byl finančně podpořen několika významnými institucemi, mezi něž patří americký Národní institut zdraví (National Institutes of Health), Americká kardiologická asociace (American Heart Association), organizace Henry Ford Health a Michigan State University Health Sciences. Zapojení těchto institucí naznačuje, že zjištění mohou mít širší význam nejen pro neurologii, ale i pro kardiovaskulární výzkum.

Výsledky studie budou publikovány v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), což je jedno z nejvýznamnějších recenzovaných periodik v oblasti přírodních věd. Odborná komunita nyní očekává, že zveřejnění kompletních dat umožní hlubší analýzu mechanismu a případně otevře cestu k novým terapeutickým přístupům, které by mohly zmírnit obtíže lidí trpících migrénami spojenými s fyzickou námahou.

Ačkoliv jde zatím o základní výzkum prováděný především v laboratorních podmínkách, jeho autoři věří, že by mohl v budoucnu přispět k lepšímu porozumění tomu, jak tělo reaguje na fyzickou zátěž na úrovni mozkového oběhu. Otevírá se tak otázka, zda by cílené úpravy dýchacích technik nebo způsobu zapojení břišních svalů při cvičení mohly v budoucnu pomoci snížit riziko zhoršení migrenózních potíží u citlivých jedinců.

Zhangův tým plánuje na zjištění navázat dalším výzkumem, který by měl podrobněji zmapovat, jak konkrétně souvisí intenzita a rychlost svalové kontrakce s mírou tlakových změn v mozkových žilách. Cílem je také ověřit, zda podobný mechanismus funguje i u jiných typů fyzické aktivity a zda by mohl mít význam i pro pacienty s dalšími neurologickými potížemi spojenými s regulací nitrolebního tlaku.